Po Dukovi se stal pražským arcibiskupem Jan Graubner. Jmenoval ho papež František

Novým pražským arcibiskupem je čtyřiasedmdesátiletý Jan Graubner, dosavadní olomoucký arcibiskup a předseda České biskupské konference. Nahradil tak Dominika Duku, který již před čtyřmi roky dosáhl věku 75 let. V něm obvykle církevní hodnostáři odcházejí ze svých funkcí. Graubnerova intronizace, jak se uvedení církevního hodnostáře do úřadu říká, podle informací České televize proběhne 2. července.

Praha (Aktualizováno: 12:16 13. 5. 2022) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dominik Duka a Jan Graubner

Dominik Duka a Jan Graubner | Foto: René Volfík, iROZHLAS.cz/Profimedia | Zdroj: Koláž iROZHLAS

„Jeho Svatost papež František o dnešním poledni jmenoval 37. pražským arcibiskupem a 25. českým primasem J. Exc. Mons. Jana Graubnera,“ informovalo v pátek na svém webu Arcibiskupství pražské.

Graubnerovi záhy poblahopřál prezident Miloš Zeman. „Papež František svým rozhodnutím podle mého názoru potvrzuje důležitost kontinuity v české církvi, kdy tradice je pevnou kotvou v čase velkých světových krizí,“ uvedl.

„Naše vlast čelí dopadům války, narůstající ekonomické a také společenské krize. Církev může být díky zvěsti, kterou hlásá, zdrojnicí povzbuzení pro občany České republiky,“ doplnil prezident s tím, že by chtěl s novým pražským arcibiskupem brzy setkat.

Čtyři roky výběru

Dominik Duka byl přažským arcibiskupem od roku 2010. Proces výběru jeho nástupce trval od podzimu 2018. Duka dosud zůstával pražským arcibiskupem, protože ho v daném roce papež František vyzval, aby funkci dál zastával, dokud nebude stanoveno jinak.

Na podzim 2018 přijel do Česka jako nový vyslanec Vatikánu Charles Daniel Balvo a začal se vybírat Dukův nástupce. Když byl letos v lednu z Česka odvolán, spekulovalo se o tom, že Dukův nástupce je již vybrán.

Během nejbližších let by měla v Česku nastat nejen změna na pozici pražského arcibiskupa, ale také v čele dalších čtyř diecézí. Také v jejich čele stojí biskupové, kteří záhy dosáhnou věku 75 let.

‚Musíme zůstat pravověrní‘

Dlouholetý olomoucký arcibiskup a metropolita moravský Jan Graubner bývá považován za jednoho z předních představitelů konzervativního křídla římských katolíků v Česku. Sám se přitom za konzervativce nepovažuje, nicméně podle svých slov „cítí zodpovědnost za věrnost nauce církve i správné praxi“.

Medvědí služba církvi, hodnotí kněz Dukova slova o znásilnění žen. Podle Graubnera byl text vyvážený

Číst článek

„Nemáme-li ztratit identitu, musíme zůstat pravověrní,“ řekl před lety jeden z nejdéle sloužících představitelů římskokatolické církve v Česku.

Do čela olomoucké arcidiecéze byl uveden v roce 1992, déle v Česku zastává podobný úřad jen Vojtěch Cikrle, který vede od roku 1990 brněnskou diecézi.

Brněnský rodák vyrostl ve Strážnici na Slovácku jako jedno z pěti dětí. V církevní hierarchii začal Graubner stoupat po roce 1989, stal se titulárním biskupem tagarijským a světícím biskupem v Olomouci.

V roce 1991 převzal správu arcidiecéze a o rok později nastoupil na Metodějův stolec v Olomouci jako 14. arcibiskup. V dubnu 2020 se stal znovu předsedou České biskupské konference. Nahradil Dominika Duku, který v čele českých a moravských biskupů stál deset let. Graubner funkci vykonával již v letech 2000 až 2010.

Mertovo zneužívání ministrantů

V úřadu se musel Graubner vyrovnat s opakovanou kritikou. Problematický byl pro něj zejména případ faráře Františka Merty, který v 90. letech zneužíval ministranty a později byl odsouzen k podmíněnému trestu. Trestní oznámení na Graubnera ale policie odložila a arcibiskup vždy tvrdil, že žádná provinění kněží nezakrývá.

Před časem se také zastal Dominika Duky, který čelil kritice kvůli svému článku ohledně znásilnění žen na Ukrajině. Podle kněze Tomáše Petráčka prokázal Duka svým textem církvi medvědí službu. Olomoucký arcibiskup ale hodnotil text jako vyvážený.

Graubner, který se zaměřuje mimo jiné na duchovní péči o mládež a katechetickou činnost církve, se zasloužil třeba o Tříkrálovou sbírku. Vyjednával také o majetkovém vyrovnání státu a církve, na jehož základě se olomoucké arcidiecézi například vrátil také Arcibiskupský zámek a Podzámecká zahrada v Kroměříži.

V roce 2008 mu tehdejší prezident Václav Klaus propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy.

ako, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme