Devatenáctiletá Tereza se chtěla vymanit z bydlení s rodiči. Ti ji totiž doma bili a nutili ji brát si neustále půjčky. Proto se dívka obrátila na úřad ombudsmana. Na ochranu dětí se zaměřuje zástupkyně veřejného ochránce práv Monika Šimůnková. Ta Tereze pomohla vyhledat nejbližší intervenční centrum, které poskytuje pomoc obětem domácího násilí.
Na Šimůnkovou se obrátila také čtrnáctiletá Lucie, které se nelíbilo, že jí v dětském domově nechtěli dovolit podat si přihlášku na střední školu. Zástupkyně ombudsmana zapojila do komunikace příslušný OSPOD. Obdobných případů řešil brněnský úřad ombudsmana víc, podle výroční zprávy v roce 2021 pomohl více než osmdesáti dětem a teenagerům. Na některé případy ovšem nestačí, protože nemá dostatečné kompetence.
Chybí totiž samostatný úřad dětského ombudsmana. Ten přitom má většina států Evropské unie. Česku chybí, a to i přesto, že se zřízením postu počítá Úmluva o právech dítěte z roku 1991.
Vytvoření žádají jak sami odborníci, tak například i děti. Například Národní parlament dětí a mládeže úřad žádal v roce už 2009. Podle představ dětí by jejich ochránce měl být mladý, apolitický a se znalostí problematiky.
Představy z dob minulých
Nejblíže se Česko k úřadu dětského ochránce práv dostalo v roce 2020, kdy přišla s návrhem zákona nyní již bývalá zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková. Návrh ale nakonec spadl pod stůl.
Po úřadu však odborníci apelují nadále, podle nich je tristní, že Česko ho nemá.
„Je zarážející, že zde stále tuto instituci nemáme, přestože by nám všem mělo jít především o to, aby děti měly své zastání, mělo by jim být nasloucháno a měly by mít svůj úřad, který bude jenom pro ně. S porušováním práv dětí se setkáváme každý den a je nezbytné, abychom se v této oblasti zlepšili a věnovali našim budoucím generacím větší pozornost,“ poznamenala Klára Chábová z Nadačního fondu Krok domů a členka Výboru pro práva dítěte Úřadu vlády ČR.
Nový dětský ombudsman by se mohl stát i opatrovníkem dětí, říká Válková |
Skutečnost, že Česko úřad nemá, je podle ní dáno i tím, že v zemi doznívají představy a názory z dob totality.
„Ukazuje se, že taková instituce jednoznačně posiluje ochranu práv dětí v dané zemi, sjednocuje do té doby roztříštěné resortní postupy a přístupy vůči naplňování závazků v oblasti ochrany práv dětí. Taková instituce také posiluje participaci dětí, včetně dětí ze zvlášť zranitelného prostředí a dětí se speciálními potřebami na tvorbě národních politik, strategií a koncepcí,“ podotkla Klára Laurenčíková, předsedkyně Výboru pro práva dětí spadajícího pod Úřad vlády.
V Česku podle ní je systém péče o ohrožené děti roztříštěný a tato agenda spadá hned pod několik resortů. To by přitom mohl ochránce dětských práv změnit.
Dětského ombudsmana by uvítal i současný úřad veřejného ochránce práv. Ten se snaží dětem pomáhat v rámci své zákonné působnosti, sám upozorňuje, že dětem může pomoci jen do určité míry. „Ta se ovšem vztahuje především na kontrolu jednání úřadů, možnosti řešit systémové otázky jsou tak omezené, a to i personálně nebo finančně,“ připomněl nedávno na jednání se zástupci UNICEF ombudsman Stanislav Křeček.
