Dvě uhelná jezera, dva jiné světy. Milada pokulhává za vzkvétajícím Mostem

  6:24
Zcela rozdílná letní sezona čeká návštěvníky na dvou vodních plochách, které vznikly zatopením hnědouhelných lomů. Zatímco u jezera Most postupně přibývají atrakce a rozšiřuje se zázemí, na ústeckém jezeře Milada se svádí bitva o dobudování hygienického zázemí pro veřejnost i stánky s občerstvením.

U jezera Most | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Obě jezera přitom spravuje shodně Palivový kombinát Ústí (PKÚ), který je odštěpným závodem státního podniku Diamo.

Milada má však tu smůlu, že byla první velkou vodohospodářskou rekultivací v Česku, a tedy jakýmsi pokusným králíkem pro další obdobné rekultivace v severozápadních Čechách.

Vedle jezera Most, kde budou návštěvníci v létě trávit teprve druhou koupací sezonu a kde jen letos město Most proinvestuje více než 20 milionů korun, proto působí stále jako chudý příbuzný.

Zázemí a atrakce u jezera Most.

„Jezero Most má jednu zájmovou skupinu, město Most. Technické služby města zakoupily stánky či sociální zařízení, nainstalovaly je a samy je provozují. Proto jsou zde dál. Za vše platí, stejně jako stánkaři na Miladě, komerční nájem,“ upozornil ředitel PKÚ Walter Fiedler.

U jezera Most bude letos například fungovat půjčovna lehátek, která pořídil provozovatel občerstvení, nový navigační systém, vyrůst má velké hřiště s vrakem lodi i další gastrostánek. „Na plážích u jezera rostou nové borovice, budou se doplňovat nové slunečníky,“ popsal náměstek mosteckého primátora Marek Hrvol (ProMOST).

Větší než Mácháč, hluboké jako Orlík. Jezero Most se otevřelo návštěvníkům

Naopak u jezera Milada, které leží na území katastru Ústí nad Labem, Trmic, Chabařovic a Řehlovic, po sedmi letech od otevření veřejnosti nedávno hygienici přestali tolerovat výjimky z pravidel. Nepovolili provoz stánků s občerstvením, dokud nebude zajištěné jejich napojení na inženýrské sítě, které mělo od letošního roku fungovat.

Poté, co se po zveřejnění informace minulý týden zvedla vlna nevole ze strany veřejnosti i zástupců krajského města, se vedení PKÚ podařilo najít alespoň provizorní řešení.

Jako když přijede pouť

Stánky s občerstvením se u jezera budou řídit normou pro kolotoče, což znamená, že budou mít například kanalizaci svedenou do provizorních nádrží. Občerstvit se u nich bude ale možné teprve se začátkem prázdnin. Veřejnosti také budou i letos muset stačit mobilní toalety.

Konečné sítě nestihl PKÚ dotáhnout až k plážím kvůli rozpočtovému provizoriu státního rozpočtu ze začátku roku i stavebnímu povolení, které získal až letos v březnu.

„Rozhodli jsme se, že kvůli následným lhůtám nerozkopeme pláže o prázdninách. Není to jen kvůli přípojkám na vodu a elektřinu, ale i kvůli výstavbě betonových nádrží, do nichž bude svedena kanalizace,“ odůvodnil před ústeckými zastupiteli zpoždění Walter Fiedler.

Práce na napojení pláží na potřebné sítě by měly začít až po ukončení sezony. Problémové zůstává i samotné převzetí vodovodů do správy Severočeských vodovodů a kanalizací (SČVK).

„SČVK odmítly sítě převzít, protože na nich nejsou zákazníci. Počítáme ale, že do konce května budou páteřní vodovodní a kanalizační sítě zkolaudované a provozuschopné,“ dodal Fiedler s tím, že i pro PKÚ jde stále o nové věci, s nimiž nikdo při budování jezera nepočítal.

Ředitel PKÚ zároveň upozornil, že úkolem státního podniku je primárně zahlazovat stopy po hornické činnosti a nikoliv budovat zázemí pro návštěvníky. A právě rozdílný přístup samospráv je hlavní příčinou úrovně zázemí jezer. Pokud by měla města v okolí jezera Milada zájem provozovat podobné služby jako město Most, nic jim v tom nebrání.

Nejlepší proměnu jezera Milada navrhli Švédové, zvolili citlivý přístup

Shodnou otázkou u obou vodních ploch ale zůstává budoucí majetkoprávní vypořádání pozemků, které patří všechny státu. U Milady se navíc stále čeká na výsledky architektonické soutěže, která teprve určí budoucí komerčně využitelné plochy. Parcely totiž nepůjde na obce, v jejichž katastru leží, převést bezúplatně. U těch dalších se ještě hledá vhodné řešení bezúplatného převodu podle pravidel Evropské unie.

„Není to o tom, že dostaneme vybudované jezero s infrastrukturou, je nutné se o jezero i starat. Náklady, jež se ročně pohybují v desítkách milionů, by znamenaly významný zásah do rozpočtu města,“ řekl ústecký primátor Petr Nedvědický (ANO).

Mostecký primátor Jan Paparega (ProMOST) odhaduje, že kvůli růstu cen nemovitostí hodnota pozemků u jezera vzrostla z původních 100 na 250 milionů. I proto je potřeba najít cestu k bezúplatnému převodu.