Je to výhra v loterii. Tak starosta Dobřan Martin Sobotka reagoval na rozhodnutí, že Dobřany a okolí se stanou pilotní oblastí v Plzeňském kraji pro tento projekt.

Náměstek plzeňského hejtmana pro životního prostředí a zemědělství Josef Bernard uvedl, že analýza, kterou kraj zaplatil, vytipovala v regionu celkem dvacet míst, kde by s ohledem na zadržování vody v krajině revitalizace měly největší význam a Dobřany přijdou na řadu jako první. Jedná se o protáhlé území při řece Radbuze od Dobřan po Litice.

Při výběru pilotní oblasti podle Bernarda hrálo roli i to, jestli jsou pozemky, na kterých se budou opatření provádět, v majetku obce. „Obec si může vymyslet výborný projekt, ale pozemek je třeba z 80 procent v soukromém držení a majitelé nemusí mít motivaci ho naplňovat,“ podotkl Bernard.

Od Dobřan po Litice při řece Radbuze

První projekty by se podle jeho odhadu mohly začít budovat na konci příštího roku. Kraj chce mít vždy v zásobě několik projektů, které se dají naplňovat. Jedná se o díla za cenu od jednotek do desítek milionů korun. „Chceme využít dotací z Evropské unie,“ uvedl Bernard.

Na druhém místě po Dobřanech skončilo území při Úhlavě od Bezděkova po Klatovy, na třetím místě pak pruh táhnoucí se směrem na severovýchod obce Němčice po obec Kaničky při říčce Merklínce až po ústí Chudenického potoka na Domažlicku.

Na čtvrtém místě skončil navazující pruh táhnoucí se směrem na sever od Kolovče po Dolní Kamenici končící kousek pod Holýšovem.

„Výhodou je, že územní studii krajiny zaplatí Plzeňský kraj,“ sdělil Sobotka. Dalším bonusem podle něj je, že město bude vést dialog s odborníky, kteří krajině rozumí. Dobřany jsou zajímavé i tím, že mnoho projektů už město vybudovalo, další má na stole. Známý biolog a odborník na ekologickou stabilitu krajiny Oldřich Syrovátka zpracoval studii odtokových poměrů v katastru města.

Před sedmi lety si obec nechala vypracovat generel dešťových vod, které se dostávají do kanalizace. „Ukázalo se, že kdybychom měli tyto jalové vody zvládat, znamenalo by to investovat zhruba 400 milionů korun,“ konstatoval Sobotka.

Město povede dialog s odborníky

Velký remíz za čtyři miliony se bude sázet na pomezí katastru Dobřan a Chlumčan u Vysoké. Dobřany mají i vlastní kus lužního lesa při řece Radbuze u takzvané houpací lávky. Město má v plánu jeho rozšíření. To by ale znamenalo vyjmutí půl hektaru orné půdy ze zemědělského půdního fondu, což je investice za dva miliony korun.

„Les by vznikl mezi meandry řeky, kde zemědělci stejně moc nehospodaří. Bylo by navíc hezké mít na jednom místě lesní porost v různé věkové struktuře. Bylo by to i turisticky atraktivní. I tento plán chceme nechat posoudit odborníky v rámci projektu Zdravá krajina,“ sdělil starosta.

Oficiální název je Regionální strategie adaptačních opatření Plzeňského kraje RESAO.

Na stole má město také projekt dlouhé ovocné aleje vedoucí od Psychiatrické nemocnice směrem k obci Vstiš. „Jedná se o městský pozemek. Zemědělci, který ho má v pronájmu, už jsme vypověděli smlouvu,“ popsal starosta. Projekt má vrátit stromy do krajiny a tím bránit vodní a větrné erozi.

„V intravilánu města máme dva tisíce stromů, za každý poražený strom vysazujeme tři nové. Začali jsme je sázet i do extravilánu obce, kde mají velké kouzlo, navíc tam stromy můžeme nechat dožít,“ popsal Sobotka.

Třešňovou alej už obec vysázela na Šlovickém vrchu, lesopark Martinská stěna zase obohatily hrušně.