Tenhle článek se bude číst těžko. Ale není důvod strkat hlavu do písku. Světovou ekonomiku zasáhla dokonalá bouře, ve které se teď snaží kormidlovat hlavně firmy. Zasáhne však samozřejmě i jednotlivce.
Už nyní snášíme lijavce v podobě zdražování cen energií, pohonných hmot i potravin. Mezidobí relativního klidu by nás ale nemělo uchlácholit – spíše je čas začít skládat deštník odolávající kroupám o velikosti golfového míčku či pomyslným trakařům.
Kvůli napjaté situaci ve světové postcovidové ekonomice i geopolitické situaci se za horami sbírá daleko silnější bouře, jejíž fronta k nám přijde s přelomem roku. Porostou ceny nájmů, hypotéky budou čím dál nedostupnější, čeká nás vlna zdražování potravin i energií.
„Ten náraz bude opravdu velký,“ konstatuje pro Forbes například odborník přes energie Michal Šnobr.
Energetický „sajgon“
Ceny energií budou mít zásadní dopad na životní úroveň většiny obyvatel. A to i přesto, že leckdo má od podzimu za sebou už dvě vlny zdražování elektřiny či plynu.
Své by o tom mohli vyprávět bývalí zákazníci Bohemia Energy a dalších neúspěšných dodavatelů, kteří spadli do režimu DPI a minimálně dočasně nakupovali energie za spotové ceny, tedy násobně vyšší. Před takovým nárůstem cen ostatní zákazníky chrání fixace, jenže ty časem skončí. A první vlna refinancování přijde už s tímto podzimem.
„V okamžiku, kdy skončí dvou- či tříletá fixace, hrozí i při silnější koruně, že půjde o násobná zdražení,“ odhaduje Šnobr a používá jednoduchou matematiku. Cena plynu i elektřiny se totiž na energetické burze od podzimu drží na násobných hodnotách proti situaci před rokem. Zatímco ještě loni v květnu stál roční kontrakt plynu necelých dvacet eur, dnes se drží na pětinásobku – a vlivem konfliktu na Ukrajině nic nenasvědčuje, že by ceny měly jít dolů.
Pokud dnes platíte za plyn o sto procent více než před rokem, jste zatím jen na jedné pětině celkového navýšení. U dvouletých kontraktů, které také nakupují obchodníci s energiemi, jste na tom o něco lépe: zhruba na jedné třetině.
Nové cenové nabídky tarifů, které už začínají zákazníkům postupně chodit, ale odhalují, že podzimní vlna zdražování bude daleko razantnější než ty z předchozího půlroku. Z třítisícových záloh u rodinného domu se rázem mohou stát desetitisícové.
„Laťka energetické chudoby se výrazně zvedne a s výdaji na energie bude mít velký problém mnohem větší podíl domácností a firem než dříve,“ konstatuje Šnobr.
Nájmy následují ceny nemovitostí
Náklady na bydlení se zvýší i z pohledu očekávaného růstu nájmů. Po prudkém růstu cen realit na jedné straně a nedostupnosti hypoték na straně druhé se přirozeně zvedne poptávka po nájemním bydlení. Druhým faktorem zvyšování cen bude snaha o pokrytí rostoucích měsíčních splátek hypoték majiteli nemovitostí. Pokud ji pronajímají, vyšší finanční zátěž převedou na nájemníky.
„Situaci na trhu bych i s ohledem na probíhající válečný konflikt popsal jako klid před nájemní bouří. A pokud někdo zvažuje přechod do nájmu, měl by tak učinit co nejdříve, než změny na trh udeří plnou silou,“ uvedl v minulém týdnu pro Forbes šéf Bezrealitky.cz Jan Škrabánek.
V souvislosti s hypotékami udeří situace i na ty, kdo čekají refinancování hypotečních úvěrů. Hypoteční sazba se vlivem prudkého růstu základní úrokové míry na 5,75 procenta v posledním roce více než zdvojnásobila na současných 5,33 procenta.
Zvýšení sazby o jeden procentní bod přitom u měsíční splátky ve výši zhruba dvacet tisíc korun dělá navýšení o více než tisíc korun. Měsíčně pak bude splátka hypotéky o tisícovky nákladnější než při dnes dojíždějících fixací.
Potraviny tahouny inflace
Česko nepotěší ani cenovky v regálech supermarketů. Potraviny dnes patří k tahounům inflace, když například mouka meziročně zdražila o více než polovinu. Zvýšení cen se ale projevilo u téměř všech potravin včetně masa a jen tak neustane.
„Bohužel prostor pro další navyšování cen je a bude, neboť potraviny, které jsou na trhu, jsou ve většině případů vyrobeny ještě v době nižších nákladů na jejich produkci,“ říká agrární analytik Petr Havel. Hlavní zdražování ale podle něj máme snad už za sebou.
Potěšující může být i fakt, že konflikt na Ukrajině podle něj nezpůsobí v Evropské unii ani v Česku nedostatek některých zemědělských komodit, jako je pšenice – jen přispěje k očekávanému růstu cen.
„Prakticky pro každého jednotlivce se již zvýšily výdaje za potraviny za měsíc o stovky korun. Rozpětí je ale značné a může se pohybovat od zhruba pěti set do patnácti set korun,“ vypočítává Havel a očekává, že se ceny potravin stabilizují až zhruba za rok. České domácnosti tedy zchudnou ještě více, než tomu bylo doteď.
„V druhé polovině roku inflace lehce zvolní v důsledku postupného vyprchávání efektu vysokých cen pohonných hmot. I tak po zbytek roku zůstane dvouciferná a za celý rok v průměru překoná třináct procent,“ dodává pro Forbes agregované odhady hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Navíc lidé se už nebudou moci spoléhat na to, že vyšší náklady pokryje zvýšení mezd, jako tomu bylo v mnoha oblastech ekonomiky například na přelomu roku. Česko i svět totiž podle všeho čeká recese, kdy firmy budou vlivem omezených příjmů sahat k úsporám. A úspory jdou samozřejmě proti zvyšování mezd.
Tohle vše bude mix, který naši životní úroveň vrátí o pár let zpět. Na dva tři roky si budeme muset trochu utahovat opasky. A měli bychom začít už teď, abychom se připravili na krušnější období počínající podzimem.
Zmírnit dopady bouře, která přes nás za pár měsíců přejde, pak může i vláda. Její kroky jsou ale zatím rozporuplné – zejména v oblasti ochrany obyvatel před prudce se zdražujícími energiemi.
„Když vše vezmete seriózně v úvahu, tak je nyní na řadě opravdu vláda. Úplně si nejsem jist, že tomu odpovídá diskuse, zda situaci řešit za každou cenu komplikovanými adresnými dávkami a nezabývat se problémem seriózněji. Nebo se na takovou situaci alespoň systematicky připravovat,“ dodává ve vztahu k cenám energií skepticky konzultant Michal Šnobr.
