Dokumenty uniklé z oblíbené dovolenkové destinace Dubaje odhalují, že oáza uprostřed pouště nabízí i jiné výhody než celoročně teplé počasí a moře. Díky laxnímu přístupu k udělování trvalého pobytu a regulacím postaveným na pouze nejnutnějších otázkách se emirát stal místem, kam do nemovitostí tečou peníze zkorumpovaných evropských státních představitelů, zločinců nebo ruských politiků vystavených sankcím. V datech se objevila i známá česká jména jako kontroverzní podnikatel Ivo Rittig, neméně proslulý Jan Kočka či bývalý místopředseda ODS Libor Novák.
Dubaj je zajisté působivým a přitažlivým místem – impozantní stavby, život v luxusu a prosluněné pláže. Emirát u břehů Perského zálivu je navíc vyhlášeným finančním centrem, kde si za peníze lze skutečně koupit téměř vše.
Jenže lesk a luxus má i svou stinnou stránku. Dubaj patří mezi pochybné daňového ráje s reputací jednoho z nejoblíbenějších, kde je možné skrýt špinavé peníze a také je efektivně vyprat, což se často děje právě přes nákup nemovitostí.
Nadnárodní novinářská síť OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting Project) a její partnerská média nyní získaly přístup k datům uniklým z dubajského rejstříku nemovitostí, jež odhalují, jaké množství peněz do tamních vil a apartmánů cizinci investovali. Data obsahují informace o 800 tisících nemovitostí, jež vlastní 274 tisíc osob a společností, často skořápkových s neznámými majiteli z celého světa. Celkem tyto entity investovaly do dubajských nemovitostí více než 145 miliard dolarů (v přepočtu přes 3 biliony korun).
- Dubajská data
Dubaj eviduje 3 miliony rezidentů, ale jen půl milionu z nich jsou místní, zbytek tvoří cizinci. Bydliště v Dubaji lze totiž získat poměrně snadno, stačí tam založit firmu nebo investovat alespoň 460 tisíc korun do již existující společnosti.
Nová uniklá data jsou vůbec prvním vhledem do dubajské reality a do toho, jací lidé si nemovitosti v emirátu kupují. Mnozí z nich jsou tamními rezidenty nebo se jedná o zcela běžné investory. Nechybí však mezi nimi ani osoby, jež čelí trestnímu stíhání, nebo byly dokonce odsouzeny či na ně jsou uvaleny mezinárodní sankce. Někteří majitelé nemovitostí jsou naopak známí politici nebo veřejně činné osoby, které majetky neuvedly v majetkových přiznáních nebo nákup dubajských apartmánů a vil jaksi nekoresponduje s jejich příjmy.
Mezi osobami, jež vlastní nemovitosti v Dubaji, je více než sto vlivných Rusů, ať už politiků, veřejně činných osob, nebo podnikatelů napojených na Vladimira Putina, či desítka Evropanů namočených do praní špinavých peněz a do korupce. Data také odhalila několik evropských veřejných činitelů a zákonodárců, kteří byli obviněni z benevolentního nakládání s veřejnými penězi a své dubajské majetky „zapomněli“ přiznat.
Uniklé informace tak jako majitele dubajských nemovitostí například ukazují Daniela Josepha Kinahana, člena zločinecké organizace a překupníka s kokainem. Na jeho dopadení je vypsána odměna pět milionů dolarů a po vyšetřování několika evropskými policiemi byl Kinahan zařazen i na americký sankční seznam. Tento Ir, který v Dubaji údajně trvale žije, tam vlastní kancelářský prostor o rozloze 115 metrů čtverečních, kde sídlí dvě z firem, jež spoluzakládal. „Kinahanova zločinecká organizace“ (KOCG) operovala na území Irska, Velké Británie, Španělska a Spojených arabských emirátů a podnikala převážně v obchodu s drogami, zbraněmi a při praní peněz. O jeho nezákonných aktivitách se veřejně vědělo už v době, kdy si mezi lety 2017 a 2018 nemovitost kupoval. Kinahan, který vlastní i dubajský průkaz totožnosti, popírá, že by byl zločineckým bossem.
Češi rádi bydlí na palmě
Z Čechů se v uniklých datech objevil například podnikatel a lobbista Ivo Rittig. S jeho osobou se pojí několik korupčních kauz a vyšetřován byl i kvůli machinacím s veřejnými zakázkami. Rittig má spolu se svou ženou v emirátu tři byty v hodnotě kolem 39 milionů korun. K dotazům investigace.cz se Ivo Rittig nevyjádřil.
Byt a hotelový pokoj vlastní na takzvané palmě, tedy uměle vybudovaném poloostrově spojeném s pevninou mostem, i český podnikatel Jan Kočka a jeho manželka. Další byt je majetkem pouze Kočkovy ženy. Byty mají podle odhadů hodnotu zhruba 15 milionů korun. Kočka byl v minulosti obviněn z daňových úniků, momentálně čelí obvinění z násilné trestné činnosti.
Nemovitosti v Dubaji má i bývalý český politik z ODS Libor Novák, jenž odstoupil z funkce poslance v roce 1997 kvůli neprůhlednému financování strany, za které byl jako místopředseda zodpovědný. Vyšetřován byl i pro daňové podvody, soud ale nakonec rozhodl o jeho nevinně. Novák je v arabské dovolenkové destinaci majitelem celkem šesti bytů, z nichž se většina nachází v místním přístavu a jejichž hodnota je odhadována na v přepočtu více než 63 milionů korun.
