Historické osobnosti
Sledovat další díly na iDNES.tvKapkovo jméno zná mladší generace spíše z politických vtipů, než jako konkrétní osobu. Ti starší si ho pak pamatují jako jednu z tváří na stranických sjezdech. A především mu asi nikdy nezapomenou podpis pod takzvaným zvacím dopisem z roku 1968. Právě ten se totiž stal oficiální záminkou a poté omluvou pro vojenský vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Invaze by se ale uskutečnila i bez něj a bylo by proto naivní vinit právě Kapka z okupace.
První dopis napsal Kapek v češtině a odevzdal ho Leonidu Brežněvovi patrně na konci července 1968 na dvoustranném jednání sovětských a československých komunistů v Čierné nad Tisou.
Druhý napsal již na počátku srpna 1968 v ruštině spolu s dalšími komunistickými funkcionáři Aloisem Indrou, Drahomírem Kolderem, Oldřichem Švestkou a Vasilem Biľakem, dopis předali při jednání se SSSR v Bratislavě.
Dopis se dochoval v sovětském archivu zapečetěný v obálce s datem 25. 9. 1968. Tehdejší vedoucí všeobecného oddělení ÚV KSSS a pozdější generální tajemník na obálku napsal: „Uložit v archivu politbyra. Bez souhlasu neotvírat. Konstantin Černěnko.“
Zvací dopisy se dostaly na veřejnost až v roce 1992 na žádost Václava Havla. Sovětský prezident Boris Jelcin tehdy potvrdil, že se dopis v moskevském archivu skutečně nachází. 19. července 1992 přinesl Jelcinův osobní posel Alexander Popov na Pražský hrad zapečetěnou obálku, kterou předal Havlovi. Ještě téhož dne Havel na tiskové konferenci informoval o jejím obsahu. Byly v ní dva dokumenty. Prvním z nich byl zvací dopis, v němž se obrátili na L. I. Brežněva vlastnoručně podepsaní Alois Indra, Drahomír Kolder, Oldřich Švestka, Antonín Kapek a Vasil Biĺak. Druhým byl dopis, kterým se Kapek obracel se žádostí o pomoc sám za sebe.
Havel od Jelcina dostal ještě zápis z moskevské porady pěti nejvyšších komunistických představitelů zemí, které okupovaly Československo, z 18. srpna. Brežněv tehdy navrhl použít dopisy k oficiálnímu zdůvodnění intervence. Signatáři v nich mimo jiné žádali o maximální utajení.
Jeden dopis začíná „Drahý Leonide Iljiči,“ a končí prosbou, aby Brežněv jejich zradu nezveřejňoval. Dopis dostal Brežněv 3. srpna 1968, pouhých osmnáct dní před tím, než do Československa vtrhlo 100 tisíc vojáků Varšavské smlouvy.
V roce 1988 odstoupil Kapek z vedoucích funkcí a po listopadu 1989 odešel úplně z politického života. V únoru 1990 byl vyloučen z KSČ a v květnu spáchal sebevraždu.
Text zvacího dopisuS vědomím plné odpovědnosti za naše rozhodnutí se na Vás obracíme s následujícím prohlášením. Náš v podstatě zdravý polednový demokratický proces, náprava chyb a nedostatků minulosti i celkové politické řízení společnosti se vymykají postupně ústřednímu výboru strany z rukou. Tisk, rozhlas a televize, které jsou prakticky v rukou pravicových sil, ovlivnily veřejné mínění natolik, že se do politického života naší země začínají nyní bez odporu veřejnosti zapojovat živly nepřátelské straně. Rozněcují vlnu nacionalismu a šovinismu a vyvolávají antikomunistickou a protisovětskou psychózu. Náš kolektiv - vedení strany - se dopustil řady chyb. Nedokázali jsme správně obhájit a realizovat marxisticko-leninské normy stranického života, především principy demokratického centralismu. Vedení strany už není dále schopno úspěšně se hájit před útoky proti socialismu, není s to organizovat proti pravicovým silám ani ideologický, ani politický odpor. Sama existence socialismu v naší zemi je ohrožena. Politické prostředky a prostředky státní moci v naší zemi jsou nyní už do značné míry ochromeny. Pravicové síly vytvořily příznivé podmínky pro kontrarevoluční převrat. V této těžké situaci se obracíme na vás, sovětské komunisty, vedoucí představitele KSSS a SSSR, s prosbou o poskytnutí účinné podpory a pomoci všemi prostředky, které máte k dispozici. Jedině s vaší pomocí lze dostat ČSSR z hrozícího nebezpečí kontrarevoluce. Uvědomujeme si, že pro KSSS a SSSR by tento poslední krok k ochraně socialismu v ČSSR nebyl snadný. Proto budeme ze všech sil bojovat vlastními prostředky. V případě, že by však naše síly a prostředky byly vyčerpány nebo nepřinesly pozitivní výsledky, považujte toto naše prohlášení za naléhavou prosbu a žádost o vaši akci a všestrannou pomoc. Vzhledem ke složitosti a nebezpečnosti vývoje situace v naší zemi vás žádáme o maximální utajení tohoto našeho prohlášení. Z tohoto důvodu píšeme osobně přímo Vám v ruštině. Alois Indra, Drahomír Kolder, Oldřich Švestka, Antonín Kapek, Vasil Biľak |
