Strhující historie Sovových mlýnů: Obří požár, zamítnutá Gočárova stavba a nakonec Muzeum Kampa
Už dvacet let má Praha moderní galerii na úžasném místě na břehu řeky a s panoramatem Pražského hradu za zády. Museum Kampa dokázala ze zchátralých Sovových mlýnů vybudovat Meda Mládková, sběratelka a mecenáška umění. O tom, že zde budou prostory pro moderní umění, se přitom mluvilo už za první republiky.
Museum Kampa, které se věnuje především modernímu umění, sídlí ve výjimečných prostorách historické budovy Sovových mlýnů. Ještě koncem minulého století budova přitom chátrala, dokud se v ní nerozhodla nadace manželů Jana a Medy Mládkových vybudovat výstavní instituci.
„Na rekonstrukci se podílelo hlavní město Praha, nadace Jana a Medy Mládkových a mnoho soukromých investorů. Rekonstrukce stála několik desítek milionů. V průběhu této obnovy jsme mohli zaznamenat mnoho sporů mezi památkáři a paní Medou Mládkovou, k nimž se musel vyjadřovat i tehdejší ministr Pavel Dostál. Chvílemi bylo celkem nejisté, zda se projekt povede. Nyní má Nadace Jana a Medy Mládkových prostor pronajatý městem na devadesát devět let za symbolickou jednu korunu ročně. Na oplátku Praze darovala svou fenomenální sbírku v nominální hodnotě vyšší než 380 milionů korun a ponechala si výsadní právo se o sbírku starat,“ uvádí web Praha neznámá.
Historie stavby je divoká a bouřlivá – první písemné zmínky jsou ze čtrnáctého století, ale bádání doložilo, že historie sahá až do stoleté desátého. Mlýny založil klášter benediktinek při kostele svatého Jiří. Mlýn byl původně dřevěný, který krom požárů poničili také husité, kamenné části byly budovány až od šestnáctého století.
Mimochodem, přízvisko Sovovy získaly mlýny po jednom majiteli z patnáctého století, po něm je vlastnilo několik dalších rodin, až přišlo století devatenácté a s ním rozvoj mlýnů pod vedením rodiny Odkolkovy.
Mohla tu být galerie od Gočára
Dnešní Museum Kampa sídlí v renovované historické stavbě s moderními prvky, ale na místě mlýnů se jeden čas uvažovalo o stavbě nové a mnohem větší. Když v roce 1896 Odkolkovy mlýny podruhé v rozmezí několika desítek let vyhořely, Praha se postavila proti jejich obnově. Námitka byla jasná a pochopitelná, tak velký průmyslový závod do centra města nepatří, protože mlýny mimo jiné hodně znečišťovaly vzduch – už nějaký čas je totiž poháněly parní stroje.
Odkolek proto mlýny odstěhoval do Vysočan a na Kampě se ještě před první světovou válkou začalo mluvit o vzniku moderní výstavní umělecké instituce. Válka snahy na několik let utnula, ale město a některé další inciativy, jako například Klub za starou Prahu, se k nápady vrátily. V roce 1924 byla vyhlášena velká architektonická soutěž, kterou vyhrál achitekt Josef Gočár s prostorově rozmáchlou moderní budovou, jejíž základní kámen byl položen už v roce 1925.
Pak však začaly sílit hlasy proti, názor změnil i Klub za starou Prahu, oleje do ohně přilila nastupující hospodářská krize a odvážný projekt vzal zasvé. Mlýny dál chátraly, i když v nich nějaký čas sídlila některé pracoviště akadamie věd či umělecké dílny, opravdové obnovy se dočkaly až s příchodem nadace Medy Mládkové.
Ta zemřela 3. května 2022 ve věku 102 let po déle trvajících zdravotních problémech, kvůli nimž se už delší dobu neobjevovala na veřejnosti. O vznik budovy, která by sloužila jako stálá expozice pro její sbírky moderního středoevropského umění, usilovala od návratu z USA v roce 1990.
Neoficiálně poprvé otevřela roku 2001. Hned v následujícím roce postihla Museum Kampa ničivá povodeň, která zatopila přízemí do výše tří metrů. Sbírky se podařilo zachránit, ale budova musela projít novou rekonstrukcí. Museum Kampa tak slavnostně otevřelo až roku 2003.
Krychle ano, či krychle ne?
Spor Meda Mládková podle ČTK vedla například ohledně skleněné krychle, kterou si přála umístit na věž schodiště. Artefakt převyšoval střechu budovy a podle památkářů měnil podobu malostranského panoramatu. Nakonec Mládkové pomohl tehdejší ministr kultury Pavel Dostál, který krychli povolil. „Všechno, co je tady krásné, dělali (skláři) Marian Karel a Václav Cigler. Všechno, co je tady špatné, dělal památkový ústav, který mě donutil,“ prohlásila mecenáška při otevření muzea.
Další peripetie s úřady čekaly na Medu Mládkovou v souvislosti se záměrem zrekonstruovat na kulturní centrum nedalekou Werichovu vilu. Byť již v dubnu 2008 Praha rozhodla o pronájmu vily Nadaci Jana a Medy Mládkových, vilu na pražské Kampě se podařilo zrekonstruovat až po řadě průtahů a změn, pro veřejnost byla otevřena v červnu 2017. V objektu je muzeum Jana Wericha, kulturní a společenský prostor. Kromě toho byly z jejího podnětu oživeny plány na stavbu nové městské galerie v Hradci Králové podle původních plánů Josefa Gočára z roku 1932, kam by zapůjčila díla Františka Kupky ze své sbírky.
Mlýn, pekárna i palác
Pokud jde o historii rodiny Odkolkových, ta také stojí za pozornost. František Odkolek, který na Kampu přišel v roce 1840, byl potomkem starého českého rytířského rodu. Oženil se s Marií Trödlovou, nejstarší dcerou tehdejšího majitele mlýnů. A pustil se do jejich obnovy – přeměnil mlýn, postavil dvoupatrovou budovu, kterou prodloužil až do linie ulice, vybudoval pekárnu a další provozy spojené s výrobou pečiva.
Odkolkovy mlýny po přestěhování z Kampy do Vysočan Zdroj: Profimedia.cz
Odkolkovy mlýny po přestěhování z Kampy do Vysočan Zdroj: Profimedia.cz
Právě za něj vznikly typické romantické fasády, byla rovněž postavena strojovna a vysoký komín. V roce 1864 zakoupil od knížecího rodu Lichtenštejnů Lichtenštejnský palác na břehu Vltavy; mlýny, pekárnu i další budovy spolu s novým palácovým sídlem spojila velká Odkolkovská zahrada, zabírající značnou část ostrova Kampy.
Když přestěhoval pekárny do Vysočan – stát mu je zabavil v roce 1947 – zůstala rodina bydlet na Kampě, a to až do roku 1950.
Zdroje: https://www.prahaneznama.cz/museum-kampa/; https://www.museumkampa.cz/sovovy-mlyny/; https://cs.wikipedia.org/wiki/Sovovy_mlyny; wikipedia, ČTK
Autor článku
