Teplárna se spalovnou je na prodej. Budu se o ně rvát, říká primátor Liberce

  16:58
Liberec stojí před zásadním rozhodnutím. Tamní spalovna odpadu a teplárna jsou na prodej. Zahraniční vlastník už je nechce. Město teď hledá způsob, jak strategické podniky získat.

Současní němečtí vlastníci už nechtějí libereckou teplárnu a spalovnu. Pokud by je město koupilo, stálo by ho to minimálně dvě miliardy. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Minimálně dvě miliardy korun bude muset sehnat Liberec na nákup dvou klíčových zdrojů energie. Vedení města chce totiž koupit libereckou spalovnu a teplárnu, které jsou spolu technologicky propojeny.

Obě teď vlastní německá skupina MVV Energie CZ se sídlem v Manheimu. Český trh chtějí ale Němci opustit. Kromě spalovny a teplárny v Liberci vlastní MVV Energie CZ ještě teplárny nebo kotelny v dalších 14 městech v ČR. Například v České Lípě, Děčíně, Opavě, Pelhřimově, Uherském Hradišti či Praze. Patří tak mezi důležité podniky na českém teplárenském trhu.

„Budu se za získání spalovny a teplárny rvát jako lev. Je nutné získat je do majetku města, abychom zajistili stabilitu v dodávkách energií, stabilitu cen. To jsou základní věci, do kterých by město mělo mluvit. S ohledem na to, co se na energetickém trhu dnes děje, je to více než důležité,“ řekl primátor Liberce Jaroslav Zámečník (SLK).

Liberec už spalovnu vlastnil

Zrovna spalovnu přitom Liberec už jednou z velké většiny vlastnil. Město si na stavbu spalovny v roce 1996 vzalo úvěr 1,7 miliardy korun. I s úroky se pak cena vyšplhala ke dvěma miliardám.

Podnik pak původně patřil společnosti Termizo, kterou založily obce Liberecka. Samotný Liberec vlastnil v Termizu 77 procent. Jeden z hlavních argumentů pro stavbu spalovny byl, že obyvatelé Liberce získají levné teplo.

Místo toho začalo tehdejší vedení města v čele s primátorem Jiřím Kittnerem prezentovat spalovnu jako ztrátový podnik, jehož splácení si nemůže Liberec dovolit.

Spalovnu tak zakoupila za 700 milionů skupina PPF v čele s Petrem Kellnerem. A Liberec, který si do té doby stěžoval, že se kvůli spalovně musel zadlužit, si vzal obratem ruky úvěr na stavbu hokejové arény, která městský rozpočet zatížila v podstatě stejně jako spalovna.

Teď si podnik, kde se likviduje komunální odpad a druhotně se z něj vyrábí teplo, chce Liberec koupit znovu. Pokud jde o teplárnu, tam Liberec vlastní 24 procent.

Další města zájem nemají

„MVV Energie zatím tvrdí, že chce vše prodat jako celek, tedy všech patnáct podniků, které v ČR vlastní. Odhadem jde o pět až sedm miliard korun. Oslovili jsme zbylá města, jak se k tomu staví, ale odezva je velmi malá. Zájem projevil vlastně jen Pelhřimov a částečně Děčín. Nás pochopitelně zajímá především liberecká spalovna a teplárna. Nechceme, aby skončily v cizích rukou. Proto jsem požádal naši poradenskou firmu, aby připravila podklady k zaslání nabídky. Máme na to čas jen do 10. června. To je termín, který MVV Energie stanovila,“ sdělil Zámečník.

O tom, jestli Liberec půjde do miliardového nákupu, musí rozhodnout květnové zastupitelstvo. „Stojíme před příležitostí, která se nemusí dalších dvacet let opakovat. Zastupitelstvo musí vzít na sebe zodpovědnost, zda do toho jít, nebo ne. Je to natolik důležitá věc, že nemám problém ani s tím, kdyby o tom rozhodovali kromě zastupitelů i obyvatelé v rámci referenda,“ zdůraznil primátor.

Pokud zastupitelé dají nákupu spalovny a teplárny zelenou a MVV Energie se s Libercem dohodne, založilo by město na správu obou energetických podniků speciální právní subjekt stoprocentně vlastněný městem.

„Splácení úvěru by pak bylo oddělené od města, byla by to věc byznysu toho zařízení,“ doplňuje ekonomický náměstek primátora Zbyněk Karban (ANO).

Liberec už začal u bank zjišťovat, jaké by byly možnosti získání úvěru na případný nákup teplárny a spalovny. „Zatím jsme na začátku. Není to akce, která se dá vyřešit za měsíc. Bude to určitě na půl roku, čili i přes volební období. Což tu situaci nijak nezjednodušuje,“ dodal Karban.

Opozice už ale dala najevo, že pro nákup bude hlasovat. „Pro Liberec je vlastnictví teplárny a spalovny zásadní věc, město musí využít všechny možnosti, jak je získat. Jde o teplo pro třináct tisíc domácností a dvě stovky městských a průmyslových budov,“ sdělil Josef Šedlbauer (ZpL).