Pravomocně odsouzeným majitelem bytu v hodnotě asi 18 milionů korun na „kmenu“ výše popsané umělé palmy je i Radomír Vybíral. Ten byl v roce 2014 odsouzen na třináct let za machinace s DPH při obchodech s pohonnými hmotami, kdy státu vznikla více než 500milionová škoda na nevybraných daních.
Jeden byt v dubajském přístavu v hodnotě zhruba 6 milionů korun vlastní podle uniklých dokumentů i bývalý první náměstek rozvědky Zdeněk Blahut, rovněž obžalovaný z finančních machinací, konkrétně zinscenovaného nákupu špionážní techniky. Jeho kauza se na základě rozhodnutí soudu bude ještě vyšetřovat. Na dotaz investigace.cz, zda má v Dubaji byt, Blahut překvapivě odpověděl, že nikoli a že tam nikdy v minulosti údajně žádnou nemovitost nevlastnil.
Dalším z českých jmen je podnikatel Tibor Bokor, jemuž v Dubaji patří tři byty v hodnotě zhruba 10,5 milionu korun. Bokor se do povědomí veřejnosti zapsal díky svému působení ve funkci výkonného ředitele firmy Suex OTC, přesněji řečeno české kryptoburzy sídlící v Moskvě, na niž USA uvalily sankce kvůli umožňování transakcí kyberzločincům. Podle amerického ministerstva financí měly přes Suex OTC putovat například kryptoměny získané vydíráním s pomocí hackerských útoků (ransomware). Pro Seznam Zprávy, jež krátce po uvalení sankcí v roce 2021 informaci o česko-ruské firmě přinesly, Bokor uvedl, že firma ukončila činnost již nějakou dobu předtím. Na dotazy investigace.cz ale nereagoval.
Z uniklých dat rovněž vyšlo najevo, že majitelem dubajského bytu je i Miroslav Výboh, slovenský právník, lobbista a podnikatel a také přítel bývalého slovenského premiéra Roberta Fica. Výboh je podezřelý z korupce a před slovenskou policií se ukrývá zřejmě právě v prosluněném emirátu. Místo jeho tajného pobytu zřejmě nechtěně odhalili fanoušci monackého automobilového závodníka, když zveřejnili jeho fotku z Dubaje, na které pózuje společně se svými přáteli. Výboh, velký fanoušek automobilových závodů, byl jedním z nich. V Dubaji mu patří byt v hodnotě kolem 63 milionů korun. Miroslav Výboh skrze svého právního zástupce konstatoval, že byt sice vlastnil, ale nikdy v něm nebydlel, a že se jej v roce 2021 rozhodl prodat.
Vlivní Rusové a jejich dubajské nemovitosti
Mezi ruskou elitu majetkově přítomnou v Dubaji patří například Ruslan Bajsarov, podnikatel blízký sankcionovanému čečenskému diktátorovi Ramzanu Kadyrovovi, kterému vystavěl lyžařský areál nebo mu pomáhal s jednáním o koupi relikvie proroka Mohameda, kterou pak Kadyrov s velkou pompou předváděl ve svém Rolls Royce. Bajsarov se na veřejnosti pravidelně objevuje po boku čečenského autokrata, což mu vysloužilo přezdívku Kadyrovova peněženka. Čečenský lídr soustavně porušuje lidská práva a dodává vojáky nasazované v rámci ruské agrese vůči Ukrajině. Bajsarov v Dubaji vlastní pět bytů v několika různých luxusních rezidencích a vilu na pláži. Podle odhadů jsou celkově oceněny v přepočtu na téměř 200 milionů korun.
Dalším jménem je Alexandr Borodaj, sankcionovaný poslanec ruské Dumy, jenž se v roce 2014 s podporou Ruska stal na několik měsíců „premiérem“ samozvané Doněcké lidové republiky na východě Ukrajiny. Jeho dubajský byt se rozkládá na 104 metrech čtverečních přímo na jedné z „palem“. Hodnota se odhaduje v přepočtu na více než devět milionů korun. Z uniklých dat lze vyčíst, že Borodaj byt koupil mezi lety 2012 a 2017, tedy v době, kdy jeho kariéra v ruské politice rapidně stoupala.
Uniklá data o majitelích dubajských nemovitostí ukazují, jak nebezpečné jsou tamní laxní zákony o nabytí statutu rezidenta a jak nedostatečné finanční regulace dělají z tohoto emirátu ideální místo pro praní peněz přes nemovitosti. „Praní peněz skrze reality je specifické tím, že kromě investování nelegálně nabytých financí umožňuje zločincům i to, že v místě praní mohou žít a dále investovat,“ vysvětlila pro OCCRP Jodi Vittori z washingtonského think-tanku Carnegie Endowment for International Peace, jenž podporuje mezinárodní spolupráci při řešení globálních problémů.
Spojené arabské emiráty zároveň nemají s Evropskou unií, Spojenými státy a mnohými dalšími zeměmi světa dohodu o vydávání trestně stíhaných osob, tudíž posuzují žádosti o vydání jednotlivě. To znamená, že uprchlíci před zákonem se mohou v Dubaji pohodlně ukrývat.
Podle organizace Tax Justice Network, která pravidelně zveřejňuje žebříčky finanční transparentnosti jednotlivých států, je v tomto směru Dubaj jednou z nejvíce tajnůstkářských zemí. Emirát vítá zahraniční investice již od 90. let, kdy klesly příjmy z produkce ropy, aniž by zjišťoval, odkud tyto peníze pocházejí. Právě reality a výstavba jsou jedním z důležitých zdrojů peněz pro státní kasu.