Martin Beránek: Dokážu přitvrdit a snažím se být nepříjemným pro soupeře

11. 5. 2022

Autor: Tomáš Taybner

M l. B o l. – Jednou z letošních posil je také útočník Martin Beránek, který toho má ve svých 21 letech za sebou už poměrně hodně. Mladý forvard, který na dresu nosí číslo 56, stabilně v mládežnických reprezentacích objížděl mistrovství světa a zahrál si také na Hlinka-Gretzky Cupu. Rodák z Českých Budějovic ve své kariéře poprvé mění působiště poté, co za Motor nastoupil k 102 zápasům v Chance lize a navrch přidal ještě dalších 90 extraligových. V uplynulé sezóně se svým mateřským klubem vybojoval extraligový bronz, teď se však stěhuje do města automobilů.

Jak se upekl váš přestup do Boleslavi a kdo vás oslovil?

Oslovil mě pan Nedorost, se kterým se známe už z Budějovic, kde jsme spolu hráli. Nepamatuji si to přesně, ale bylo to někde okolo Vánoc a Nového roku.

V Českých Budějovicích jste si zahrál například s Michalem Vondrkou, bývalým kapitánem Bruslařů, nebo například s Jakubem Valským. Mluvil jste s nimi o zdejším prostředí?

S Michalem Vondrkou jsme si o Boleslavi povídali. Hlavně o tom, jak to tu chodí, myslím tím ve městě. Potom jsem ještě mluvil s Čendou (Pavlem Pýchou, pozn. red.), ale to už bylo spíše o tom hokejovém prostředí.

S Motorem jste v loňské sezóně obsadili třetí místo a se Spartou jste v semifinále sehráli velmi dobré zápasy. Jak na uplynulou sezónu budete vzpomínat?

Byla to super sezóna. Myslím si, že to třetí místo je pro Motor a vůbec celé České Budějovice velký úspěch. Já na tu sezónu budu vzpomínat na jako velice úspěšnou, protože jsme to třetí místo dokázali ubojovat a povedl se nám tak skvělý výsledek.

Do Mladé Boleslavi přicházíte po dlouhých letech strávených ve svém mateřském klubu. Co vás motivovalo k tomu, abyste změnil své působiště?

Cítil jsem, že ve svém životě potřebuji nějakou změnu prostředí a také se trochu osamostatnit. V Českých Budějovicích jsem bydlel u rodičů a už jsem tu změnu potřeboval.

Mnohé fanoušky jistě zajímá váš herní styl. Za jakého hráče se považujete a jaké jsou vaše přednosti?

Považuji se za takového bojovníka, mám rád dohrávání soubojů, kde dokážu přitvrdit a snažím se tak být nepříjemným hráčem. Myslím si, že jsem docela dobře rychlostně vybaven a na ledě se snažím dobře pohybovat. Mezi ty přednosti bych tedy řekl bruslení a střela, kterou mám, si myslím, hodně slušnou.

Jak jste vnímal Boleslav jako soupeře?

Pro mě upřímně jeden z nejhorších soupeřů. Hráči vždycky dobře bruslili, byli nepříjemní a mně se proti nim nikdy nehrálo dobře. (úsměv)

Sezóna vám skončila 11. dubna, co jste od té doby dělal?

Vlastně hned po sezóně jsem odletěl do Ameriky za přítelkyní, která tam studuje. Byl jsem tam s ní až do minulého pondělí, takže asi 19 dní. To je vlastně všechno, co jsem po sezóně dělal. (úsměv)

Byl jste někdy v Mladé Boleslavi nebo vás první zkušenost s městem teprve čeká?

Párkrát jsem tu byl s hokejem, ale jen na zimním stadionu, takže jinak to tady vůbec neznám. Věřím, že třeba Čenda Pýcha mi tu ukáže nějaké restaurace nebo i něco kulturního. Myslím si, že je Boleslav krásné město a rychle se tu zabydlím.

Společně s týmem vás od 16. května čeká suchá příprava, těšíte se až se to zase rozběhne?

Samozřejmě se těším na to, že poznám nové kluky. Také se těším na to až se to rozběhne a bude to mít spád. Mě upřímně suchá příprava baví, mám rád všechny sporty, takže se těším na to, že si s klukama zahrajeme třeba fotbal nebo tenis.

Co si od angažmá v Bruslařském klubu slibujete a jaké cíle sám sobě kladete?

Doufám, že se dobře adaptuji do týmu, budu tu platným hráčem a uděláme třeba úspěch jako letos. Z osobního pohledu bych se tu chtěl více vyhrát a dostat více prostoru na ledě než v Budějovicích, což byl také jeden z důvodů, proč jsem přišel. Chtěl bych tu mít svoji roli a být pro tým platný.

V minulosti jste prošel všemi mládežnickými reprezentacemi, jak na tato léta vzpomínáte?

Na každou reprezentaci vzpomínám rád, zahrál jsem si například proti Hughesovi, Caufieldovi nebo Zegrasovi, což byla určitě dobrá zkušenost. V kategorii U17 mě trénoval pan Haken, což bylo super. Také na dvacítkách, kde nás bohužel nakonec vyřadila Kanada, to bylo super. Měli jsme tehdy výbornou partu a z celého toho ročníku 2001, se tam sešli dobří hráči.

Děkujeme za rozhovor.