Snaha lidstva zakreslovat svět do názorných obrázků trvá od nepaměti. Jedním z nejstarších takových dokumentů je Babylonská mapa světa. Tabulku vykopal Hormuzd Rassam v Sipparu v Bagdádském vilajetu, asi 60 km severně od Babylonu na východním břehu řeky Eufrat. Text byl poprvé přeložen v roce 1889.
Mapa je doprovázena textem jak nad obrázkem, tak na druhé straně tabulky, a představuje svět jako dva kruhy, jeden uvnitř druhého. Vnější kruh představuje vodní plochu, kterou Britské muzeum nazývá "hořkou řekou" a CNX "slaným mořem". Mapa prozrazuje, jak její babylonští tvůrci viděli svůj svět a jak chápali fyzickou realitu.
Subjektivní záznamy podoby světa
Babylónská mapa světa, nazývaná též Imago Mundi, má původní podobu hliněné tabulky. Byla napsána akkadsky a ukazuje tehdejší podobu světa tak, jak o ní byli Babyloňané přesvědčeni a jak ji postupně odhalovali. Obsahuje i krátké popisky. Středobodem mapy je logicky Babylon a řeka Eufrat, nechybějí ale ani další města a oblasti, stejně jako mytologická území.
Jerry Brotton, profesor renesančních studií Maryině Královské londýnské univerzitě říká: "Všechny kultury vždy věřily, že mapa, kterou si cení, je skutečná a pravdivá, objektivní a přehledná. Ae všechny mapy jsou však vždy subjektivní." A právě takovým příkladem je takzvaná babylonská mapa světa. Podívejme se na ni a přečtěme ji společně s vědci.
Mapu popisuje toto video:
Jak můžeme mapu číst? Středem světa je Babylon
Středem světa byl podle mapy Babylon, jež je v mapě zakreslen jako obdélník poblíž středu mapy. Starověké město je zde umístěno napravo od Eufratu, ve skutečnosti podle Britského muzea zaujímalo obě strany řeky. Řeka na mapě protéká středem od severu k jihu a na mapě vytéká z obrázku označeného jako hora, kde by měla pramenit – někde v horách jihovýchodního Turecka. Eufrat protéká celou mapou a končí v bažině, která ležela podél jižního Eufratu. Z bažiny vede kanál, který je možným průplavem do Perského zálivu.
Právě umístění Babylonu blízko středu mapy odráželo tehdejší mytologii – bylo hlavním městem světa a zároveň jeho středem. Proč je znázorněno jako obdélník, lze vysvětlit znázorněním hradeb města anebo mýtem, že král vesmíru Marduk založil Babylon položením první cihly.
Mapa světa ze Sipparu v Iráku, 6. století př. n. l. Britské muzeum
Další města a okrajové oblasti
Kromě Babylonu mapa znázorňuje dalších osm měst, která vypadají jako kruhy. Tři z nich jsou označena jako Asýrie, Der a Súsa, dvě další jsou bezejmenná – jen „města“ a zbývající tři nemají ani označení. Poznámka na horním okraji mapy pak hovoří o zničených městech. Všechna jsou přitom stejně velká a jsou znázorněna jako kruhy, což je dřívější zobrazení pro mohyly - tells, jež byly stavěny v mnoha městech starověké Mezopotámie.
Tři oblasti bez odpovídajících symbolů odpovídají územím Urartu (Asýrie), Bit Jakinu (Aramejci) a Habbanu (Kassité, území je nepřesně umístěno západně od Babylonu, ale ve skutečnosti leželo v západním Íránu).
Na Babylonskou mapu se podívejte i zde:
Kromě Babyloňanům známých měst jsou na mapě znázorněny i trojúhelníky, zobrazující okrajové oblasti. Bylo jich celkem osm, ale jejich přesný popis není zachován. Podle Babyloňanů obývali tyto oblasti hrdinové a fantastické bytosti. Vnější regiony jsou na mapě označeny jako nagu, neboli region, ale slovo má i mytologický význam.
V babylonském mýtu o potopě, který je vylíčen v "Eposu o Gilgamešovi", jsou nagu popisovány jako vynořující se z ustupujících povodňových vod. Možná se jedná o prví hory, první pevninské masy vystupující z oceánu. I proto mají možná tvar trojúhelníku.
I když babylonská mapa znázorňuje poměrně přesně fyzický babylonský svět, nejedná se o věrohodnou mapu celého světa, což je jasné. Jejím hlavním motivem ale ve své době bylo ilustrovat i mytologii, která svět duchovně sjednocovala. Intepretace mapy je proto klíčová pro chápání tehdejšího myšlení lidí i znázornění světa.
Zdroje:
