Česko se otevírá spojení zemědělství a výroby solární energie, tzv. agrivoltaice. Stát by mohl podpořit solární panely v zemědělství.
Ministerstvo životního prostředí informovalo o výsledku společného jednání s Ministerstvem zemědělství, na kterém se ministryně Anna Hubáčková dohodla s ministrem Zdeňkem Nekulou na potřebě vytvořit legislativní prostředí, které umožní rozvoj tzv. agrivoltaiky. Klub Agrivoltaiky, který v rámci programu Aliance pro energetickou soběstačnost spojuje zemědělce s producenty solárních technologií, iniciativu MŽP a MZe vítá.
Agrivoltaika představuje chytré dvojí využití půdy jak pro zemědělství, tak pro energetiku. Český zákon ale v současné době dvojí využití půdy nezná a tento koncept tak neumožňuje rozběhnout. „Bez změny zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, který je v gesci MŽP, zůstane potenciál agrivoltaiky nevyužit. Zrušení odvodů je určitě krok správným směrem. Otázkou zůstává, jestli má smysl agrivoltaiku limitovat jen na trvalé kultury a jestli toto omezení vložit přímo do zákona. Širokou podporu má třeba i agrivoltaika na ochranných pásech. Zemědělcům umožní zachovat původní profesi a současně pomocí nových technologií významně snížit náklady na energie,“ uvedl k iniciativě koordinátor Klubu Agrivoltaiky Martin Abel.
Přestože je agrivoltaika speciálně navržena tak, aby umožnila souběh zemědělských činností s instalací solárních panelů na stejném pozemku současně, platí pro ni nyní totožná pravidla jako pro pozemní solární parky. Nelze ji tedy stavět v nezastavěném území, na plochách označených v územním plánu jako zemědělské a na půdě patřící do zemědělského půdního fondu. „Fakt, že stát zatím nepřipravil jasná pravidla, která by umožnila realizaci agrivoltaiky, limituje využití prostředků z Modernizačního fondu. Ten přitom s podporou takových projektů počítá od samotného začátku,“ doplňuje Martin Abel.
Agrivoltaika se v posledních letech dynamicky rozvíjí v řadě evropských států. Vhodné podmínky pro instalaci solárních panelů při zachování zemědělské produkce má Nizozemsko, Německo nebo Francie. Typicky v těchto státech vznikají projekty, ve kterých se spojují solární instalace o výkonu jednotek megawatt s pěstováním jablek, hrušek, malin, rybízu, vinné révy nebo zeleniny. Německý výzkumný ústav Fraunhofer ISE odhaduje potenciál agrivoltaiky v Německu na 1 700 GW. Německu k dosažení klimatické neutrality postačí takto využít pouhá 4 % zemědělské půdy.
zdroj: tisková zpráva
No uplnu korunu tomu nasadia, ked sa pod panelmi bude pestovat repka, kukurica a psenica pre biopaliva.
Nebudete tomu verit, ale pod panely roste vse jako z vody. Letos v zime tam snad ani nezmrzla puda. Vsude kolem byla zmrzla, ale pod panely porad bez mrazu. Asi tam budu pestovat nejakou zeleninu. Trava je velky problem. Je uz asi 1m vysoka a zacina prorustat mezi panely. Na louce tak 30cm. Potrebuju ovce na spaseni.
Mám známého, ten vždycky na jaře koupí dvě ovečky, jednu pojmenuje Husqvarna, druhou Black&Decker. Ty mu pak spásají celou sezónu zahradu a na podzim jdou do klobásek.
Existují i půjčovny ovcí k tomuto účelu.
Hmm ale inak to vobec nie je zly bussines plan 🙂
Pro XMen… rostliny nespotřebují ani zdaleka všechno solární záření, které mají k dispozici a účinnost fotosyntézy se uvádí jen 1%…
Pre Drvoštěp: hmm a co ma ucinnost fotosyntezy co spolocne s tym, ako sa plodiny vyuzivaju?
A ked sa uz chceme bavit o ucinnosti, tak naco sadime rastliny na priame slnecne svetlo miesto do tiena? Mozno perovskitove transparentne panely by boli zaujimave ale tato sa znizi vynosnost plodin, co budete musiet nejako kompenzovat. Jednu vyhodu to ale ma. Nebude sa prehrievat poda a znizi sa vypar.
Ono to závisí od rostliny. Třeba bramborám nebo zelenině polostín pod panely svědčí a zvyšuje výnosy. Obilí to naopak trochu vadí.
Na vinicích mají zase mezi řádky révy mezery, které jsou ideální na umístění oboustranných panelů na stojáka.
Fraunhoferův institut s tímhle udělal hafo pokusů.
No co sa tyka hrozna tam to nebude dobry napad. Je dovod preco sa hrozno dava hlavne na juzne svahy a obojstranny panel by bol mrhanim kremiku. Ovela lepsi koncept vidim v tom, zeby sa prenajimali strechy domov. Tych striech je celkom dost a vela domov ma rovne strechy, takze to mozte otocit na juh vzdy. Naviac kto by pohrdol ponukou na prenajom vlastnej strechy za rozumnu cenu? Navyse by bola hned dostupna aj infrastruktura v podobe el. siete a myslim, ze netreba ani stavebne povolenie ci riesenie nejakeho zakona.
Mozno tie zemiaky by boli prijatelne ale urcite by to chcelo nejaky vyskum. Uplne idealne by bolo keby bol panel vo forme folie, ktora sa dava medzi riadky plodin aby zabranovala rast burine a zaroven udrziava podnu vlhkost. Ale to je scifi.
Fraunhoferův institut se tím zabývá již mnoho let. A nejen oni. Vyzkoumaného je toho kopec.
https://www.google.com/search?q=researchgate+agrivoltaics
Pro XMen Jen taková intuitivní logika: když rostliny aktivně zužitkují jen 1% sluneční energie, tak asi nebudou potřebovat 100% svitu, který na listy dopadá…Česky se tomu říká ,, selský rozum“.
Ano ale oni zuzitkuju to 1% zo 100% slencneho svitu a nie z tiena, z ktoreho opatovne zuzitkuju iba to 1% a kedze tien ma povezme 50% povodneho svitu (co asi nema) tak uz rastlina dostane len 0.5%. Tomu sa zas hovori matematika a fyzika a ma to medzinarodne pomenovanie.
Pro XMen … No a právě v biologii matematika dost často nefunguje – rozhodně ne tahle primitivní z tvé rovnice…Nenutím nikoho používat selský rozum – dělej si co chceš… ALE… Pokud má určitá plodina stejné nebo dokonce vyšší výnosy částečně zastíněná, proč to nevyužít chytře fotovoltaikou??😳❓
Hmm no a ja som si myslel, ze matematika funguje vsade. Idem vratit titul.
Ty máš fakt titul 😳…Tak to jsi tak chytrej, že jsi z toho úplně blbej…
je nacase, v CR je to bida a schazejici pravni ramec to hrozne stezuje
stejne tak by mohla vlada po vozru Nemecka povolit nesmyslne restrikce u grid-free mikrozdroju