Rusko hlásí ostřelování kontrolních stanovišť u hranic s Ukrajinou

foto Ilustrační foto - Úklidové čety se připravují na práci na místě výbuchu v Kyjevě na Ukrajině v pátek 29. dubna 2022. Rusko zasáhlo ukrajinské hlavní město Kyjev krátce po schůzce prezidenta Volodymyra Zelenského a generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese ve čtvrtek večer.

Kyjev/Moskva - Kontrolní stanoviště v ruské Kurské a Brjanské oblasti nedaleko hranic s Ukrajinou se dnes stala terčem minometného ostřelování. Podle agentury TASS o tom informovali gubernátoři obou regionů Roman Starovojt a Alexander Bogomaz.

Při ranním incidentu v Kurské oblasti, který si nevyžádal žádné oběti, podle Starovojta ruští vojáci a pohraničníci palbu opětovali. Ukrajinská pohraniční služba uvedla, že její příslušníci čelili více než 30 minometným granátům vypáleným z Ruska na území ukrajinské Sumské oblasti. Žádný z ukrajinských pohraničníků nebyl zraněn.

Gubernátor severněji položené Brjanské oblasti Bogomaz uvedl, že při ukrajinském ostřelování stanice pohraničního oddělení ruské tajné služby FSB v obci Bělaja Berjozka byla poničena elektrická a vodovodní infrastruktura. Nikdo nebyl zraněn a škody se již podle něj podařilo odostranit.

Jedná se o další z řady incidentů v ruských oblastech hraničících s Ukrajinou, proti níž Moskva 24. února zahájila vojenskou agresi. V poslední době v ruském příhraničí vzplálo několik skladů paliv a munice, přičemž ruské úřady z útoků obviňují ukrajinské síly a hrozí Kyjevu tvrdou odvetou.

Ukrajina oficiálně útoky na ruském území nepřiznala. Ve středu poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak označil výbuch v jednom z ruských muničních skladů za "zásah boží".

USA věří, že za útokem na novináře Muratova je ruská tajná služba

Za nedávným útokem na novináře a nositele Nobelovy ceny míru Dmitrije Muratova se směsí červené barvy a acetonu stojí ruská tajná služba, domnívá se americká administrativa. Informovaly o tom deníky The Washington Post a The New York Times s odvoláním na nejmenovaného amerického představitele.

Šéfredaktora nezávislého ruského listu Novaja gazeta napadl neznámý pachatel zkraje dubna ve vlaku z Moskvy do Samary. Polil ho olejovitou barvou s acetonem a podle žurnalisty přitom křičel: "Muratove, to máš za naše chlapce!" The Washington Post píše, že se přitom odkazoval na ruské invazní jednotky na Ukrajině.

Americké tajné služby dospěly k závěru, že útok na novináře zorganizovali agenti ruské tajné služby. Jak k tomuto hodnocení došly, nejmenovaný americký činitel neupřesnil s odkazem na potřebu chránit své zdroje a metody, píše The Washington Post.

Poté, co Rusko v březnu přijalo přísný cenzurní zákon, jenž fakticky kriminalizuje jakékoli zpravodajství o válce na Ukrajině, které je v rozporu s linií Kremlu, Novaja gazeta se jako jedno z mála nezávislých ruských médií rozhodla pokračovat ve své práci.

Nedlouho před útokem na Muratova však oznámila, že pozastavuje vydávání své tištěné verze i internetového zpravodajství až do konce "zvláštní vojenské operace", jak nazývá Moskva ruskou invazi na Ukrajinu. Nezávislý list před tím dostal od úřadů dvojí výstrahu kvůli pokrývání konfliktu. Novaja gazeta v předvečer války varovala, že její první obětí se stanou pozůstatky svobody v Rusku.

Ruský raketový útok na Kyjev během návštěvy šéfa OSN si vyžádal jednu oběť

Rusko dnes potvrdilo, že ve čtvrtek provedlo raketový útok na Kyjev v době návštěvy šéfa OSN Antónia Guterrese, uvedla agentura AFP. Podle starosty ukrajinské metropole Vitalije Klička si nálet, při němž byl zasažen obytný dům, vyžádal nejméně jednu oběť. "Vysoce přesné letecké zbraně ruského letectva s dlouhým doletem zničily výrobní budovy raketového a kosmického podniku Artem ve městě Kyjev," citovala agentura Interfax z dnešního vyjádření mluvčího ruského ministerstva obrany Igora Konašenkova.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek uvedl, že Rusové na Kyjev v době Guterresovy návštěvy vypustili pět raket. Podle serveru RBK Ukrajiny část z nich sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana. Mluvčí generálního tajemníka v souvislosti s raketovým úderem uvedl, že Guterres je v šoku, nicméně v pořádku.

Zpravodaj deníku The Guardian uvedl, že závod Artem byl v době útoku prázdný, neboť byl vyklizen ještě před zahájením ruské invaze. Čtvrteční nálet však podle něj zasáhl také obytný dům.

Podle starosty Klička dnes záchranáři našli jedno tělo při odklízení trosek v zasaženém domě v Ševčinkovské čtvrti nedaleko centra města. V dřívějším prohlášení Kličko uvedl, že se zraněními byli do nemocnice převezeni čtyři lidé. Za více než dva měsíce ruské invaze bylo zabito přes 100 obyvatel Kyjeva a dalších 435 utrpělo zranění, dodal starosta.

Britská organizace uvedla, že Rusové na Ukrajině zadrželi dva její dobrovolníky

Britská nevládní organizace Presidium Network informovala, že ruští vojáci na Ukrajině zadrželi dva dobrovolníky, kteří pro ni pracují. Na starosti měli rozdělování humanitární pomoci.

Zástupci organizace podle agentur Reuters uvedli, že Rusové britské dobrovolníky zadrželi v pondělí na kontrolním stanovišti jižně od Záporoží. Na Ukrajině se podíleli na distribuci jídla, zdravotnických potřeb a pomoci při evakuaci civilistů.

Britské ministerstvo zahraničí se k věci zatím nevyjádřilo, ale státní tajemnice pro mezinárodní obchod Anne-Marie Trevelyanová uvedla, že resort zahraničí dělá vše, co je v jeho silách, aby tyto dva muže podpořil.

Organizace Presidium Network podle informací na svých internetových stránkách působí kromě Ukrajiny také v Afghánistánu.

Ve čtvrtek vláda v Londýně potvrdila, že jeden britský občan na Ukrajině zemřel a druhý se pohřešuje. Britská média informovala, že muž, který přišel o život, byl veterán, jenž se zřejmě po boku ukrajinských vojáků zapojil do boje proti Rusku. Moskva minulý týden uvedla, že ruská armáda v zajetí drží dva Brity, kteří bránili ukrajinské přístavní město Mariupol. Oba v posledních letech žili na Ukrajině a sloužili jako příslušníci ukrajinské námořní pěchoty ještě před začátkem ruské invaze.

Kyjev doufá, že se dnes podaří evakuovat civilisty z mariupolských oceláren

Kyjev doufá, že se dnes podaří evakuovat civilisty z oceláren Azovstal, které se nacházejí na jihu ukrajinského přístavního města Mariupol zničeného ruskými invazními silami. S odkazem na kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom píše agentura Reuters.

"Na dnešek je naplánovaná operace, jejímž cílem je dostat ze zařízení civilisty," uvedla Zelenského kancelář bez dalších podrobností.

Ocelárny Azovstal jsou poslední baštou ukrajinského odporu v Mariupolu. V krytech pod ocelárnami se vedle ukrajinských obránců podle ukrajinských úřadů skrývají i stovky žen a dětí.

Generální tajemník OSN António Guterres po čtvrtečním setkání se Zelenským v Kyjevě řekl, že se intenzivně jedná s cílem umožnit evakuaci Azovstalu. Ruský prezident Vladimir Putin v úterý "v zásadě" souhlasil se zapojením OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) do evakuace Azovstalu.

