Kolik teď stojí benzin, nafta a LPG v Evropě? Rozdíly jsou více než dvojnásobné

Ceny paliv zase rostou, čemuž nepomůže ani sezonní zvýšená poptávka. A kdo ví, jak to bude s dostupností ropy na světových trzích. Pokud Rusko zavře kohoutky s plynem do Evropy, zahýbe to i s cenami ropy a pohonných hmot. Takže když tu teď budeme psát o litru benzinu a nafty za padesát korun, třeba se tomu za pár měsíců ještě zasmějeme, jaké to byly zlaté časy…

Stát dokonce dočasně snížil od června do září spotřební daň u benzinu z 12,84 na 11,34 Kč za litr a u nafty z 9,95 na 8,45 Kč na litr, což je určitě chvalitebný krok vstříc motoristům, který by jim mohl aspoň trochu ulevit. Spotřební daň na LPG aktuálně činí 2,15 Kč z každého litru.

S vysokou cenou vstupní suroviny se tak snižuje státní podíl na cenách pohonných hmot, protože s cenou 45 Kč za litr benzinu dostane stát 19,14 Kč z litru tedy 42,53 %, u nafty je ten podíl nyní 35,32 %, tedy 16,60 Kč. U LPG teče do státní kasy z každého litru 27,57 %, ale je to jen 5,79 Kč, tedy o dost méně než u běžných paliv.

Průměrné ceny paliv v rámci Evropy z konce května 2022 jsme dali do společné tabulky. Uvádíme ceny od nejnižší za litr a přidali jsme i zajímavost: kolik litrů načerpáte v těchto zemích za tisíc Kč. Můžete si pak dopočítat podle vaší obvyklé spotřeby, kolik toho najedete a kolik vás to bude stát. Doplnili jsme i pár zajímavostí ze světa. Můžete tak porovnat evropské ceny paliva s jednotlivými regiony. Data jsme opět čerpali především z pravidelně aktualizovaných stránek globalpetrolprices.com.

No, do Běloruska a Ruska se letos asi nikdo na dovolenou nechystá, ale i v rámci států EU jsou ceny velmi odlišné především kvůli jiným místním daním. EU nařizuje minimální výši spotřební daně 359 eur za 1 000 litrů benzinu, tedy v přepočtu asi 8,90 Kč z každého litru. Většina států má ale spotřební daň vyšší. V Maďarsku tak natankujete aktuálně litr za 30 korun, na Slovensku o 14 korun dráž, stejně tak v Chorvatsku. U maďarských pump se tak očekává v turistické sezoně nápor. Zajímavé je, že Norsko, jakožto přední producent ropy v EU, má nejdražší benzin. Ale někde na ty dotace na elektromobily musejí sehnat peníze.

A jak je to ve světě? Komická je stále situace ve Venezuele, kde stojí díky státním dotacím benzin 53 haléřů za litr. V Libyi stojí litr benzinu 74 haléřů a v Íránu 1,27 Kč. Ve Spojených Arabských Emirátech ale stojí litr kvůli vyšším daním aktuálně skoro 23 korun. Velké rozdíly jsou i v USA, neboť třeba v Kalifornii stojí litr skoro 50 korun, jinde klidně jen okolo 25 Kč. Průměrná cena z USA je asi 29 korun za litr. V Číně stojí litr benzinu 32,60 Kč a v Hongkongu snad nejvíce, dokonce 68,65 Kč za litr. Mohou za to vysoké daně a především nezbytné marže čerpacích stanic. Už jsme o tom psali dříve. Relativně levný benzin mají překvapivě v Japonsku, litr tam stojí 30,45 Kč.

I u nafty jsou ty rozdíly obrovské, jen ty extrémy jsou trochu jiné. Kvůli nižším daním má nejlevnější naftu aktuálně Malta, v závěsu je hned Maďarsko. Naopak Norsko motoristy na naftě tolik netrestá, zatímco Monako se je s cenou 57,42 Kč za litr nebojí pořádně podojit. EU nařizuje povinnou spotřební daň z nafty 330 eur za 1 000 litrů, tedy asi 8,2 Kč z každého litru.

Ve světě je nejlevnější nafta v Íránu, kde litr stojí 25 haléřů. Ve Venezuele stojí také 53 haléřů, jako benzin. Zajímavé jsou ceny v Saúdské Arábii: zatímco benzin tam stojí skoro 15 Kč za litr, nafta necelé čtyři koruny. Velmi drahá je nafta v USA, kde litr stojí průměrně přes 35 korun. Nafta se totiž používá i jako alternativní topivo a pohání elektrické generátory, navíc je teď sezona zásobení na zimu. Očekává se, že i v USA by mohla nafta stát před zimou i více než 50 korun za litr. Opět s cenami vede Hongkong, kde litr nafty stojí skoro 63 korun, naopak již zmíněné Japonsko má relativně levnou naftu, litr tam stojí asi 26,60 Kč.

Zkapalněný ropný plyn, tedy LPG, je oblíbené alternativní palivo hlavně v Evropě právě díky nižší daňové zátěži a tedy i nízké ceně. Obvykle platí, že LPG stojí polovinu toho co benzin a je tomu tak více méně i nyní. Samozřejmě existují rozdíly především podle odlišné daňové politiky v jednotlivých zemích.

Divíme se, že v době obrovského tlaku na ekologii a udržitelnost, který někdy hraničí až s náboženskou poblázněností, není LPG protlačováno jako palivo budoucnosti. Nejen, že je jeho spalování ekologické bez takového množství škodlivin, ale ještě se vlastně jedná o odpadní produkt zpracování ropy. A nemusí se kvůli němu budovat zcela nová infrastruktura a měnit automobilové technologie. Státy uvalují spotřební daň i na LPG, podle nařízení EU se z něj musí odvádět daň 125 eur (3 100 Kč) za tunu.

Ropa není používána jen jako palivo. V Evropě je jen asi 48 % ropy využito pro výrobu paliv pro pozemní dopravu, 9 % spotřebuje doprava lodní a 5 % doprava letecká. Skoro 16 % spotřebuje průmysl a desetinu energetika. K výrobě elektřiny se spíše používá plyn než kapalné ropné produkty. Služby a ostatní sektory, především výzkum a farmaceutický průmysl, spotřebují skoro 6 % ropy. Zbylých asi 6 % připadá na spotřebu v domácnostech.

Pokud jde o spotřebu paliv v silniční dopravě, tak více než dvě třetiny tvoří nafta a benzin jen necelých 24 %. V celkovém objemu jen asi 2 % paliv tvoří LPG a CNG pouze 0,75 %. Jen pro zajímavost, na celkovém dopravním výkonu se elektřina podílí jen z 0,12 %, aspoň tedy podle údajů z roku 2020.