Proč chodit do muzea? V Praze se bude rozhodovat o budoucnosti muzeí a galerií
Mezinárodní rada muzeí ICOM od roku 1946 poskytuje mezinárodní platformu pro diskuse o kulturním dědictví, jeho ochraně a prezentaci. V současné době má po celém světě téměř 50 000 členů, a to jak individuálních profesionálů, tak institucí, jako je Louvre, British Museum nebo Smithsonian Institution, které se hlásí ke standardům ICOM, jeho definici muzea a etickému kodexu. V České republice je členy ICOM více než 100 muzeí a galerií a zhruba 400 jednotlivců.
ICOM každé tři roky pořádá generální konferenci, na níž se setkávají tisíce muzejníků, památkářů, restaurátorů, kurátorů, ale i manažerů a dalších pracovníků v kultuře, aby nastavili nové standardy a trendy muzejní a kulturní práce a sdíleli své poznatky a projekty.
„Generální konference ICOM je takovou muzejní olympiádou, na níž se setkávají ti nejlepší z celého světa. Jediný rozdíl je v tom, že spolu nesoupeří o medaile, ale naopak spolupracují a vytvářejí jedinečnou profesionální síť,“ říká Martina Lehmannová, výkonná ředitelka ICOM Prague 2022.
Letos se generální konference ICOM poprvé uskuteční v Praze, která štafetu „hlavního města všech muzeí“ převezme po japonském Kjótu (2019), italském Miláně (2016) nebo brazilském Riu de Janeiru (2013). Tématem letošní konference bude „Síla muzeí“ a bude se mluvit především o tom, jaká je pozice a role muzeí a galerií ve 21. století. Stěžejními body budou Občanská společnost, Udržitelnost, Leadership a Nové technologie.
Muzea mají sílu měnit svět k lepšímu
Témata reagují nejen na dlouhodobé potřeby kulturního dědictví, ale i na aktuální otázky současného světa.
„Přípravy ovlivnila pandemie covidu-19, jejíž dopady nás vedly k rozhodnutí uspořádat konferenci v hybridním formátu. Je to obrovská výzva, ale především jedinečná příležitost. Všichni delegáti tak budou mít šanci se zúčastnit buď fyzicky v Praze, nebo vzdáleně prostřednictvím online konferenční platformy gCON,“ dodává Lehmannová.
V Praze bude přednášet Lonnie G. Bunch III., tajemník Smithsonian Institution
Hlavní program se bude skládat ze čtyř hlavních přednášek následovaných čtyřmi panelovými diskusemi.
„Hlavní řečníky pečlivě vybíráme s ohledem na jejich odbornost. Snažíme se, aby to byli lidé, kteří jsou mezinárodními autoritami a jsou inspirativní, a pokud je to možné, aby zároveň byli nějakým způsobem propojeni s muzejním prostředím. Naše témata jsou univerzální, daleko přesahují expozice a depozitáře. Cílem je muzea a galerie zasadit do kontextu společnosti, aby byly její platnou a hlavně aktivní součástí,“ vysvětluje Gina Renotière, předsedkyně Českého výboru ICOM.
Mezi největší hvězdy bude patřit Lonnie G. Bunch III., čtrnáctý tajemník Smithsonian Institution ve Washington, D. C. Smithsonian je s celkem 21 institucemi největším muzejním, vzdělávacím a výzkumným komplexem na světě.
Budoucnost muzeí se začne psát v České republice
Kromě hlavních přednášek a panelů, stovek prezentací, workshopů a kulatých stolů bude letošní generální konference ICOM výjimečná svým očekávaným výstupem: novou definicí muzea.
Debata o podobě definice muzea se vede již několik let. Ta stávající platí od roku 1974 a byla přijata v době, kdy byl prezidentem ICOM prof. Jan Jelínek, někdejší ředitel Moravského zemského muzea v Brně.
„Jsme rádi, že se nová definice muzea bude schvalovat právě v Praze. Nejde jen o prázdný kus textu. Definice muzea ovlivňuje celou řadu legislativ po celém světě i mezinárodní úmluvy. Pomáhá nám přemýšlet o kultuře, kulturním dědictví a nasměruje náš vztah k muzeím na další desítky let. Jan Jelínek v tomto oboru zanechal obrovskou českou stopu a my na ni teď navážeme,“ objasnila Martina Lehmannová, která se procesu hledání nové definice muzea věnuje dlouhodobě.
Dalším významným krokem Jana Jelínka ve vedení ICOM bylo také iniciování Mezinárodního dne muzeí, který se každoročně koná 18. května již od roku 1977. 18. květen je také dnem, kdy bylo v Praze v roce 1891 slavnostně otevřeno Národní muzeum.
Více na prague2022.icom.museum.
Debata Deníku N: Mýty a obavy kolem očkování dětí
Proočkovanost proti základním infekčním nemocem je v prvním roce života dětí dobrá. Dosahuje až 96 procent, záleží ale na regionech. V některých částech Česka je výrazně podprůměrná. Proč?
Zveme vás v úterý 30. dubna od 17 hodin na debatu v Knihovně Václava Havla, kde bude redaktorka Deníku N Iva Bezděková mluvit s odborníky o tom, proti jakým nemocem jsou dnes děti díky vakcínám nejlépe chráněné a u jakých onemocnění a v jakých věkových skupinách má naopak očkování v Česku mezery. V diskusi se zaměří i na to, vůči jakým vakcínám mají dnes rodiče největší nedůvěru a jak to pediatři ve svých ordinacích řeší.
Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.
