Hlavní obsah

V poločase jsem toho měl plné brejle, prozradil opavský kapitán Šiřina

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Znovu byl na palubovce přes třicet minut, konto Nymburka zatížil kapitán Opavy Jakub Šiřina jedenácti body. Favorizovanému soupeři ale nedokázal vzdorovat ani on.

Foto: Petr Sznapka, ČTK

Jakub Šiřina z Opavy se stříbrnou medailí.

Článek

Slezané začali čtvrtý finálový zápas skvěle, vedli 9:0, získali pro sebe první čtvrtinu (19:16). Pak se ale začala karta definitivně překlápět na nymburskou stranu. Favorit se podruhé nadšeně hrajícími Slezany už nenechal zaskočit, vyhrál 87:65 a získal osmnáctý titul v řadě.

Opava podruhé v řadě skončila druhá. „Už nám postupně docházely síly. Nymburk zaslouženě vyhrál, ale jsem moc rád, že jsme jim to dokázali trochu ztížit a museli k nám podruhé v sérii. Myslím, že s tím moc nepočítali," svěřoval se opavský kapitán Jakub Šiřina.

V minulosti se říkalo, že v lize se hraje jen o druhé místo. Vy jste Nymburk porazili ve finále poháru i jednou v lize. Cítili jste, že letos by to mohlo být jiné?

Po té výhře v Českém poháru jsme cítili, že by se mohlo něco povést. Pak ale přišla vlna zranění, která nás zbrzdila. Na kdyby se nehraje, takže už nezjistíme, co by bylo, kdybychom byli kompletní. Na to, v jaké rotaci jsme hráli, pro nás ta jedna domácí výhra byla něco neskutečného. Myslím, že nikdo z fanoušků Nymburka a asi ani hráči nepočítali s tím, že by se museli do Opavy vracet. Chtěli titul slavit doma a my jsme jim to překazili jsme za to strašně rádi.

Foto: Petr Sznapka, ČTK

Hráči Nymburka se radují ze zisku titulu.

Co vám chybí k tomu, aby to bylo ještě vyrovnanější?

Letos třeba trochu toho štěstí, co se týče těch zranění. Na kdyby se nehraje, ale kdybychom neměli tak velkou marodku, mohlo to třeba vypadat jinak. Možná bychom u nich nedostávali takové nálože, bylo by to vyrovnanější, oni by znervózněli. Těžko říct, na to už nepřijdeme.

Do sestavy se vrátili zranění Luděk Jurečka (nos), Radovan Kouřil (kotník), museli?

Larry (Jurečka) naštěstí nemá naštěstí nic vážného, to Kuřka hrál s obrovským sebezapřením. Ta noha ho fakt bolí. Klobouk dolů, že tam na těch pár minut, abych si mohl odfrknout, naskočil.

Znovu jste odehrál skoro 32 minut. Jak jste na tom byl se silami vy?

Abych pravdu řekl, tak už v poločase jsem toho měl plné brejle. Ale je to finále, člověk se musí snažit, co mu síly stačí.

Co pro vás ten pohár za druhé místo znamená. Vypadalo to, že radost má tým obrovskou?

Je to ocenění naší práce. Sezona nebyla jednoduchá, hráli jsme poháry, liga byla strašně vyrovnaná, museli jsme bojovat o druhé místo s Brnem. Pak jsme museli potvrdit roli favorita v play off. Je za tím obrovská spousta práce, sil. Je to ocenění nejen pro nás, ale i pro město a fanoušky. Jsme za to velmi rádi.

Na profesionální úrovni hrajete už šestnáct let, stále máte chuť pokračovat?

Samozřejmě! Hraji basket od sedmi let a pořád mě baví. Je to největší štěstí dělat v životě to, co člověka baví. Dokud mi budou síly stačit, tak budu hrát. V Opavě samozřejmě.

Reklama

Související témata: