Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly

    Snář z továrny (No. 1)

    Festival Dream Factory se po covidové pauze vrací do svého tradičního jarního termínu. Od 24. do 31. května nabídne přes 30 produkcí. Za bohatým programem stojí především ředitel festivalu Tomáš Suchánek, kterému jsme – už tak trochu tradičně – hned na úvod položili několik otázek.

    Ředitel festivalu Tomáš Suchánek. Foto: archiv festivalu

    Stojí před námi už 14. ročník festivalu… Nebo třináctý? Jak to vlastně je?

    Asi takto: první kovidový rok jsme nezařadili do chronologického číslování festivalu. Nebylo možné divákům nabídnout delší než víkendový program, takže jsme jej nepovažovali za plnohodnotný ročník a označili jej pouze jako „protivirovou edicí.“ Abychom však pečlivým badatelům teatrologům v příštím tisíciletí nezpůsobili příliš vrásek na čelech, rozhodli jsme se letos (ne)šťastnou třináctku přeskočit, napravit číselnou řadu a vrhnout se rovnou na „skutečný“ ročník čtrnáctý.

    Na základě jakého klíče jste tentokrát sestavovali program?

    Klíč k sestavení programu letos nijak nemění. Stále se snažíme přivážet na festival pozoruhodné a oceňované inscenace, o kterých si myslíme, že by divákům našeho kraje neměly uniknout. Klasické divadelní sály prostřídají taky letos nedivadelní prostory. V ostravské sekci nabídneme nejnovější inscenace zdejších divadel. A největší radost máme z nové linie Student Factory!

    Po pandemické přestávce se ale nevracíte do industriálního prostředí Dolu Hlubina, diváci se nepodívají ani do hotelu Palace – tedy míst, která se během minulých ročníků stala útočištěm původních site-specific projektů, nebo poskytla zajímavý kolorit hostujícím inscenacím. Byla to velmi oceňovaná festivalová linka. Co je toho příčinou?

    Jedněmi oceňovaná, druhými, kteří jsou zvyklí spíše na klasické sály, zatracovaná. Ale s těmito důvody, ani s pandemií to nesouvisí. Na Hlubinu bychom se pravděpodobně nevrátili ani v případě, kdyby k nám virus nepřišel. Ceny za nájem těchto prostor se vyšplhaly do takových výšin, že jsou mimo možnosti našeho rozpočtu. Ale nevnímám to jako problém. Prostory Hlubiny, které jsme od prvního ročníku „okupovali“, se postupně rekonstruovaly a z opravených budov se vytratil, pro nás podstatný, duch industriálu. Ztratilo smysl v nich hrát. Také bývalý hotel Palace čeká rekonstrukce. Jsem rád za všechno, co jsme v obou zmíněných prostorách za ta léta zažili, nebylo toho málo. Ty chvíle jsou pro mnoho z nás nezapomenutelné. A myslím teď nejen diváky, ale i samotné tvůrce. Ale je čas se zase posunout dál.

    Hodláte na tyto projekty navázat?

    Když se podíváte na letošní program, zjistíte, že řada představení se ani letos neodehraje v klasických divadelních prostorách. Hned první festivalovou inscenaci Santini představíme v Kostele svatého Václava, následující Pubkvíz o budoucnosti světa v kavárně Staré arény. První část dvojinscenace Divadla Na zábradlí – Sebeobviňování – jsme zasadili do modlitebny Církve bratrské. Inscenaci o nejslavnější vraždě v českém dramatu – Maryša: příběh vraha – jsme situovali na prostranství za Domem kultury města Ostravy, Černou sanitku do jeho amfiteátru. Bratři v tricku předvedou svá žonglérská čísla na dětském hřišti a za vodníky budou diváci putovat podél Ostravice směrem k loděnici. Věřím, že i další ročníky divákům objeví nová atraktivní a zajímavá místa Ostravy.

    Dream Factory letos nabízí jednu novinku – je jí sekce Student Factory. Co je jejím smyslem? Studentské projekty byly přece nejednou součástí programu…

    Myslím, že studentských projektů se na našem festivalu v minulosti právě moc neobjevovalo. A že nastal čas to změnit. O projekt Student Factory jsme usilovali už před dvěma lety, ale virus nám do toho pokaždé hodil vidle. Snad nám třetí pokus konečně vyjde. Jde o inscenace, konkrétně klausurní práce, studentů vysokých divadelních škol DAMU, JAMU a VŠMU, určené nejen běžnému publiku, ale především odborné veřejnosti z řad zástupců všech profesionálních divadel Moravskoslezského kraje. Ti budou mít možnost objevovat mladé talenty, které by se jim brzy mohly hodit pro doplnění divadelních souborů. Podle reakcí obou stran vnímáme tento projekt jako smysluplný. Moc se na něj těším a věřím, že bude přínosný.

    Tváří festivalu je letos herec Vojta Kotek. Proč padla volba zrovna na něho?

    Hlavní dramaturgickou linií letošního ročníku jsou outsideři. Na první pohled obyčejní lidé, kterých bychom si snad ani nevšimli. Své slabiny a nedokonalosti dokáží proměnit v neuvěřitelnou sílu. Do této linie spadá – kromě Santiniho, Zdeňka Adamce a Richarda III. – také inscenace Činoherního klubu Ošklivec, ve které Vojta ztvárnil titulní roli. A protože je celá léta vnímán hlavně jako filmový a televizní herec, řekli jsme si, že je načase ukázat ho našim divákům i jinou optikou, tou divadelní. Jeho záštitu vnímáme jako propojovací prvek mezi digitálním světem, kterého jsme si během covidu „užili“ všichni do sytosti, a živým uměním, jež bychom zase chtěli vzkřísit setkáváním v plných hledištích.

    Který titul – a opravdu jen jeden – je pro Tebe v rámci letošního programu opravdu nejzajímavější?

    Letošní program jsme sestavovali z více než tří stovek zhlédnutých inscenací. A vybrat z té konečné třicítky jeden jediný titul? To fakt nedám. Ale moc se těším na inscenace zmíněné linie Student Factory. A zvu na ně i naše diváky! Hrát se bude ve Studiu G, Staré aréně a v Komůrce – novém prostoru Komorní scény Aréna. A také si nenechte ujít herecký koncert Stanislava Majera a Martina Pechláta v inscenaci Zdeněk Adamec!

    O čem momentálně sníš?

    Mám-li být upřímný, spánku teď moc nedám, protože se mi honí hlavou organizace celého festivalu. Ale v přeneseném smyslu sním o tom, že se diváci do divadel vrátí v hojném počtu a budeme v něm všichni zase SPOLU, TEĎ a TADY.

    ///

    Text vyšel ve festivalovém zpravodaji.


    Komentáře k článku: Snář z továrny (No. 1)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,