Ve třetím čtvrtletí inflace určitě začne klesat, příští rok se přiblíží ke dvěma procentům, předpovídá viceguvernér centrální banky Nidetzký

Zvýší Česká národní banka opět základní úrokovou sazbu? Ovlivní její rozhodování nový guvernér Aleš Michl? Na krocení inflační bouře se Vladimír Kroc ve Dvaceti minutách Radiožurnálu ptá viceguvernéra ČNB Tomáše Nidetzkého.

Je pravděpodobné, že ČNB ještě v červnu „na rozloučenou“ s končícím guvernérem Jiřím Rusnokem opět zvýší úrokové sazby?

To nebude „na rozloučenou“. Budeme rozhodovat na základě ekonomických dat a ekonomické prostředí je skutečně proinflační. Když se podíváme na poslední údaje o vývoji inflace v Eurozóně, jsou ta čísla vyšší, než kolegové v Eurozóně očekávali. Významným proinflačním faktorem, o kterém budeme muset diskutovat, je taky vývoj kurzu koruny, který je určitě, a to už víme dnes, slabší oproti prognóze.

Jinými slovy: není pravděpodobné, že byste úrokovou sazbu nezvýšili.

Je vysoce pravděpodobné, že úrokovou sazbu budeme dál ještě zvyšovat.

Možná tušíte, kam jsem mířil tou poznámkou o loučícím se Jiřím Rusnokovi. Postupovali byste podobně, kdyby do funkce guvernéra nebyl jmenován Aleš Michl, který, jak známo, je zastáncem dalšího nezvyšování sazeb?

Čtěte také

Jmenování Aleše Michla určitě nemá nějakou přímou vazbu na to naše hlasování. Skutečně se budeme rozhodovat na základě aktuálních ekonomických čísel a informací z ekonomiky. Měnová politika je natolik závažná věc, že tady není prostor pro nějaké naschvály.

Nemyslel jsem to jako naschvály. Spíš jsem uvažoval, že pokud zatím v bankovní radě převažují „jestřábi“, kteří jsou pro zvyšování úrokových sazeb, tak jestli to nezvyšujete, jak se říká, do foroty.

Určitě ne. Možná bych vysvětlil, proč teď zvyšujeme sazbu. Inflace, která přijde v nejbližších měsících, určitě překoná 15% hranici, ale tuto inflaci už neovlivníme. Rozhodování na bankovní radě 22. června bude o tom, jak vlastně ta vyšší úroková sazba bude působit na inflaci v příštím roce, jak dlouho s námi vysoká nebo vyšší inflace bude a jak rychle se bude vracet k tomu dvouprocentnímu cíli. Často se setkávám s názorem, že otočíme nějakým knoflíkem, zvýšíme sazby a inflace klesne. Jenže měnová politika se do ekonomiky propisuje v horizontu 12 až 18 měsíců a já se vždycky snažím žádat spoluobčany o určitou trpělivost. Protože úrokové sazby jsme začali zvedat teprve před rokem.

Ale zároveň se snažíte ovlivnit inflační očekávání. Co to znamená?

Ukotvenost inflačních očekávání je spojena s tím, aby si jak občané, tak firmy nezvykly, že tady vysoká inflace bude s námi. Usilujeme o to, aby skutečně v průběhu příštího roku inflace už byla jednociferná. Chtěl bych tady říct, že bez ohledu na rozhodnutí, které uděláme v červenci, tak inflace ve třetím čtvrtletí letošního roku určitě začne klesat. To jsem si jist.

A myslíte, že to může být už v červenci, jak jsem četl úvahy některých ekonomů?

Čtěte také

Pokles inflace? Nevím, jestli to může být v červenci. Tam se projeví bazický efekt i měnová politika. Projeví se tam samozřejmě i chování spotřebitelů, nižší spotřeba domácností v nejbližších měsících. Ale inflace určitě začne klesat. Bohužel po celý letošní rok ji ještě uvidíme dvoucifernou a do těch jednociferných hodnot se nám vrátí někdy začátkem příštího roku. Pokud nenastane nějaký další neekonomický šok, tak by se měla ke konci příštího roku přibližovat ke dvěma procentům.

Co se stane, pokud po obměně členů bankovní rady převáží zastánci holubičí politiky, tedy ti, kteří nepovažují další zvyšování úrokových sazeb za užitečné?

Centrální banka začala zvyšovat úrokové sazby relativně včas. Když jsme viděli, že inflační tlaky jsou opravdu velké, tak jsme začali zvyšovat i ve větších krocích, než je standardních 25 bazických bodů. Takže jsme se dostali na úroveň, která, pokud nedojde k nějakým dalším ekonomickým šokům, by mohla inflaci tlumit. Myslím, že v ČR se skutečně pohybujeme poblíž vrcholu úrokových sazeb. Ale co je důležité říct a vyslat signál i trhu: v případě, že v ekonomice uvidíme proinflační tlaky vyšší, než jsme čekali, tak bankovní rada má odvahu přistoupit k nepopulárnímu opatření a zvýšit úrokové sazby. Nás to opravdu netěší, ale chtěli bychom ekonomiku vystavit vysoké inflaci po co nejkratší období, ale zároveň ji neposlat do recese.

Proč zůstává jako inflační cíl ČNB ta hranice dvou procent?

Viceguvernér České národní banky Tomáš Nidetzký

Používá to řada centrálních bank a vychází to z empirických studií, že při tomto inflačním cíli ekonomika funguje efektivně. Studentům vysvětluji na kurzech, že je to stejně tak, jako je nastavená teplota lidského těla na 36,5 stupně. Pokud se přehřívá, tak ho musíme nějakým způsobem chladit. To samé se odehrává v ekonomice. Nemyslím si, že by měla dnešní situace vést k tomu, že bychom třeba měli inflační cíl zvýšit, tohle by tomu nepomohlo. Inflační cíl nastavený na dvě procenta považuji za korektní a spíš je otázkou, jaké kroky v oblasti měnové politiky dělat, abychom se na tuto inflaci dostali.

Pokud se to tedy budete považovat za nutné a shodnete se na tom bankovní radě, tak klidně přistoupíte i ke skokovému zvýšení té úrokové základní úrokové sazby? To znamená, dejme tomu na 7 procent?

Na 7 procent ze stávajících 5,75? Samozřejmě, pokud by to situace vyžadovala, tak bychom takové rozhodnutí přijali. Ale jak už jsem říkal, my jsme si v ČR skutečně velkou část práce v oblasti nastavení nějaké úrovně úrokové sazby odpracovali. Nečekal bych takové skokové zvýšení. To by skutečně muselo dojít k nějakému významnému ekonomickému šoku.

Jak inflaci ovlivňuje válka na Ukrajině? Zneužili prodejci situaci a zvýšili ceny víc, než by bylo potřeba? Napomohla inflaci špatná rozhodnutí předchozí vlády? A jak se na inflaci podílí špatná situace na trhu nemovitostí? Co by pro českou korunu znamenalo zvýšení úrokových sazeb v Eurozóně? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu s viceguvernérem České národní banky Tomášem Nidetzkým.

autoři: Vladimír Kroc , rom

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.