RECENZE: Žádná rebelie. Imagine Dragons jsou slušná kapela pro slušné

Své pověsti nezůstali nic dlužni, po třech úvodních minutách rozezpívali a roztancovali vyprodaný prostor, v němž návštěvníci až s labužnickou rozkoší vychutnávali každou další notoricky známou písničku. Druhý koncert dopadne nepochybně úplně stejně.

Imagine Dragons jsou čtyřčlenná skupina z Las Vegas. Vznikla v roce 2008 a na svém kontě má šest alb se zhruba dvaceti celosvětovými hity. Některé už překročily na YouTube miliardu přehrání. Většinu z nich skupina na svém letňanském vystoupení předvedla.

Spolu s OneRepublic, kteří před několika dny také vystoupili v Praze, představuje kytarové křídlo americké hudební scény a vzdor náletům nových a nových hiphoperů se snaží v žebříčcích udržet konzervativní chápání populární hudby, přičemž se ale nevyhýbá ani novým směrům a absorbuje z nich jen to, co je pro jejich publikum akceptovatelné.

11 fotografií

Díky tomu je můžeme označit za rodinnou kapelu s cílovou skupinou mezi dvaceti a čtyřiceti lety s důrazem na spodní věkovou hranici, navíc lehce orientovanou na ženy. A přesně tak vypadala i většina jejich pražského publika. Prostě a jednoduše řečeno, Imagine Dragons jsou slušná kapela pro slušné lidi. Žádná rebelie.

Jak se sluší a patří na podobný soubor, specializovaný na megakoncerty, důležitou roli hrála vizuální složka. Kdo čekal druhé Rammstein, byl trochu zklamán. Imagine Dragons vsadili na mnohem komornější světelnou show a hodně zadní projekce.

Ano, bylo i trochu ohýnků a kouřů, ale ty hrály v programu jen malou roli. Takový opatrný přístup k efektům má velkou výhodu – místo pouťové podívané se člověk víc soustředí na hudbu, která je zatím ještě tím nejdůležitějším, co taková akce přináší.

A jaká je hudba Imagine Dragons? Teprve koncert, ve kterém se prolínají skladby ze všech jejich desek, prozrazuje různorodost jejich záběru. Je to taneční hudba, která se snaží rozhýbat publikum, ale i pop rock, který místy potěší rockery drobným kytarovým nebo bicím sólem, je to trochu i rap a v akustickém bloku jsme se dostali až kamsi do blízkosti folku.

Však to jejich známé písničce Next To Me v podobě s akustickou kytarou velmi slušelo. Specialitou jejich skladeb jsou silné, na první poslech zapamatovatelné refrény. Když si je s nimi zazpívá mnohatisícový dav, zní jako hospodské popěvky. A ještě jednu osvěžující vlastnost má repertoár Imagine Dragons – ani na koncertech neprudí s dlouhými skladbami a muzikantskými exhibicemi.

Zhruba osmdesát procent zadní projekce se týkalo zpěváka Dana Reynoldse. Není divu, je to charismatická osobnost s výjimečnou schopností komunikace s publikem. Zároveň je dobrý po technické stránce, což se pozná hlavně v pomalejších skladbách, kdy je jistota pěveckého výkonu alfou a omegou přesvědčivosti.

Reynolds má vynikající falset, který spolu s jeho schopností rapovat přidává do kadlubu různých vlivů skoro neviditelnou, ale důležitou černou stopu. Ta se projevila v největším překvapení koncertu, v písni Three Little Birds, přejaté z repertoáru krále reggae Boba Marleyho.

Reynolds mezi písněmi relativně hodně mluvil. Většinou byly výzvy v duchu „buď sám sebou, nenech si nikým do života mluvit, nenech se manipulovat, buď svobodný“. Kouzelně to vyznělo hned s následujícími momenty, kdy si s davem hned v následující písni sám pěkně zamanipuloval.

Možná to navíc přehnal s podbízivými hláškami o nejlepším publiku nebo o nejkrásnějším městě na světě atd. Ale dav to slyší rád a potom zpívá jako o život, i když je každému jasné, že na příští štaci v jiném městě bude říkat stejné fráze.

Imagine Dragons 70 % Letiště Letňany, Praha 5. června 2022

Recenze většinou nezaslouženě opomíjejí předkapely neboli supporty, které odvádějí málo doceněnou práci zahřát publikum před nástupem hlavní hvězdy na přijatelnou teplotu. Kanadské kapele Mother Mother se to povedlo až v druhé půlce jejich vystoupení a určitě se najde řada diváků, kteří si doma na Spotify nebo na jiném zdroji poslechnou nějaké jejich písně.

Nejspíš v nich bude méně pověstných anglických čtyřpísmenných slovíček, kterými leader kapely v průvodním slovu nešetřil. Celou show odstartovala slovenská zpěvačka s českým občanstvím Karin Ann.

Že zpívala anglicky nevadí, ale proč i mezi písněmi promlouvala k převážně českému publiku anglicky, rozum příliš nebere. Ale co, v biografiích a ve všech budoucích PR materiálech bude mít napsáno, že dělala support jedné z nejslavnějších současných kapel a nikdo nebude pátrat po tom, jak to vypadalo.

Pokud populární hudbu chápeme jako zábavu a potěšení pro publikum a ne jako formu sebevyjádření umělce, jak si to představují mnozí čeští zpěváci, splnili Imagine Dragons všechna očekávání. Každá chvíle pohody a dobré nálady je v pokovidové křeči báječným lékem. To potvrdí každý psychiatr.

V roce 2018 zahrála skupina Imagine Dragons v pražské O2 areně: