Moskva také přiznala, že sabotáž v neděli zničila koleje a most v Kurské oblasti, kudy proudí na Ukrajinu ruské zbraně. Oheň přitom zachvátil i objekty, které jsou od Ukrajiny dost vzdálené. Sedmnáct lidí zemřelo při velkém požáru výzkumného ústavu ministerstva obrany v Tveru u Moskvy, kde ruští odborníci projektovali například balistické rakety Iskander nebo systém protiletadlové obrany S-400.
Vzplála i chemická továrna Dmitrijevskij severovýchodně od Moskvy, která se rovněž podílí na produkci raketové vojenské techniky. Proti plamenům museli hasiči zasahovat také v Moskevském leteckém institutu. Snad jen požár uhelné elektrárny na ostrově Sachalin na Dálném východě zřejmě s Ukrajinou nesouvisel.
Kyjev se přímo k útokům a sabotážím nehlásí. Prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že jde možná o "karmu" za ruskou invazi. Jeho poradce Mychajlo Podoljak označil jeden z výbuchů ruského muničního skladu za boží dílo, další Zelenského poradce Alexej Arestovič pak tvrdil, že objekty zapalují sami ruští zaměstnanci, aby zakryli korupci a rozkrádání.
Náměstek britského ministra obrany James Heappey prohlásil, že nemá problém s tím, když ukrajinská armáda použije dodávané britské rakety nebo jiné zbraně k útokům v Rusku. Označil to za legitimní.
Mazaná taktika
Fakt, že se Ukrajinci přímo k akcím uvnitř Ruska nehlásí, připomíná taktiku Izraele. Ten občas udeří proti svým nepřátelům na jejich území a obvykle takové operace nekomentuje. Posledním příkladem je smrt íránského jaderného vědce Mohsena Fachrízádeha v listopadu 2020. Zastřelil ho na dálku ovládaný kulomet na silnici nedaleko Teheránu.
"Nejpravděpodobnější verzí je, že za útoky a požáry v Rusku stojí Ukrajinci. Válku nevyhrají, pokud ruské zásobovací trasy pohonných hmot a zbraní zůstanou mimo jejich dosah, čili musí přenést válku i na ruskou stranu hranice. Ale musí to dělat mazaně, aby nedali ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi záminku k vyostření konfliktu nebo k mobilizaci. Proto si myslím, že se k těmto úderům moc nehlásí," vysvětlil deníku Aktuálně.cz Emil Aslan, který působí na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.
Odborník ale upozornil, že Putin si záminku k vyhrocení války může vyrobit sám. "Klidně třeba nechá vybuchnout obytné domy, a svede to na Ukrajince," dodal Aslan. Podezření, že tuto taktiku ruské vedení již použilo, se týká explozí v obytných domech v Moskvě, Bujnaksku a Volgodonsku v roce 1999, při nichž tehdy zemřelo 307 lidí. Kreml z útoků následně obvinil čečenské teroristy. Existují ale svědectví, že za nimi stojí ruská tajná služba FSB s cílem zdůvodnit invazi do Čečenska.
Odhodlaná ukrajinská obrana
Rusům se invaze na Ukrajinu příliš nedaří. Z blízkosti Kyjeva a severu země se stáhli, na Donbase zatím postupují pomalu. Podařilo se jim ovládnout pouze pás území na jihu, který přiléhá k okupovanému Krymu. Vojenští analytici jako jeden z důvodů ruských neúspěchů uvádějí ukrajinskou schopnost narušovat ruské zásobovací konvoje.
Emil Aslan je co se týče nynějších ukrajinských šancí optimistický. Podle něj Kyjev dostává mnoho zbraní ze Západu a má velké šance se Rusku na Donbase ubránit. "Odhodlání a efektivita ukrajinské obrany mě překvapila. Především ve srovnání se začátkem války na východě země v roce 2014, protože si pamatuji, že tehdy se mnoha Ukrajincům moc bojovat nechtělo. Tentokrát je ale ukrajinská obrana skvěle zorganizovaná," míní Aslan.
Zatím poslední výbuchy na svém území Rusko hlásilo v noci na pondělí v Bělgorodské oblasti. V sobotu poškodila tlaková vlna z exploze ropný terminál v Brjanské oblasti, která leží na hranici s Ukrajinou i Běloruskem. V pondělí explodovala muniční továrna v Permu, dva lidé zahynuli.
