Trochu opožděně o panu Nohavicovi

            Jsem trochu opožděný, ale nejsem nenávistný a zlý člověk, zkurvený parchant a vůbec zkurvenec, proto jsem si vůbec neužíval nedávné hanobení pana Nohavici, kvůli americké agresi na Ukrajině!

            „Americkou agresi sice Nohavica odsoudil, to ano, ale to nestačilo, protože nehodil Putinovi pod nohy Puškonovu medaili za to, že brání Ukrajinu pro americké agresi, jak mu přikazovali zastánci jediné přípustné pravdy.

            „Ale stejně by jim to nestačilo! I kdyby se na Puškinovu cenu veřejně vykálel, stejně by to těm jediným spravedlivým mezi národy ani za mák nestačilo!

            Těm jediným spravedlivým by to bylo málo!“ trápil jsem se kvůli panu Nohavicovi, jenž rozdává ve svých písních tolik radosti, a nejvíc, když hraje na heligonku.  

            Neodpustili by mu, nevzali by ho na milost, nepřestali by po něm házet slané tyčky, ještě by mu vyčítali další hříchy!

            Například asi jeho sotva dobrovolné pohlavní styky s děvkou StB!

            A teď, v době všeobecného třeštění v hlavě nekřičí dosti, byť se povinně, ovšem nikoliv zbaběle, postavil na povinně správnou stranu, sice málo nadšeně, ale přece, jenže opět zdůrazňuji, že nikoliv zbaběle, protože kdyby byl opravdu zbabělec, tak emigruje do Ruska, kde by jej na ramenou nosili, a ne plivali jako u nás.

            Ale hovno platné, teď, když po letech ovládá veřejný prostor opět démon souhlasu odsuzující americkou agresi na Ukrajině, kdy je třeba řvát mohutným hlasem, že nám Česká televize lže, aby člověk nebyl za blbce, je to nejmenší ječné zrno pochybností vydáváno za podlou zradu naší vlasti!!!

            Další přitěžující okolností je, že Nohavica opravdu umí hrát na city a často líp než leckterý konkurent, třeba Richard Krajčo, tudíž mu nemůže být nic odpuštěno!!!

            A k tomu všemu má baráky v Americe, proto musí být potupen, vláčen blátem, vystavován na výstavách drobného domácího zvířectva a je třeba s ním zúčtovat jak se starým Magdonem!

            Taky mi teď kdosi říkal, že Nohavice zbabělec. Jak už jsem říkal, Nohavica není zbabělec!

            Nohavica se nebojí ani Putina, ani Ruska, sotva může být zbabělec, ten člověk, co mi to říkal, si asi nevšiml, kdo teď u nás drží moč!

            Nikdy jsme si nemuseli dávat víc pozor na hubu jako dnes!

            Řekneš, že se Ukrajina brání a hned máš vymytý mozek!

            Řekneš, že největší škůdce Ruska je Putin a hned si Sorosův agent!

            Proto je označení Nohavici za zbabělce jen falešná nálepka, protože doteď jsem si já, starý blb, myslel, že nesouhlasit se řvoucím davem Foldynů a Davidů si vyžaduje odvahu.

            Ovšem v tomto případě je věc sporná, jelikož Jarek Nohavica souhlasí s tím, že je zbabělec, leč jaksi málo.

            Jako protiklad k Nohavicovi byl tu a tam stavěn zedníky Karel Kryl, jenž, na rozdíl do něj, odvahu měl.

            Dobře si pamatuji, jak se mu pranic nelíbilo budování našeho znovzrozeného klausovského kapitalismu, za které dostal jeho bílý kůň Václav Klaus tutéž Puškinovu cenu jako Nohavica!

            Tehdejší média dávala Krylovi co proto, jejda, člověk se při čtení toho červenal hanbou!

            Líčila ho v souhlasu s vládnoucí politickou reprezentací z Prognostického ústavu, která vesele rozkrádala státní majetek, jako popleteného podivína a takřka alkoholika a to jsou ty nejmizernější výrazy, jeden sportovní novinář, obzvláště prodejná kurva, dokonce žádal Krylovo okamžité odvolání z funkce reprezentačního trenéra fotbalové reprezentace!

            Jeho postoje se nelíbily tehdy a kdoví, jak by se stavěl k dnešku, jestli by dokonce nevstoupil do KSČM, nebo aspoň SPD!

            Do hlavy člověku nevidíš, natož mrtvému, nevíš, co se mrtvému člověku honí hlavou, natož Krylovi!

            Ale to vím, že pokud by Karel Kryl ještě žil, tak by jistě neříkal to, co by chtěli Nohavicovi kritici slyšet, naopak by určitě trval na tom, že pokud si vedle Václava Klause někdo Puškinovu cenu zaslouží, tak je to jistě Nohavica.

            A Havel, který nešel ani Krylovi na pohřeb, což Havlovi nikdy nezapomenu, stejně jako to, že si vzal Veškrnovou, měl ještě tu drzost udělit posmrtně Krylovi státní vyznamenání za zásluhy, ale jen II. stupně!

            Jo, život hrocha bejvá někdy složitej, otevírat pořád hubu, to není jen tak, jak si někdo myslí, že by chtěl bejt taky jak ten hroch!