Podle Trussové je nyní důležité vytvořit Marshallův plán (projekt na hospodářskou obnovu evropských zemí zničených druhou světovou válkou, pozn. red.) pro Ukrajinu, ale také více chránit okraje Evropy včetně například balkánských států. Za nutné považuje Trussová také posílení východního křídla NATO.
Ačkoli Británie není členem Evropské unie, podle Lipavského s ní Česko pojí intenzivní spolupráce, která se nyní projevuje především ve společné snaze zastavit ruskou agresi proti Ukrajině a snahu ruského prezidenta Vladimira Putina o rozvrácení současné bezpečnostní architektury v Evropě a potažmo i celého mezinárodního řádu.
„Dnes jsme se shodli, že je potřeba pokračovat v podpoře Ukrajiny, jak politicky, tak vojensky, podporovat její obranyschopnost a dále pracovat na obnově Ukrajiny,“ poznamenal šéf české diplomacie. Trussová ocenila to, že Česko na Ukrajinu poslalo tanky, podle dostupných informací šlo o typ T-72 a další těžkou bojovou techniku.
Lipavský i Trussová označili za nepravdivé informace německých médií, že se státy NATO neformálně dohodly neposkytovat Ukrajině určitá bojová vozidla pěchoty a tanky. Trussová naopak podporu Ukrajině považuje za legitimní a její země například spolupracuje s Polskem na náhradách dodávek do země napadené Ruskem. O podobné kooperaci dnes hovořila i s Lipavským.
„Jednoznačně se tyto zmínky se nezakládají na realitě. Podpora pro Ukrajinu přichází z jednotlivých států, NATO jako takové nemá nějaký zásadní program. Česká republika se hrdě hlásí k tomu, že podporujeme Ukrajinu vojensky, pomáháme Ukrajině, aby se bránila ruské agresi, a zapojujeme se do všech relevantních projektů tak, jak to dovolují naše kapacity nebo jak je potřeba,“ dodal Lipavský.
Státy NATO neposkytnou Ukrajině západní tanky, tvrdí německý poslanec |
Pozornost ministři věnovali také sankcím proti Rusku a koordinaci mezi EU, Británií a Spojenými státy. Hovořili též o budoucnosti NATO, obě země maximálně podporují snahy Finska a Švédska o vstup do aliance. Šéfové diplomacií mluvili o tom, jak mohou podpořit úsilí skandinávských zemí, aby byl proces úspěšně dokončen do summitu NATO v Madridu na konci června. Lipavský se do obou zemí vydá příští týden.
Šéfové diplomacií se věnovali také otázce Číny a podpory Hongkongu a Tchaj-wanu nebo nadcházejícího českého předsednictví v Radě EU. Podepsali rovněž memorandum o budoucí spolupráci resortů ve strategických zahraničněpolitických a bezpečnostních otázkách. Týká se koordinace v postupu vůči Rusku a Číně, spolupráce v NATO i v oblasti lidských práv a svobody médií. K naplňování memoranda se povede pravidelný dialog na pracovní úrovni.
Dohoda o nedodávání těžkých zbraní neexistuje
K dodávkám zbraní na Ukrajinu se vyjádřili na tiskové konferenci po jednání v Praze i ministři obrany Česka a Slovenska Jana Černochová a Jaroslav Naď. Na páteční schůzce, která se konala v den výročí 80 let od útoku československých výsadkářů na říšského protektora Reinharda Heydricha, mluvili o další pomoci Ukrajině, o českém zapojení do alianční jednotky působící na Slovensku nebo o spolupráci v obranném průmyslu.
Agentura DPA ve čtvrtek s odkazem na německého poslance Wolfganga Hellmicha uvedla, že státy NATO se neformálně dohodly neposkytovat Ukrajině určitá bojová vozidla pěchoty a tanky západní výroby. Důvodem měly být obavy z toho, že by Rusko mohlo dodávky vybraných západních těžkých zbraní vnímat jako vstup NATO do války.
Černochová podobnou dohodu popřela. Poznamenala, že neexistuje, nebo o ní Česká republika neví. Pokud by některý ze zástupců aliance s takovým návrhem přišel, Česko by ho nepodpořilo, dodala. O dohodě neslyšel ani Naď. Poznamenal, že když se podívá na dodávky například ze Spojených států, Velké Británie nebo Kanady, tak si nemyslí, že by se měla informace zakládat na pravdě.
Česko již pomohlo Ukrajině ve válce vojenským materiálem za téměř tři miliardy |
Černochová poznamenala, že Česko a Slovensko tvoří společně s Polskem jedny z nejsilnějších lídrů pomoci Ukrajině. S Naděm diskutovali o tom, jak mohou dále pomoc zefektivnit a pokračovat v ní. Předali si také zkušenosti s poskytováním vojenské pomoci.
Ministryně zmínila také spolupráci při opravě ukrajinské vojenské techniky. Blíže nechtěla opravy z bezpečnostních důvodů komentovat. Řekla, že nezaznamenala z Ukrajiny kritiku, že by „něco běželo déle, než by mělo“. Podle Nadě jsou do oprav zapojeny „české, slovenské i česko-slovenské podniky“. Řekl, že na území Slovenska jsou opravovány desítky kusů techniky.