Zabití Heydricha má historickou hodnotu, říká expert. Mnoho věcí ale bylo jinak

V jedné z nejslavnějších událostí novodobých českých dějin je prý dodnes řada bílých míst.
Ano. Neví se třeba, jestli se Heydrich atentátníkům ze skupiny Anthropoid bránil. Prý na ně dvakrát vystřelil, což potvrdil i jakýsi svědek. Žádné nábojnice se ale nenašly, dokonce ani ze zbraní Gabčíka s Kubišem. A ze zprávy gestapa víme, že stříleli na řidiče Kleina, který je pronásledoval.

Klein po nich střílel také?
Ne, ani jednou, protože jeho zbraň selhala. Gabčík ho ale trefil dvakrát do nohy.

Historický objev operace Anthropoid. Našla se zbraň Jozefa Gabčíka

Proč se pak ale nenašly nábojnice?
Historik Jaroslav Čvančara pro to má překvapivé, ale logické vysvětlení. Skončily v kapsách českých dětí a dalších čumilů, kteří se hned po atentátu vyhrnuli z nakladatelství na rohu ulice. Houf lidí sbíral „věci na památku“ přes dvacet minut, než místo uzavřela policie. Po letech jedna svědkyně přinesla panu Čvančarovi střep z okna Heydrichova mercedesu – „suvenýr“, který si tam jako dítě vzala. Důkazy, jak to tehdy bylo, prostě zmizely.

Víme, proč se Gabčíkovi zasekl samopal Sten?
V našem filmu to podrobně probíráme, od pravděpodobných vysvětlení až po ta zjevně nesmyslná. Třeba že Gabčíka jeho přítelkyně přemluvila, aby z náboženských důvodů Heydricha nezabíjel.

Cože?!
Nesmějte se, tohle bizarní vysvětlení se prý objevilo v nějakém románu. Tváří v tvář protektorovi si prý Gabčík plán rozmyslel a spoušť samopalu nestiskl pod vlivem křesťanského „Nezabiješ!“. Proč by pak ale střílel z pistole na řidiče Kleina? Je to nesmysl, sten mu prostě selhal.

6 fotografií

Máte vysvětlení?
Možné důvody se nedají zjistit v archivu ani v knihovně, ale jedině na střelnici. Sten jsem si proto koupil, mám na něj povolení. Selhání zbraně mohlo mít víc příčin. V archivním záznamu protektorátní policie se dočtete, že se „vzpříčil náboj v hlavni“. Což je terminologicky nesmyslný pojem. Když byl ten záznam objeven, vyšla celá série článků s titulky jako: „Záhada Gabčíkova stenu vyřešena!“ Jenže to neosvětlilo nic, což ve filmu rozebíráme. Policista, který o náboji vzpříčeném v hlavni spekuloval, totiž sten či podobnou zbraň nikdy neměl v ruce.

Dokumentární film Anthropoid: zatáčka aneb zabili jsme Heydricha:

Tvrdilo se taky, že Gabčík vložil do zásobníku příliš mnoho nábojů. Tento typ zbraně na to prý byl citlivý.
Ano, i to je jedna z teorií. Parašutisté sten dostali jen asi dva týdny před vysláním do protektorátu. Tehdy to byla nová a nevyzkoušená zbraň. Prodělali s ním vůbec nějaký intenzivnější výcvik? Stříleli z něj? Nevíme. U stenu se později zjistila bolavá místa a do zásobníku se dávalo méně než 32 nábojů, což prý snížilo poruchovost. Britské brožurky ještě z konce války ale doporučují nabíjet sten na maximum. Spíš bych proto řekl, že bylo na vině seno v Gabčíkově aktovce.

Historik: Heydrich si svatováclavskou korunu nenasadil, z atentátu děláme pohádku

Kde se tam vzalo?
To už nezjistíme, ale prokazatelně tam bylo, hovoří o tom zprávy gestapa. Seno mělo snad zbraň zakrýt při případné kontrole nebo zabránit jejímu cinkání při jízdě parašutistů na bicyklech. V minulosti se tvrdilo, že zbraň musí být mastná proti korozi. Dnes už se to moc nedělá, protože na mastnotu se lepí různé nečistoty. Zkoušeli jsme to a mastný sten v kombinaci se senem se nám opravdu opakovaně zasekl.

Samopal jste při natáčení skládal „potají“ pod kabátem na ulici, stejně jako Gabčík. Za jak dlouho jste to zvládl?
Na pouzdro se závěrem nasadíte objímku s hlavní, zacvaknete zásobník... Ve filmu ukazuji, že se to dá po hmatu stihnout za třicet vteřin. Včetně natažení závěru, takže jez braň připravena ke střelbě. A kolemjdoucí lidé si ničeho nevšimli.

Legenda o muži se zrcátkem nemá reálný základ, lidé jí však stále věří

Gabčíkův sten dodnes existuje?
Známe jeho číslo a máme i fotografie pořízené gestapem. Později ale zbraň zmizela a dnes je nezvěstná. Opěrku ze stenu Němci našli u odbojáře Oldřicha Frolíka, známého jako „zbrojíř Anthropoidu“. Když ho v září 1942 gestapo přišlo zatknout, řekl: „Jen si vezmu kabát.“ Z kapsy ale vytáhl pistoli, dva gestapáky zastřelil, třetího zranil a utekl. Později byl dopaden a popraven. Na Frolíkovo hrdinství by se nemělo zapomínat.

Jaké největší nesmysly se o útoku na Heydricha tradují?
Ve filmu Atentát režiséra Jiřího Sequense je třeba scéna, ve které Jozef Gabčík se samopalem v rukou vyběhne před mercedes. Když se na to režiséra ptal historik Čvančara, Sequens mu prý řekl: „Vím, že to bylo jinak, četl jsem zprávu gestapa. Jako umělec jsem ale do filmu potřeboval dostat dynamiku.“

Gabčík tedy před auto neskákal?
Ne! Každý řidič jen trochu trénovaný pro ochranu osob by totiž jednoduše šlápnul na plyn a atentátníka srazil. Gabčík chtěl střílet z boku. Už nevíme, proč mercedes zastavil. Udělal řidič Klein chybu? Nebo mu snad zastavení skutečně nařídil Heydrich? Kdyby totiž auto pokračovalo v jízdě, Kubiš by ho svou bombou jen stěží trefil. Nebo by dopadla tak daleko za auto, že by Heydrichovi výbuch ani neublížil.

Nejasnosti prý panují i o tramvaji, kterou mercedes objížděl.
Ano, prý zleva. Říšský protektor přece nepojede pomalu za tramvají s českými „podlidmi“. Když se vedle ní mercedes zleva znenadání objevil, atentátníky to údajně překvapilo, což ovlivnilo průběh akce. Byla tam ale tramvaj v době atentátu vůbec? Historici se neshodnou. Na fotkách tramvaj je, ale ty pocházejí pochopitelně až z rekonstrukce druhý den.

Ve filmu kladete i řadu dalších otázek.
Co kdyby třeba atentátníci použili jinou zbraň? Na střeleckých fórech se často diskutuje, proč si nevzali legendární americký samopal Thompson. Z fotografií je ověřeno, že ho naši parašutisté při výcviku v Anglii používali. Ve filmu máme i pokus, jak by to vypadalo, kdyby Gabčíkův sten neselhal. Pro ověření jsme nebyli líní vyrobit maketu Heydrichova mercedesu ve skutečné velikosti. Skrz okno jsem na siluetu protektora vystřílel celý zásobník.

Co jste zjistil?
Gestapo ve své zprávě zmiňuje snahu Gabčíka o útok 1,6 metru od auta. Na tuhle vzdálenost nebyla z mé 32ranné dávky stenu snad jediná rána, která by neskončila v protektorově hlavě. Heydrich i Klein by byli doslova děraví jako ementál a Kubišovu bombu by už nebylo na koho živého házet. Ve filmu řešíme i technické detaily výcviku výsadkářů. Jak byli naučeni držet zbraně? Trénoval je i legendární britský instruktor William Fairbairn.

Ve svých brožurkách z roku 1942 už doporučuje poměrně moderní obouručné držení pistole. Můžeme tedy předpokládat, že Gabčík asi takhle střílel na Heydricha a řidiče Kleina. Dle tehdejších pramenů znali a užívali i tzv. dvojvýstřely, které se v armádě a policii používají dodnes. Dvě rány v Kleinově noze zřejmě tedy nebyly náhoda, ale spíš výsledek onoho výcviku. A rozhodně to nebylo tak, že by Gabčík Heydrichova šoféra zabít nechtěl. Jen se zřejmě pod tlakem prostě netrefil do pronásledovatelova těla.

Na střelnici SSK Čelákovice jste zkoušel i techniku střelby legendárního odbojáře Václava Morávka, jednoho z takzvaných Tří králů. Na co jste přišel?
O Morávkovi se v německých oficiálních zprávách píše, že po gestapácích pálil obouruč ze dvou pistolí. Na levé ruce mu ale chyběl ukazováček. Uříznul si ho v květnu 1941 při svém legendárním útěku před gestapem při slaňování z okna konspiračního bytu po drátěné anténě. Zjistili jsme ale, že bez ukazováčku se levačkou prakticky střílet nedá. Kvůli nedokonalému úchopu se zbraň skoro s každým výstřelem zasekává.

Další překvapení?
Při slavné přestřelce v prosinci 1941 v Karlově ulici Morávek vystřílel přes 200 ran. Tvrdí to aspoň zpráva gestapa. Když jsme ale dvě pistole a 200 nábojů zvážili, ukázalo se, že by musel mít na opasku asi 6 kilogramů. Bylo by to nejen nepohodlné, ale snad až nemožné.

Máte pro to vysvětlení?
Zpráva gestapa byla určena pro nejvyšší špičky nacistického režimu. Gestapo v ní zřejmě přehánělo, aby se vyvinilo z velkého debaklu. Pro Morávka si do Karlovy ulice přišlo osm gestapáků a jeho dopadení považovali za jistotu. On se ale prostřílel a utekl. A to i proto, že si protivníci asi ani nevzali rezervní zásobníky. To byla školácká chyba, kterou se ve zprávě pokoušeli zaretušovat.

Řada nejasností obestírá i Morávkův poslední boj na Prašném mostě, kde v březnu 1942 padl.
Morávek se tam zřejmě snažil zachránit svou zatčenou spojku Václava Řeháka. Podle nalezeného zásobníku i vzpomínek gestapáka Pannwitze spustil na Němce palbu ze 150 metrů, tedy daleko za hranicí účinné střelby z pistole. Na střelnici jsem to zkoušel na 50 metrů totožnou zbraní, CZ24 a netrefil jsem. Stejně jako ten den bohužel Morávek. A to nemyslím, že střílím špatně.

Byla to tedy od Morávka nesmyslná akce?
Nebyla. Palbu můžete vést i proto, abyste protivníka donutili zalehnout. Morávek tedy možná spoléhal, že napadení gestapáci nebudou mít čas Řeháka hlídat, takže mu tím dá šanci na útěk. Pokus ale bohužel nevyšel a on sám byl v následné přestřelce zabit.

V rámci nejnovějšího natáčení se prý objevila i senzace?
Ano, čerstvě nalezená pistole Jozefa Gabčíka. Při atentátu z ní střílel na Heydricha a Kleina a po hrdinném boji v kryptě kostela s ní ukončil svůj život. Ta zbraň je něco jako ztracená archa nebo Svatý grál. Doslova národní klenot! Ve filmu Gabčíkovou pistolí symbolicky zabíjím zastupujícího říšského protektora. Gabčíkovi by se to jistě líbilo.

Jak se ta pistole našla?
V časopise Zbraně a náboje a na sociálních sítích jsem nedávno zveřejnil, že šlo o niklovaný Colt 1903 Hammerless Pocket výrobního čísla 539370. A napsal jsem, že osudvšech „parašutistických“ pistolí z Resslovky je záhada, která se asi těžko vyřeší. Netušil jsem, jak se pletu. Napsal mi jeden známý, že náš další známý má právě tuhle Gabčíkovu pistoli doma. Jen jsem zíral. Její pravost byla potvrzena i zprávou gestapa. Majitel nechce odhalit identitu, ale pistoli nám půjčil na natáčení. Po 80 letech se symbolicky vrátila i do krypty v Resslově ulici.

Je pravda, že filmy o všech těch legendárních přestřelkách točíte s kolegy ve volném čase?
Ano. Měly by je produkovat státní instituce. Nebo třeba Česká televize. My jsme se do toho pustili právě proto, že podobné filmy znatelně chybí. Hodinové debaty historiků jsou zajímavé, ale pozornost mladé generace k moderním dějinám nepřitáhnou. Akční formou se proto snažíme zaujmout i patnáctileté kluky. Proč jen planě debatovat, jak to kdysi mohlo být? Lepší je vzít ty konkrétní zbraně a na střelnici zjistit, jak reálně fungovaly.

Někdo může říct: Je to už dávná historie, proč se tím zabývat?
Protože ti hrdinové si to zaslouží! Vybojovali nám svobodu, to vůbec není samozřejmost. Zásluhou parašutistů ze skupiny Anthropoid byla Spojenci anulována mnichovská dohoda. Vlastně jen díky nim dnes Česká republika existuje v předválečných hranicích. Komunisté atentát zlehčovali a kritizovali, protože šlo o akci západního odboje. Účelově vytvářeli, stejně tak jako předtím němečtí okupanti, dojem, že český národ jsou jen zbabělci, kolaboranti a práskači...

Proč?
Národ, kterému vezmete sebevědomí, je snadněji ovladatelný. Akce proti Heydrichovi je považována za nejvýznamnější odbojový čin druhé světové války. Parašutisté, odbojáři i jejich rodiny přitom dobře věděli, co riskují. Když jsem se tématem před lety začal zabývat, všiml jsem si v německých zprávách rozladění gestapáků. Češi jim prý totiž u výslechů „drze“ říkali do očí, že jim všechno to mučení a popravy stojí za to. A to jim říkaly drze i ženy, které věděly, že jdou pak na smrt.

Navíc Heydrich nebyl jen přední představitel třetí říše, ale doslova mozek jejích bezpečnostních složek. Byl to navíc i architekt holokaustu a netajil se plány na úplné vyhubení českého národa. Kdyby ho parašutisté nezlikvidovali, chystalo se nám nejen zotročení, ale dokonce osud ne nepodobný tomu, co se stalo obyvatelům Lidic a Ležáků. Zabití Heydricha má dodnes obrovskou symbolickou hodnotu. Češi před celým světem zvedli hlavu.