Možnost prosazovat zájmy dětí i u soudů
Podle Chábové by měl mít také kandidát na dětského ochránce práv doporučující stanovisko pěti organizací prosazující práva dítěte. „Musí jít o samostatnou instituci, která bude moci zájmy dětí prosazovat i u soudů a samosprávných územních celků a která bude široce konzultovat s participačními strukturami dětí a mládeže, například s Parlamentem dětí a mládeže ČR,“ popsal Miroslav Prokeš, předseda Spolku zastánců dětských práv. Ombudsman by se mohl u komplikovaných případů připojit také jako třetí strana k soudním řízením či podat návrh k Ústavnímu soudu.
„Ochránce práv dětí bude primárně šetřit jednotlivé případy porušování práv dětí, analyzovat problémy způsobené ať už činností úřadů či právními předpisy, a vytvářet systémová doporučení ke změně,“ uvedla Chábová.
Podle úřadu ombudsmana by nezávislá dětská lidskoprávní instituce mohla pomoci odhalovat a řešit systémové problémy či nedostatky, nebo sledovat, jak si Česká republika napříč resorty vede v plnění závazků plynoucích z mezinárodních smluv jako je Úmluva o právech dítěte.
„Obecně musí panovat shoda na vymezení působnosti dětského ombudsmana, tedy úkolů, které by měl dětský ombudsman plnit, i shoda na vymezení jeho pravomocí, tedy prostředků, kterými by svou působnost naplňoval. Dětský ombudsman by měl být vnímán jako partner Poslanecké sněmovny a ministerstev při lepším naplňování práv dětí. Měl by jim zprostředkovávat názory dětí a občanské společnosti, měl by vytvářet vhodné podmínky pro jejich setkávání a spolupráci,“ poznamenal Křeček.
Podle něj je také důležité, aby se nová instituce zabývala zejména oblastmi, které v současné době nepokrývá již on jako veřejný ochránce práv. Konkrétní výsledek však bude záležet na politicích. Křeček uvedl, že téma dětského ombudsmana chce otevřít v rámci Dětské konference, kterou jeho úřad připravuje.
Čekání na nového zmocněnce
Prokeš uvedl, že o tématu dětského ombudsmana jednal ve Sněmovně s Helenou Válkovou a Marií Jílkovou, předsedkyní Stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti Poslanecké sněmovny v rámci kulatého spolu společně s dalšími experty. „Prvním požadavkem, na němž se všichni shodli, je, aby vláda co nejdříve předložila již hotový návrh zákona o Ochránci práv dětí do parlamentu. Doufáme, že premiér Fiala dá takový dárek dětem k letošnímu Mezinárodnímu dni dětí 1. června. Už by si ho opravdu zasloužily,“ dodal.
Válková sama uvedla, že se pokusí dodržet svůj slib, který veřejně jako zmocněnkyně pro lidská práva dala, a předložit tak návrh zákona o ochránci dětských práv. Nyní je podle ní ta správná chvíle, a to i v souvislosti s událostmi na Ukrajině.
Sporů s cizinci o společné děti přibývá, nejčastěji únosy míří na Slovensko |
Podle ní by navíc úřad ombudsmana zásadně změnil postavení dětí v zemi. „A to nejen tím, že by měly v případě potřeby komplexněji zajištěnu ochranu před soudem, ale i zlepšením jejich vlastní informovanosti o svých právech a možnostech jejich uplatňování. Velmi důležitá je i oblast participace, tedy zákonem zaručená možnost účasti dětí při projednávání a řešení věcí, které se jich týkají, kdy ochránce práv dětí za tím účelem zřizuje i poradní orgán, se kterým konzultuje svou činnost a její výstupy,“ popsala.
Zároveň se však s ohledem na dětského ombudsmana také čeká na nového zmocněnce pro lidská práva, kterého Česko nemá. V lednu na tomto postu skončila Válková a vláda Petra Fialy od té doby nejmenovala nového. Redakce iDNES.cz se obrátila s dotazy na dětského ombudsmana a zmocněnce pro lidská práva i na Úřad vlády. Mluvčí Václav Smolka na dotazy do vydání článku nereagoval.
