Otec na útěku nastavuje zrcadlo justici

Autor je bývalý český diplomat. Otřesná zkušenost s nefunkční justicí a ohýbáním práva ho přivedla k útěku na Kavkaz, kde kvůli zatykači vydanému na přání bývalé manželky žije dodnes. Kniha popisuje jeho dlouhodobou, ale marnou snahu přimět pražskou soudkyni Hanu Vranou k činnosti. Neschopnost soudu cokoliv rozhodnout v případu jeho syna skončila nakonec nezákonným rozhodnutím justice španělské, bez ohledu na platné unijní právo.

Velkým kladem knihy je autentičnost vyprávění - včetně jmen a funkcí. Tak se dozvíme nejen konkrétní soudce, kteří ohýbali právo, ale i pracovníky sociálně právní ochrany dětí v podání ÚMPOD, kteří jako zástupci dítěte nehnuli prstem nebo mu přímo škodili. Je smutně symbolické, že k ohýbání práva došlo i u Ústavního soudu, kde se na něm podílela i mediálně aktivní soudkyně Kateřina Šimáčková (jinak známá svými teoriemi o ženském právu). Tomáš Jadlovský tak vlastním příkladem demonstruje, co se ve skutečnosti za feministickým pojetím práva skrývá – podvody, překrucování faktů a diskriminace mužů.

Příběh je vystavěn na dvojím metru českých institucí. Nad únosem dítěte matkou mávly rukou a stejný krok otce, který z čistě právního hlediska ani únosem nebyl, se stal spouštěčem pronásledování, trvajícím už roky. Kromě popisu nefunkční justice je kniha i napínavou detektivkou o tom, jak se autor skrýval s pětiletým Mirkem v cizí zemi, jak zmátl policii při odletu z Evropy a jak čelil snahám o odhalení ze strany feministických novinářů, předstírajících zájem o případ.

Tomáš Jadlovský popisuje i reálie života v Náhorním Karabachu a Arménii, regionu, kde našel aspoň kousek otcovského štěstí. Cestovatelská vášeň, hovory s místními, návštěva tajné policie, nástup syna do arménské školy nebo venkovská zabijačka – kniha přináší čtenářům zajímavé cestopisné a kulturní informace.

Vše je psáno strhujícím stylem, bez zbytečných kudrlinek a navíc doplněno fotodokumentací, z nichž nejvíc drásající je zachycení toho, jak byl mařen autorův kontakt se synem. To však bohužel nemělo žádnou odezvu u soudu a naopak matku povzbudilo, aby přitlačila na pilu. Příběh otcovské lásky a ženské nenávisti je tak doveden do krutého konce. Kromě notoricky profláklé justice ukázal i nezájem české diplomacie jakkoliv pomáhat vlastním občanům jen proto, že jsou muži.

Kniha může oslovit širší veřejnost od dospívajících po pamětníky. Zejména ji lze doporučit mladým mužům, aby věděli, do jakých rizik se v dnešní době pouští sňatkem a zakládáním rodiny. Odborně by mohla zaujmout lidskoprávní aktivisty, kteří přes setrvalou obranu práv žen a sexuálních menšin nevidí nebo spíše nechtějí vidět desítky let zažitou diskriminaci normálních mužů.

Příběh je zakončen ediční poznámkou nakladatelky a spisovatelky Věry Noskové, která potvrzuje, že nefunkční justice a rodová nerovnost není na škodu pouze mužům, ale i ženám.