V sobotu 4. června 2022 se na Staroměstském náměstí v Praze uskutečnilo shromáždění proti diktatuře v Kazachstánu a ruské agresi v Ukrajině. Během protestu byly připomenuty události z ledna 2022, kdy v Kazachstánu vypukly protesty kvůli zvýšení cen pohonných hmot, které vzápětí přerostly i proti korupci a politickému režimu v zemi. Úřady se snažily protesty potlačit, zpočátku bez úspěchu. Prezident Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev dal bezpečnostním složkám povolení střílet do demonstrantů. Kazašskému diktátorovi na pomoc přispěchala také ruská armáda. Podle vyjádření tamější vlády zemřelo během protestů 230 osob, ale podle demonstrantů skutečný počet obětí není znám. Došlo také k omezení internetu a úřady se zaměřily na novináře a aktivisty.
Na shromáždění v Praze převažovala zejména angličtina, neboť část účastníků přicestovala až z dalekého Londýna, kde žijí v exilu. Samotné projevy probíhaly v několika jazycích, včetně kazaštiny, ruštiny, angličtiny a lámavé češtiny.
Jak zaznělo ještě před zahájením protestu, ani demonstrovat v demokratické zemi není příliš bezpečné, neboť diktátorský režim monitoruje situaci i v zahraničí a účastníkům takových shromáždění hrozí, že nedostanou například víza. Ostatně i v České republice již existují případy, kdy Ruská federace odmítla dát víza účastníkům antiputinovských protestů, a to na základě fotomateriálů získaných z médií a sociálních sítí.
Zítra, 6. června 2022 to bude přesně šest měsíců ode dne, kdy vláda Kazachstánu zastřelila na tamějším hlavním náměstí neozbrojené demonstranty. Pachatelé zločinu doposud za své činy nenesou zodpovědnost. Vláda sice uvedla, že během protestů zemřelo 230 osob, ale skutečný počet mrtvých tají. Jména obětí krvavého zločinu neuvedla. Nezačalo ani nezávislé mezinárodní vyšetřování.
V neděli 5. června se v Kazachstánu pořádá „referendum“ za změnu ústavy. Tokajevovo referendum nedává příliš smysl, protože posledních 30 let, už od vlády Nursultana Nazarbajeva, výsledky budou změněny tak, aby režimu vyhovovaly.
Kazachstán potřebuje především svobodnou vládu. Probíhá tam pronásledování politických aktivistů. Mnoho z nich bylo za lednové protesty uvězněno. Jsou i mučeni. Celý svět byl šokován brutálním mučením vůči zadrženým ve věznicích. Policie odváděla lidi z jejich domovů a některé umučila k smrti.
Kazachstán rovněž vězní novináře a opoziční politiky, kteří se snažili zjistit pravdu o lednu 2022. Mezi nimi je Žanbolat Mamaj, čelní představitel Demokratické strany Kazachstánu a novinář. Je za mřížemi, protože vyzval úřady k odpovědnosti za lednové události a odhaloval korupci v nejvyšších patrech moci.
Jeho žena nedávno v Kazachstánu vyvěsila na mostě nad silnicí obří transparent, ve kterém žádala Tokajeva, aby propustil jejího muže. Místo toho byla i ona policií odvedena a dočasně zadržena.
Dnes celý svět s úzkostí a bolestí v srdci sleduje ruskou vojenskou agresi v Ukrajině. Kazaši podporují ukrajinský lid a odsuzují vojenský zločin Kremlu. Sami jsou překvapení, že v 21. století je možné, aby jeden stát okupoval území druhého suverénního a nezávislého státu.
Po kazašské vládě žádají, aby otevřeně vyjádřila svůj postoj k válce, kterou rozpoutal Putin proti ukrajinskému lidu. Požadují přestat podporovat vojenského diktátora. Požadují vystoupení Kazachstánu ze všech ekonomických a vojenských aliancí s diktátorským režimem.
V Kazachstánu stále neexistuje informační bezpečnost proti nacistické propagandě Ruska. Žádají, aby ruské rozhlasové a televizní stanice přestaly vysílat v Kazachstánu.
„Putinova válka v Ukrajině trvá 100 dní. Ukrajinští občané bojují proti agresorovi a nesmíme zapomínat, že Ukrajinci bojují za nás. Kazaši budou podporovat Ukrajinu a její boj za svobodu a nezávislost. Ruský režim ponese zodpovědnost za své zločiny,“ uvedli závěrem a vyzvali Evropský parlament, aby se zasadil o mezinárodní vyšetřování zločinu.
