Jaké byly jarní mistrovské soutěže 2022 očima závodníků?

	Mistrovství Moravy a Slezska mužů a žen 2022 - výsledky
	Mistrovství Čech mužů a žen 2022 - fotogalerie
	Mistrovství ČR mužů, žen, párů a masters 2022 - výsledky (I.)
	Mistrovství ČR mužů, žen, párů a masters 2022 - výsledky (II.)

Letos jsme opět zprostředkovaně oslovili všechny závodníky po mistrovství Čech, Moravy a Slezska a České republiky s návrhem, zda by chtěli zhodnotit jarní mistrovské soutěže, ohlédnout se za závody, vyslovit své názory, jak se jim líbily, co se jim nelíbilo, prostě a jednoduše, aby měli příležitost se vyjádřit ke klání, jehož se zúčastnili.

Informace o možnosti prezentovat sebe a svůj pohled na zmíněné soutěže putovala na e-maily všech závodníků, kteří se zapojili do bojů na pódiu. Děkujeme opět těm, kteří si našli tu chvilku a napsali pár řádků, nebo i více, o svých dojmech ze soutěže, velmi si toho ceníme. Možná právě Vy přispějete k dalšímu zkvalitnění při jejich pořádání.

V tomto článku si můžete přečíst ohlédnutí kulturisty Romana Kawuloka, bikiny fitnessky Terezy Ikriové, závodníka physique Davida Hradila a klasického kulturisty Vojtěcha Hraběte.

Roman Kawulok

Byla sobota, půlka dubna. Probudil jsem se hodně brzy a rozespale mžoural do tmy, pokoušejíce se vybavit si, jestli musím do práce, nebo ne. Nemusel jsem. Pomalu jsem zavřel víčka, abych je hned vteřinu nato zase rychlostí blesku otevřel. Do práce sice nemusím, ale dneska si přece plním svůj dávný pubertální sen! Jedu na kulturistickou soutěž! Je mi sice skoro padesát, ale to nevadí. Nikdy není pozdě. Posadil jsem se na postel a přemýšlel, co budu dělat dřív. Mám si zkontrolovat věci, které už mám stejně dávno sbalené a třikrát zkontrolované? Nebo se nasnídat? Připadalo mi, že čas se vleče i utíká mílovými kroky současně.

Postupně se začal probouzet celý dům i se svými obyvateli, trvalými i těmi dočasnými. Já, již plně probuzen, jsem se odebral ke kontrole ke svému trenérovi Zbyškovi. "To je forma, Romane!" Opět jsem našel svoji ztracenou rovnováhu. Po návratu domů jsem se společně se svým týmem naložil do auta a uháněli jsme na Ostravu.

Připadal jsem si jako filmová hvězda. Měl jsem s sebou profesionálního fotografa, taky řidiče, osobní catering, trenérku a natěračku barvy. Prakticky se mnou v autě seděli moje manželka Beata, dcera Kateřina a zeť Ondra, kteří výše zmíněné funkce zastupovali. Kvitoval jsem s povděkem, že jsme nejeli na poslední chvíli, alespoň jsme v klidu zaparkovali. Byl jsem rád, že jsem nejel sám. Přeci jen nervy pracovaly a bylo jednodušší poslouchat, kam mám jít na registraci a kdy se mám jít zvážit, než si všechno hlídat sám.

Už před začátkem závodu vládla v zákulisí výborná přátelská atmosféra. Postupně se sešel celý tým TJ TŽ Třinec, začalo natírání barvou. Z mé dcery se stala profesionální natěračka, a i když to dělala poprvé v životě, povedlo se jí to na výbornou! Pak už jsme jen jedli rýžové chlebíčky a Salko, leželi, rozcvičovali se a poslouchali trenéra.

Čas utekl jako voda a najednou jsme stáli seřazeni před pódiem. Měl jsem strach, že mi vypne hlava a já zapomenu volnou sestavu, ale v podstatě jsem jel na autopilota. Atmosféra dole v kotli byla velmi povzbuzující. A když nastoupili kluci z Třince, to byla vřava! Pak ještě pózování a najednou bylo po všem. A že jsem se na svých prvních závodech postavil na stupně vítězů s o generaci mladšími kluky? To byla pomyslná třešnička na dortu.

Tak zase za rok!

Za TJ TŽ Třinec
Roman Kawulok

Tereza Ikriová

Zdravím čtenáře, mé jméno je Tereza Ikriová, soutěžila jsem na mistrovství ČR v kategorii bikiny fitness do 170 cm a umístila jsem se ve finále na 6. místě. Na soutěž jsem se připravovala přibližně půl roku a byly to mé první závody. Sama musím uznat, že na to, že to byly mé úplně první závody, tak jsem byla se svojí formou spokojená.

Má příprava probíhala podle plánu a byla náročná. Myslím, že jsme dosáhli kýženého výsledku. Na soutěži jsme ale zjistili, že má forma mohla být i dotaženější. Zaměřovali jsme se spíše na celkovou estetiku než na extrémní vyrýsovanost a připravenost, na což jsme zřejmě doplatili. Nyní se chystáme na další závody, a to na Extrifit Cup ČR, který proběhne v Kutné Hoře. (Ohlédnutí vzniklo ještě před Extrifit pohárem, pozn. red.) Podle umístění se rozhodneme, zda se účastníme ještě Mr. Universe.

MČR bylo pro nás zážitkem, ale zároveň i ponaučením do budoucna. Poznali jsme, jak mé tělo reaguje v tomto období, a do budoucna už budeme vědět, že nemusíme tolik experimentovat.

