OBRAZEM: V Bílině se sjeli majitelé a fandové trabantů a dalších vozů, vyrobených bývalou německou automobilkou IFA
Sraz Trabantů. Foto: Ilona Kaulfuss
Louny

Bílina – V bílinském Autokempu Kyselka bylo po dobu tří dnů slyšet bublání dvojtaktů. Od pátku 3. května do neděle tady byli ubytovaní účastníci Celostátního setkání majitelů a příznivců vozidel, vyrobených bývalým koncernem IFA v Německu. V areálu tak byly zaparkované wartburgy, barkasy, ale především trabanty tehdejší automobilky NDR. Vozů dorazilo do Bíliny několik desítek.

V pátek měli účastníci setkání připravený program s ohledem na skutečnost, že někteří přijeli z velké dálky. Trabant je podle svých majitelů sice best off, ale na dlouhé trasy neposkytuje odpovídající komfort. I přesto by například Petra Lněničková z Podbořan trabant za jinou značku neměnila. Jak ostatně prozradila, se svým manželem se seznámila právě na podobném srazu. V pátek se účastníci setkání nikam nerozjížděli a zůstali na místě. Prohlédli si areál Kyselka, zahráli minigolf a večer zakončili táborákem.

V sobotu byl program o poznání bohatší. Majitele dvoutaktů, kteří vyrazili už v ranních hodinách, čekala prohlídka technického muzea v bývalém dole Julius, návštěva železniční expozice na nádraží v Oseku, návštěva elektrárny Ledvice a tamní vyhlídky. V Ledvicích, na prostorném parkovišti u informačního centra ledvické elektrárny, měla veřejnost možnost si historické vozy pořádně prohlédnout a účastníky srazu podrobit výslechu.

Foto

My jsme se například od Davida Homoly z Bíliny dozvěděli, že zelený trabant cabrio, který dorazil a vzbudil nebývalou pozornost, je skutečnou raritou. Jedná se o vojenskou verzi, které se přezdívalo „kýblvagen“, podle Němců „Trabant Kübel“. Má docela jiný podvozek než ostatní trabanty a bylo vyrobeno jen pár kusů. Existuje ovšem i osobní verze, trabant cabrio „plážový“.

Sám David Homola dorazil s trabantem, pořízeným v 15 letech za 20 tisíc korun. Jeho starší bílinský kolega, který nám jméno neprozradil, svůj první trabant koupil za 50 tisíc a doma už jich má šest. Jak přiznal, na nic jiného není čas. David Homola s pořízením dalších zatím nepočítá. Současnou prioritou je pro něj dokončit studium medicíny a pak se uvidí. Podle ostatních majitelů trabantů, ale u jediného vozu neskončí. Jde prý o těžkou závislost.

Na dotaz, kolik takový koníček stojí, nám několik účastníků odpovědělo hodně vyhýbavě, nebo jen úsměvem. „Nejspíš, aby se manželky nedozvěděly,“ komentoval situaci se smíchem Láďa, který dorazil z Litvínova. Podle všech je dávno pryč doba, kdy bylo možné pořídit v Německu trabant za jeden dolar.

V dnešní době auto, přezdívané bakeliťák, Hitlerova pomsta, trsátko, rozzuřený vysavač, modrofuk, nebo prdítko tak lacino nikde nekoupíte. Jejich cena, i vzhledem historické hodnotě, rok od roku stoupá.

V neděli 5. června čekal na účastníky poslední den srazu. V dopoledních hodinách se kolona vozidel vydala z bílinské Kyselky směrem k Mostu. Účastníci akce si prohlédli zámek v Jezeří, mostecký Hněvín i přesunutý mostecký kostel. Po obědě se pak dvojtakty, opečovávané svými majiteli možná mnohdy lépe než vlastní manželky, vydaly s typickým bubláním na cestu k domovům.

REKLAMA
REKLAMA

Podmínky užití

Texty označené jako (PR) nebo (PI) případně Reklamní sdělení či Sponzorováno jsou placenou inzercí.

Obsah tohoto webu je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování obsahu tohoto webu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu vydavatele webu výslovně zakázáno.

Za obsah inzerátů nese odpovědnost jejich zadavatel. Redakce se nemusí s obsahem inzerátů ztotožňovat a nenese žádnou odpovědnost za případné škody, které jejich zveřejněním vzniknou.

Nahoru