Na netradiční tiskovou konferenci přišel jménem všech profesionálů v Česku. Zkušený hokejista Michal Vondrka byl u toho, když prezident hráčské asociace Libor Zbořil a boss Pardubic Petr Dědek veřejně oznámili podání podnětu na prošetření nové smlouvy mezi BPA a APK. Brzy čtyřicetiletý útočník ale před novináři hovořil o bližším problému, kterým jsou hráčské kontrakty jednostranně nastavené ve prospěch klubů. „Není to jenom můj názor, ale i všech kluků. Na práva hráčů se ve smlouvách moc nemyslí. Chci to změnit,“ řekl bývalý reprezentant.
Stejně jako fotbalisté ani profesionální hokejisté v Česku nejsou v klubech vedeni jako zaměstnanci, ale „jen“ jako OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné). Ve fotbale však došlo k určitým změnám ve prospěch hráčských práv, které těší Michala Vondrku . Budějovický forvard by si přál, aby se něco podobného stalo i v hokeji. „Myslím si, že je na čase udělat nějakou změnu, kterou chceme hrozně dlouho, ale pořád se nic neděje. Jsem přesvědčený, že manažeři a majitelé klubů moc dobře ví, že bez nás se to hrát nedá, ale smlouvy si zatím dělají podle svého,“ kroutí hlavou opora Motoru,
Vidíte nějakou ochotu ze se strany klubů a hokejového svazu jednat o smlouvách?
„Jsme přesvědčený o tom, jak říkal pan Dědek, že to je systémová věc. Jakmile se bude fungovat nad kluby nějakým způsobem, tak to bude mít dopad na klub, který pak bude moct jednat s námi hráči. Chtěl bych ale říct, že nechci nějak překlopit práva na stranu hráčů. Mně jde o kompromisy, které by se měly udělat a to už dávno.“
Můžete být konkrétní?
„Měli bychom zrušit některé body třeba o zraněních, kdy jsou smlouvy nevýhodné a nemáte tam jistotu. Ve fotbale se už něco změnilo, ve smlouvách to funguje, ale v hokeji bohužel ne. Je to jenom tím, že tady nemáme žádné odbory. Snaží se je nahradit Libor (Zbořil), ale nikdo se s ním nechce bavit, protože samozřejmě chybí síla odborů. My nejsme zaměstnanci klubu, všichni jsme OSVČ. Ve fotbale se to ale udělalo tak, že FIFA či UEFA zatlačila na náš fotbalový svaz, že když tady nemůžou být vedeni jako zaměstnanci, protože na to chybí legislativa, tak tam daly a nařídily body, které pomohou k ochraně hráčských práv. Tohle v hokejových smlouvách není. Proto jsem tady, proto bych to chtěl změnit. Jsou snad jenom tři země v Evropě, který nemají zaměstnanecký poměr ve sportu.“
Sám jste byl ještě nedávno v Pardubicích přes jednu celou sezonu zraněný. Děla se kolem vás a vaší smlouvy nějaká zvěrstva?
„Nebyla to zvěrstva, v Pardubicích se to řešilo trošku jinak. Ne, že by se s tím počítalo, ale domluvili jsme se na určité věci, která fungovala. S tím jsem problém neměl, ale tento bod ve smlouvách je hrozně nervní už dlouho. Jasně, každý nechce dostat gól, tak do toho padá po hubě, ale pak se člověk zraní a je znevýhodněný. Hrozně moc hráčů je takhle znevýhodněných. Když už máte nějaký věk a dá se jednat s kluby, tak… Jsou tu nějaké ty šuplíkové dohody, které jsem taky využíval, ale tady jsem proto, abych pomohl hlavně mladým klukům k tomu, aby se něco změnilo. Dospěje to do nějakého stádia, kdy to stojí strašně moc sil a je to řehole. Když už se chcete dostat do ligy a povede se vám to, nemáte jinou možnost než podepsat smlouvu.“
Zmíněné body znehodnocující smlouvu při zraněních hráčů vás osobně také nervují?
„Paradoxně mě osobně se to netýká, protože jak říkali kolegové, existují nějaký dohody, v nichž se negují některé body, ale jenom pro některé hráče. Já jsem tady ale za všechny kluky. Už jsem to říkal před pár lety, že se mi prostě nelíbí postavení hokejisty vůči klubu, protože jsou smlouvy zkrátka jednostranný.“
Největší sílu asociaci hokejistů zřejmě můžete dát jenom vy jako hráči. Jak podle vás zařídit, aby mohla mezi profesionály v Česku sílit?
„To je právě těžký. Jde o to… Samozřejmě my jsme jednotní v tom, aby se něco změnilo, ale jak jednotu nějak prosadit? Je to těžký. Někdo se s námi prostě nechce bavit, i když každý dobře ví, že bez nás se to hrát nedá. Jde čistě jenom o kompromisy.“
Mohlo by případně dojít k nějaké stávce hráčů?
„No… To vůbec nevím, jak by dopadlo, ale samozřejmě je to možnost.“
Zmínil jste, že jste s hráči jednotní, ale někteří se nechtějí o změnách ve smlouvách bavit. Myslíte, že je to ze strachu o místo?
„Samozřejmě. Vezměte si, že budete v pozici osmnáctiletého vyjukaného kluka, který jde do ligy a nemá jinou možnost. Když mě bylo osmnáct, tak si pamatuju, že jsem byl hrozně rád, když jsem tu smlouvu mohl podepsat. Nikdo v tu dobu nic takového neřeší. Když vám je osmnáct, je to úplně o něčem jiném než třeba v pětadvaceti, kdy už potřebujete nějaký jistoty, máte rodinu, potom už je to těžší.“
Věříte, že by mohlo dojít ke změně v krátkém časovém horizontu?
„Určitě věřím, že dojde k nějaké změně. Nevím, jestli přijde v krátkodobém či dlouhodobém.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