S pozdravem
Tereza Ikriová

David Hradil

Zdravím čtenáře Ronnie.cz, jmenuji se David Hradil, je mi 31 let. Sportuji odmalička a do posilovny jsem poprvé zašel v 17 letech. Od té doby jsem to s posilováním nějak "plácal", ale nikdy jsem neměl konkrétní cíl, za kterým bych si šel. Taky přišlo období, kdy jsem dlouho necvičil, a hodně se to na mně podepisovalo. Potřeboval jsem motivaci. Proto jsem se rozhodl připravit se na svoje první závody v pro mě asi nejbližší kategorii physique. Oslovil jsem tedy trenéra Davida Šebrleho, aby mě připravil, protože má již zkušenosti a několik úspěchů za sebou. Jako první cíl jsme si dali mistrovství Čech v Mladé Boleslavi.

Příprava nebyla úplně ideální, jelikož mám dvě malé děti, které když se rozhodnou v noci nespat, tak pak nespí nikdo. Proto se únava podepisovala na náladě i na tréninku. V dietě to bylo obzvlášť pikantní, protože když mám hlad, tak je to se mnou k nevydržení, což lidi v mém okolí mohou potvrdit. Každopádně velké díky patří mé ženě, která mě od začátku do konce podporovala a měla se mnou zlatou trpělivost. Na druhou stranu jsem pak mohl zjistit, jak moje tělo reaguje na různé změny ve stravě, popř. čeho se kdyžtak vyvarovat do budoucna.

Co se týče soutěže samotné, byl jsem docela nervózní, ale na místě nervozita opadla. Užíval jsem si celý proces přípravy od nástřiku až po samotný vstup na prkna. Hlavně jsem poznal hodně nových lidí, kteří mají stejný zápal jako já. Překvapil mě skvělý servis a organizace firmy Jan Tana, kteří splnili vše, co člověk potřeboval, a jelikož naše kategorie startovala jako první, tak i tempo, jakým to rychle proběhlo. Mezi velkou konkurencí jsem nakonec skončil na pátém místě, což na první velkou zkušenost považuji za dobrý výsledek.

Týden nato jsem ještě absolvoval mistrovství ČR v Kunovicích, kde jsem skončil na 6. místě. Všem mým soupeřům gratuluji. Cílem bylo nasbírat co nejvíce zkušeností, vychytat chyby, poznat zkušenější závodníky, trochu i vystoupit z komfortní zóny a užít si atmosféru závodů. Vše splněno. Každopádně tím moje účast na soutěžích nekončí. Vím, kde mám slabiny, a na nich zapracujeme. Těším se další sezónu, kdy chci určitě bojovat o přední příčky. Do budoucna chci taky určitě zažít atmosféru mezinárodních závodů. Na závěr bych chtěl poděkovat všem, co mě podporovali.

S pozdravem
David Hradil

Vojtěch Hrabě

Zdravím do redakce Ronnie.cz a všechny čtenáře. Rozhodl jsem se, že i já se s vámi podělím o zkušenosti z uplynulých závodů. Na mistrovství Čech jsem v klasické kulturistice obsadil 9. místo a věřím, že i přes prvopohledový neúspěch jsem získal mnohem více, než jsem ztratil. První myšlenka na závody přišla krátce po dokončení Fitness akademie Ronnie.cz v roce 2020, kde jsem se mimo jiné poznal s Láďou Kurčíkem - věřím, že jeho osobnost nemusím nikomu představovat. :-) Láďa mě na první dojem naprosto ohromil svým zápalem, zkušenostmi a celkovým nadšením pro kulturistiku. Po pár trénincích a schůzkách jsem se mu svěřil, že bych se rád zkusil připravit na závody. V návaznosti na to jsme zahájili přípravu, která trvala déle, než jsme vůbec plánovali. Bylo třeba udělat spoustu práce jak v tréninku, tak ve stravě a suplementaci. Je tu dobře vidět, že když se pro něco rozhodnete a chcete něčeho dosáhnout, je třeba tomu obětovat mnohem více času, než jste původně plánovali. Příprava šla velice dobře a z počátečních 86 kg jsme se dostali na závodních 70 kg.

Celá příprava pro mě osobně byla jedna velká výzva. Při full-time práci pouze na nočních směnách, kdy jsem pracoval od večera do rána, šel se domů vyspat, poté na trénink a znova do práce, to je něco, co otestuje vaši houževnatost a vůli jít si za svým cílem. Já jsem si za ním došel 17. dubna 2022 na mistrovství Čech v Mladé Boleslavi.

Samotný soutěžní den byl naprosto neuvěřitelný! Musím říct, že celou dobu tam vládla skvělá atmosféra, plný sál lidí, perfektně připravení závodníci všech kategorií. Něco, co doporučuji každému zažít. Jak jsem zmiňoval výše, obsadil jsem 9. místo. Nezáleží mi ani tolik na umístění, jako na zkušenostech, které jsem za celou tu dobu přípravy nasbíral, a čím jsem si prošel. Jsem rád, že se nám to společně s Láďou povedlo dotáhnout až do konce. Nezáleží na tom, na jakém místě skončíte, záleží na tom, jak bojujete a co si odtamtud odnesete. Vědomi si toho, že jste pro to udělali maximum.

Věřím, že i pohled z druhé strany tabulky umístění může být pro někoho přínos a motivace to nevzdat a dosáhnout toho, čeho chce. Chtěl bych v závěru poděkovat Láďovi Kurčíkovi za všechno, co pro mě udělal, kolegům v práci za podporu, rodině a všem, co mi drželi palce.

S pozdravem
Vojtěch Hrabě