Vlakem do Perninku a pěšky k rašeliništi

Ráno 12. května to dobře moc nevypadalo. Počasí bylo zatažené a vypadalo, že bude pršet. Na horním nádraží se sešlo osm turistek. Koupily si jízdenku a šly na čtvrtou kolej, kam přijel vlak, a ten se s nimi rozjel směr Potůčky.

Cestou na dvou stanicích přistoupily další turistky a přidaly se k ostatním. Jízdu si zpříjemňovaly povídáním a koukáním z vlaku na krásné okolí přírody. Je to pěkná a pohodlná cesta vlakem. Po hodince přijel vlak do zastávky v Perninku a tam všech třináct turistek vystoupilo a daly se směrem k rašeliništi. Šly lesním parkem, cesta je dovedla k místní sošce Krista.

Kde je napsáno:

Bůh žehnej a žehnejte tomu městu ať roste a prosperuje.

Věnováno nezapomenutelnému milovanému otci a občanu Bärringenu, pan Carl Meinl narozen 29. září 1822 a zemřel 7. srpna 1873.

V padesáti jedna roce se dočkal pocty svých vděčných dětí.

Od toho místa je krásný pohled na obec Pernink. Po prohlídce sešly kopec a prošly obcí směrem k rašeliništi.

Obdivovaly louky, které byly posety rostlinkami bílé a sem tam světle modré narcisky a žluté blatouchy. Je to nádhera, když se louka rozkvetla lučními květinami.



Dámy obdivovaly krásu Krušných hor a hlavně počasí se umoudřilo a na cestu jim svítilo sluníčko. Po kilometru a půl došly k místu rašeliniště. Rašeliniště mezi Perninkem a Abertamy se podařilo z původního mokřadu se vzácnou florou a faunou zachránit. Po prohlídce šly kilometr do Abertam na oběd do řeznictví s bistrem a sýrárnou. Zde se občerstvily a najedly. Po pěkném odpočinku se šly podívat do místního obecného úřadu, kde je muzeu rukavičkářství. V muzeu jim paní promítla, jak se šily rukavice a pak jim vyprávěla o vzniku rukavičkárny. Byl to krásný zážitek a hlavně poučné. Po nádherném vyprávění poděkovaly a odebraly se na autobus, který je odvezl do Karlových Varů.