Loni v březnu přitom město představilo plán: pracovat po etapách. Ta úvodní měla být nejjednodušší: oprava dlažby, schodiště a malování podloubí v severní části bez komplikovaných stavebních a územních řízení. Začít se mělo ještě na podzim.

Jenže problém, který rekonstrukci překazil už v květnu 2012, nezmizel. Loni v říjnu tak město přiznalo, že marně shání 18 kladných stanovisek vlastníků nemovitostí. A to se nepodařilo vyřešit dodnes.

7 fotografií

„Závěr kontrolní komise byl jednoznačný. Ani jedno z kontrolovaných usnesení nebylo splněno. Nebylo vyhlášeno výběrové řízení na zpracování projektové dokumentace. Jako důvod byl uveden chybějící souhlas vlastníků nemovitostí. Druhé zadání se týkalo zadání revize dokumentace pro územní rozhodnutí. Ani to nebylo splněno a jako důvod je uvedeno, že nový stavební zákon by mohl přinést změny, které by vynaložené úsilí a prostředky činily zbytečnými,“ řekl šéf kontrolního výboru Jan Čáp (Koalice pro Hradec).

Náměstek primátora pro investice Jiří Bláha (ODS) se hájil, že revitalizaci zdědil po předchůdci.

„Nastoupil jsem do funkce a našel jsem Velké náměstí v dezolátním stavu. Byly vynaloženy obrovské investice za územní rozhodnutí a další věci, které v této chvíli nejsou zmiňovány. Snahou bylo a stále je rozdělení do etap,“ tvrdil Bláha.

Podle něj by s novým stavebním zákonem nemuselo být potřeba územní rozhodnutí, tedy řešení dokumentace, jež se již v roce 2016 kvůli údajné podjatosti hradeckého úřadu zasekla na stavebním úřadě v Hořicích. „Dostávat územní rozhodnutí z Hořic zpátky do hry by byla nebetyčná práce vyžadující další finance,“ míní.

Opozice: Za 320 tisíc má město dva dopisy

Opoziční zastupitelé Bláhovi připomněli, že město si na komunikaci s vlastníky nemovitostí najalo externího poradce. Chtěli znát výsledek jeho práce, odpovědi se však nedočkali.

„Oba udávané důvody považuji za neuvěřitelné a bizarní. Měli jsme najmutého člověka, který měl za úkol koordinaci. Loni nás stál 320 tisíc korun. A teď čteme, že jedno usnesení nebylo splněno kvůli tomu, že se nepodařilo dát dohromady souhlasy vlastníků. Pokud si pamatuji, byly jim zaslány dva dopisy. Považuji to za neskutečné mrhání prostředky města a ptám se, jaké konkrétní výsledky za ty peníze máme? Stejně neuvěřitelný je ale i důvod, že čekáme, co přinese nový stavební zákon, a proto neplníme usnesení. Pokud bychom tuto logiku aplikovali na další usnesení, kam se dostaneme? Vůbec nikam!“ zdůraznila Pavlína Springerová (HDK).

Podle ní v případě hořické anabáze mohl Hradec postupovat podle už hotového právního rozkladu, za který město utratilo další peníze.

„Velké náměstí je případem, který má černé pokračování a zdá se, že i černou budoucnost. V původních rozpočtech bylo na projekt alokováno 180 milionů korun a bohužel se za pomoci vedení města ty peníze podařilo částečně rozpustit a na rekonstrukci náměstí tedy zbývá 69 milionů korun. Za to opravdu nezrekonstruujeme vůbec nic,“ uvedla.

Ještě ostřejší slovník zvolil Martin Hanousek (Změna a Zelení). „Je to ostuda náměstka Bláhy. Město si najalo za stovky tisíc konzultanta a výsledek je tragický. To kancelář primátora není schopná napsat při svých zaměstnancích dopis vlastníkům? My jsme platili firmě tisíc korun za hodinu za to, že psala za kancelář primátora dopis. To je přece neuvěřitelné mrhání veřejnými prostředky. To, že se nebude stavět Velké náměstí a budeme čekat na nový stavební zákon, to je také neuvěřitelné!“ řekl.

Piráti se na rozdíl od náměstka Bláhy domnívají, že cestou k nápravě je stáhnout vadnou dokumentaci z hořického stavebního úřadu a přepracovat ji. „Je potřeba administrativní chyby odstranit a dokumentaci projednat znovu na hradeckém úřadě,“ řekl Aleš Dohnal.

Vlastníci nemovitostí, které město našlo, ale nedostalo od nich souhlas s rekonstrukcí, většinou i po deseti letech nesouhlasí se snížením počtu parkovacích míst. Dohnal se domnívá, že řešením by mohly být úpravy ulic v okolí a vybudování bezbariérového přístupu na náměstí.

„Ideálně by pak město mělo získat do vlastnictví kasárna pod Bonem publicem a parkování vyřešit tam,“ řekl.