Proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám se děti očkují takzvanou MMR vakcínou. V roce 2010 jí bylo očkováno více než 94 procent dětí narozených v daném roce, potom podíl různě osciloval až na necelých 87 procent v roce 2015. Potom ale začal znovu stoupat a v roce 2018 byl 90,3 procenta.
Pozdější data narození podle Těšitelové ÚZIS zatím nepublikuje. „Jelikož nelze sledovat celé období, po které by děti mohly být očkovány a data by byla podhodnocená,“ vysvětlila.
Hexavakcína obsahuje očkovací látky proti dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence typu B a onemocněním způsobeným bakterií Haemophillus influenzae b. Alespoň jednu dávku dostalo 95,2 procenta dětí narozených v roce 2019. Od roku 2012 se podíl příliš nemění, nejnižší byl v roce 2012 (94,7 procenta) a nejvyšší v následujícím roce 2013 (95,7 procenta). Například v roce 2018 tak nebylo očkováno asi 5900 dětí.
Podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) se v roce 2021 nemoci, proti kterým se těmito vakcínami očkuje, vyskytovaly v Česku i díky očkování spíš minimálně. Tetanu a záškrtu nebyl jediný případ, nevyskytly se ani spalničky či zarděnky. Přitom v letech 2017 až 2019 byly spalniček stovky případů. Akutní žloutenky B jsou od roku 2015 desítky případů ročně, dříve stovky.
Ročně je podáno asi 400.000 dávek hexavakcíny a 200.000 dávek vakcíny proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím.
Očkování proti meningokoku
Tato povinná očkování jsou hrazená z veřejného zdravotního pojištění, od května roku 2020 k nim přibyla jako bezplatná také vakcína proti čtyřem skupinám meningokoku A, C, Y, W135 a od roku 2022 proti meningokoku B. Pojišťovny je hradí u typu B dětem do jednoho roku, u ostatních typů do dvou let života a oba potom znovu 14 až 15letým dětem.
Rodiče nechali vakcínou proti čtyřem kmenům očkovat asi 47,5 procenta dětí ve věku jeden až dva roky, které měly na vakcínu nárok. Nejvyšší podíl očkovaných je v Ústeckém kraji (59,1 procenta), nejméně očkovaných dětí v Praze (42,4 procenta) a Jihomoravském kraji (39,2 procenta).
Meningokoková nákaza je riziková hlavně svým rychlým průběhem a vážnými následky. Příznaky jako horečka, únava nebo bolesti svalů se navíc dají zaměnit s běžnou virózou. Nemoci podlehne až 20 procent nakažených a dalších 20 procent má trvalé následky včetně amputací, poškození ledvin, sluchu či mentálních funkcí. Případů jsou desítky ročně.
Odborníci apelují také na očkování proti pneumokokům, nákaza se nejčastěji vyskytuje u malých dětí a zejména u seniorů nad 65 let. Těch bylo loni 140 z 264 případů, dětí zhruba 30. Proočkovanost seniorů je jen asi 24 procent, vakcínu mají od roku 2015 hrazenu z veřejného zdravotního pojištění.
V posledních letech bylo případů méně než dříve, v roce 2019 téměř 500 a loni skoro polovina. Infekce se šíří podobně jako chřipka či covid-19 častěji na podzim a v zimě. „Proticovidová opatření pomohla. V době, kdy se nám situace rozvolnila, se nám zase pneumokoky vrací,“ uvedla Jana Kozáková ze SZÚ.
Nákazu pneumokokem lidé podle lékařů často zaměňují za nachlazení, protože příznakem je kašel či horečka. Každý čtvrtý senior ale kvůli poklesu imunity ve vyšším věku při nakažení touto bakterií umírá. Nejzávažnější komplikací je zápal plic.
Podíl dětí očkovaných povinnými vakcínami:
| 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | |
| MMR* | 93,8 % | 91,2 % | 90,1 % | 86,8 % | 88,3 % | 89,7 % | 90,3 % | – |
| Hexa** | 94,7 % | 95,7 % | 94,9 % | 95,4 % | 94,9 % | 94,9 % | 94,8 % | 95,2 % |
zdroj: ÚZIS
*děti narozené v daném roce, které dostaly vakcínu do dvou let věku
**děti narozené v daném roce, které dostaly alespoň jednu dávku vakcíny
