Moskva - Když Vladimir Putin oznámil invazi na Ukrajinu, zdálo se, že válka je od Ruska daleko. Přesto se konflikt během několika dní vrátil domů – nikoli řízenými střelami a minomety, ale ve formě bezprecedentních a nečekaně rozsáhlých salv sankcí od západních vlád a ekonomických trestů od korporací, píše agentura AP.
Tři měsíce po invazi z 24. února se mnoho obyčejných Rusů zmítá v těchto ranách jejich živobytí a emocím. Rozsáhlá moskevská nákupní centra se proměnila v děsivé rozlohy uzavřených obchodů, které kdysi obývaly západní obchody.
Síť jídelen rychlého občerstvení McDonald’s, jehož otevření v Rusku v roce 1990 bylo kulturním fenoménem, nablýskanou moderní vymožeností přicházející do ponuré země drcené omezenými možnostmi – se zcela stáhla z Ruska v reakci na invazi na Ukrajinu. Obchody švédského nábytkářského gigantu IKEA, ztělesňují dostupný moderní komfort, pozastavily provoz. V sázce se náhle ocitly desítky tisíc dříve bezpečných pracovních míst.
Hlavní průmysloví hráči, včetně ropných gigantů BP a Shell a automobilky Renault, odešli, navzdory obrovským investicím v Rusku. Shell odhaduje, že přijde o asi pět miliard dolarů (asi 116 miliard Kč).
Zatímco nadnárodní společnosti odcházely, prchaly také tisíce Rusů, kteří si mohli dovolit. Vyděsila je tvrdost nových vládních kroků souvisejících s válkou, které považovali za ponoření do úplné totality. Někteří mladí muži možná také utekli ve strachu, že Kreml vyhlásí povinné odvody do armády, aby nakrmil svou válečnou mašinérii.
Odjet je ale mnohem těžší než dříve: 27 zemí Evropské unie spolu se Spojenými státy a Kanadou zakázalo lety do a z Ruska. Estonské hlavní město Tallinn, kdysi snadno dostupná destinace pro prodloužený víkend, vzdálená pouze 90 minut letu z Moskvy, najednou znamená putování trvající nejméně 12 hodin na trase přes Istanbul.
Dokonce i zástupné virtuální cestování přes internet a sociální média se pro Rusy zúžilo. Rusko v březnu zakázalo Facebook a Instagram – i když to lze obejít pomocí virtuální soukromé sítě VPN – a zablokovalo přístup k webům zahraničních medií, včetně BBC, americkou vládou financovaného Hlasu Ameriky a Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda a německého rozhlasu Deutsche Welle.
Poté, co ruské úřady schválily zákon hrozící až 15 lety vězení za "lživé zprávy" o válce, mnoho významných nezávislých zpravodajských médií skončilo nebo pozastavilo provoz. Patřila k nim rozhlasová stanice Echo Moskvy a noviny Novaja Gazeta, jejichž šéfredaktor Dmitrij Muratov získal nejnovější Nobelovu cenu za mír.
Psychologická zátěž represí, omezení a zmenšování příležitostí mohou být pro obyčejné Rusy vysoké, i když těžko měřitelné. Ačkoli některé průzkumy veřejného mínění v Rusku naznačují, že podpora válce proti Ukrajině je silná, výsledky jsou pravděpodobně zkresleny dotázanými, kteří mlčí v obavě z vyjádření svých skutečných názorů.
Andrej Kolesnikov z moskevského centra Carnegie v komentáři napsal, že ruská společnost je právě teď sevřena "agresivní podřízeností se" a že degradace sociálních vazeb by se mohla urychlit.
"Diskuse je stále širší a širší. Svého krajana – spoluobčana, který ale náhodou zastává odlišný názor – smíte označit za "zrádce" a považovat jej za méněcenného. Smíte, stejně jako nejvyšší státní představitelé, svobodně a zcela klidně spekulovat o vyhlídkách jaderné války. (To je) něco, co v sovětských dobách během Pax Atomica, kdy obě strany pochopily, že následné škody jaderné války by byly zcela nemyslitelné, rozhodně nikdy nebylo povoleno," napsal.
"Nyní toto pochopení slábne a to je další známka antropologické katastrofy, které Rusko čelí," usoudil Kolesnikov.
Ekonomické důsledky se ještě plně neprojevily.
V prvních dnech války ztratil ruský rubl polovinu své hodnoty. Ale vládní snahy o jeho posílení ve skutečnosti zvýšily hodnotu rublu dokonce na vyšší úroveň, než byla před invazí.
Ale pokud jde o ekonomickou aktivitu, "je to úplně jiný příběh", říká Chris Weafer, zkušený analytik ruské ekonomiky z Macro-Advisory.
"Vidíme nyní zhoršení ekonomiky v řadě odvětví. Firmy varují, že jim docházejí zásoby náhradních dílů. Mnoho společností dává svým zaměstnancům práci na částečný úvazek a jiné je varují, že budou muset úplně skončit. Je reálná obava, že v létě vzroste nezaměstnanost, že dojde k velkému poklesu spotřeby a maloobchodních tržeb a investic,“ řekl.
Poměrně silný rubl, jakkoli se může zdát povzbudivý, také představuje problém pro státní rozpočet, míní Weafer. "Dostávají své příjmy v cizí měně od vývozců, ale výdaje jsou v rublech. Takže čím silnější je rubl, tím méně peněz mají ve skutečnosti na výdaje," upozornil. Silný rubl také oslabuje konkurenceschopnost ruských vývozců, protože jsou na světové scéně dražší.
Pokud by se válka protáhla, mohlo by z Ruska odejít ještě více firem. Společnosti, které pouze pozastavily operace, by je mohly obnovit, pokud zavládne příměří a podaří se dosáhnout mírové dohody. Ale expert varoval, že toto okno příležitosti by se mohlo zavřít.
"Když se procházíte po nákupních centrech v Moskvě, můžete vidět, že mnoho módních obchodů západních sítí prostě stáhlo rolety. Jejich police jsou stále plné, světla stále svítí. Prostě nejsou otevřené. Takže se ještě nestáhli. Čekají, co bude dál," vysvětlil. Tyto společnosti budou brzy nuceny vyřešit, co s jejich ruskými podniky.
"Dostáváme se do fáze, kdy společnostem začíná docházet čas, anebo možná trpělivost," řekl Weafer.
