Okolní obce i ekologové vítají rozhodnutí, že na Bečvě nakonec vznikne suchá boční nádrž, která má za úkol chránit více než sto tisíc obyvatel Pobečví před povodněmi.

Ekologům se nelíbí pouze otevřená vrátka pro možnost budoucího napuštění vodního díla.

Fotogalerie zobrazit 4 fotografie

„Dohodli jsme se s ministryní životního prostředí na variantě bočního suchého poldru. Nyní probíhá meziresortní připomínkové řízení a v červnu, předpokládám, půjde materiál na vládu a bude schválen,“ řekl ministr Nekula.

S návrhem suché vodní nádrže přišla v roce 2016 Unie pro řeku Moravu. „Jsme rádi, že uspěla tato varianta. Toto řešení například zachovává volný transport štěrku v řece Bečvě, což je pro správné fungování a ekologickou obnovu řeky zásadní,“ řekl Michal Krejčí z Unie pro řeku Moravu.

Bečva je poslední takzvaně štěrkonosnou řekou v Česku, což znamená, že svou energii při povodních přetváří v pohyb štěrků a přehrada by podle Krejčího tuto vlastnost toku zničila.

Vodní dílo ochrání před povodněmi přes sto tisíc obyvatel Pobečví. Mluví se o něm už od roku 1997, kdy oblast zaplavily povodně. Odborníci se však dlouho nedokázali dohodnout na podobě opatření.

„Boční suchá nádrž zajistí požadovanou protipovodňovou ochranu a dokáže ovlivnit i souběhy povodní. Nemusí se kvůli ní zasahovat do pravobřežního území ani přerušovat říční kontinuita Bečvy,“ řekl Nekula.

„U Skaličky jsme se dokázali dohodnout na variantě suchého poldru, který plní funkci ochrany před povodní a zároveň nebude nijak zásadně zasahovat do přírodních podmínek tohoto místa; to je win–win opatření,“ doplnila Hubáčková.

Přehrada děsí okolní obce

Na základě analýzy přitom loni vyplynulo, že nejvhodnějším řešením bude boční víceúčelová vodní nádrž. Přehrada ale vyděsila ekologické organizace a postavily se proti ní i okolní obce a správa nedalekých jeskyní. Za nejméně vhodné řešení pak autoři analýzy označili právě boční suchou nádrž.

Podle ekologů by však suchá nádrž na levém břehu Bečvy řeku nijak neomezila. „Suchá boční varianta je i z našeho pohledu nejmenším zásahem jak pro řeku, tak pro území,“ potvrdil Krejčí.

I přesto, že se ministerstva dohodla na podobě boční suché nádrže, nejde zřejmě o finální podobu. Ministr zemědělství totiž stálé napuštění vodního díla nevyloučil. „Hráz bude vybudována technicky tak, aby umožnila někdy do budoucna napuštění vodního díla, pokud by další revizní posudky potvrdily, že nedojde k ohrožení léčivých pramenů,“ uvedl Nekula.

To zarazilo starostku obce Skalička Petru Kočnarovou. „Nelíbilo se mi vyjádření pana ministra, když řekl, že ta suchá nádrž bude možná někdy i zatopená, s tím nesouhlasím,“ řekla Kočnarová.

Suchá boční nádrž je podle ní totiž nejvhodnější řešení. „Je pro nás schůdnější než varianta vodní nádrže. Ještě dnes se však stále neví, kde bude stát hráz a jak bude vysoká. My bychom chtěli zachovat hráz tak, jak je ve všech materiálech, v našem územním plánu nebo v politice územního rozvoje, tedy 200 metrů za obcí,“ dodala starostka.

Jako vhodnější variantu vidí suchou vodní nádrž i starosta obce Zámrsky Arnošt Pala. „Je to pro nás schůdnější, přiklání se k tomu i občané,“ potvrdil Pala.

Rozhodla i hrozba poškození Hranického krasu

Ministerstva se k variantě boční suché nádrže podle Nekuly přiklonila kvůli častým připomínkám, které se týkaly například negativního vlivu vodního díla na prameny minerálních vod. Podle některých geologů by totiž nádrž se stálou vodní hladinou poškodila unikátní hydrotermální systém Hranického krasu, na což by časem mohly doplatit Zbrašovské aragonitové jeskyně nebo lázně v Teplicích nad Bečvou.

Odborníci z brněnské Mendelovy univerzity například už dříve upozornili, že trvalé zaplnění díla vodou a zvýšení hydrostatického tlaku bude znamenat nevratné změny v režimu minerálních vod i v jejich kvalitě.

„Vody sestupují do hloubky několika set metrů, tam se proplyňují a nahoře vytékají do Bečvy jako kyselka. Když řeku zahloubíme nebo když poklesne hladina vody v řece, nesmírně se zrychlí přetékání kyselky, a jak říkají odborníci, zřídelní struktura se vyprázdní,“ upozornila v minulosti vedoucí Správy Zbrašovských aragonitových jeskyní Barbora Šimečková.

„Může se stát, že za dvacet třicet let nám místo kyselky vyteče studená voda, když to zjednoduším,“ varovala.