Moskva v minulých dnech opakovaně ukrajinské vojáky v ocelárnách vyzývala, aby složili zbraně, čímž podmiňovala evakuaci civilistů. Ukrajinská strana ale ruská ultimáta zatím odmítala, a Moskva tak ze selhání snah o přesun civilistů viní Kyjev. Ukrajina však tvrdí, že sliby Ruska o dočasném příměří po dobu evakuace nejsou solidní, protože invazní síly v minulosti opakovaně útočily na civilisty přesouvající se do bezpečí.

Mariupolské úřady uvedly, že asi 100.000 obyvatel v celém městě je "ve smrtelném nebezpečí" kvůli ruskému ostřelování a špatným hygienickým podmínkám. Na místě podle úřadů panuje katastrofální nedostatek pitné vody a potravin.

Bitva o Donbas zůstává hlavním strategickým cílem Ruska, uvedli Britové

Bitva o Donbas zůstává hlavním strategickým cílem Ruska, aby dosáhlo svého deklarovaného cíle zajistit si kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí. Ve své poslední zprávě k situaci na Ukrajině to dnes uvedlo britské ministerstvo obrany. Rusko pokračuje v ostřelování ukrajinských pozic s cílem zabránit přeskupení ukrajinských jednotek, napsal dnes ukrajinský generální štáb. Mariupolské ocelárny Azovstal jsou podle něj stále v obležení.

Ve východoukrajinských regionech se podle britské vojenské rozvědky odehrávají těžké boje zejména kolem měst Lysyčansk a Severodoněck.

Vzhledem k silnému ukrajinskému odporu jsou ruské územní zisky omezené a invazní jednotky jich dosáhly za cenu značných ztrát, tvrdí Britové.

Ve směru na Doněck a Tavrijsk ruské jednotky ostřelují podél celé linie doteku, aby zabránily přeskupení obranných jednotek Ukrajiny, napsal ukrajinský generální štáb. Na severovýchodě Ukrajiny ruské jednotky udržují pozice okolo Charkova, ve směru na Izjum ale nepodnikly žádné ofenzivní operace. Hlavní úsilí ruské armády se soustředilo na identifikaci ukrajinských pozic, píše generální štáb.

Ruská armáda v okupovaných územích rabuje, uvádí Kyjev. Z města Kamjanka-Dniprovska v Záporožské oblasti podle generálního štábu ruští vojáci ukradli 60 tun obilí a nákladní vozy. Tyto informace nelze nezávisle ověřit.

Ukrajinští obránci podle generálního štábu za předchozí den zasáhli 15 vzdušných cílů včetně střel, bezpilotních letounů a jednoho letadla. V Doněcké a Luhanské oblasti za posledních 24 hodin odrazili devět nepřátelských útoků a zničili mimo jiné šest tanků.

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že ruské střely na Ukrajině zasáhly deset vojenských zařízení včetně jednoho muničního skladu a ruské systémy vzdušné obrany zničily 13 ukrajinských bezpilotních letounů. Dělostřelectvo v noci na dnešek podniklo 975 palebných misí, uvedl podle agentury Interfax mluvčí ministerstva Igor Konašenkov. Dodal, že celkem bylo zasaženo několik stovek vojenských pozic.

Od začátku "speciální vojenské operace", jak Moskva svou invazi na Ukrajinu nazývá, ruské síly zničily 142 ukrajinských letounů, 111 helikoptér a 634 dronů.

Ukrajinský generální štáb naopak odhaduje, že od vpádu ruských vojsk Moskva přišla o zhruba 23.000 vojáků, přes 3000 tanků a dalších obrněných vozidel, 189 letounů a 155 vrtulníků, stovky dělostřeleckých systémů. Ani tyto údaje znepřátelených stran nelze nezávisle ověřit.

OBSE oznámila oficiální konec své pozorovatelské mise na Ukrajině

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) oznámila, že po osmi letech oficiálně končí svou monitorovací misi na Ukrajině. Informovala o tom agentura AFP, podle níž Rusko vetovalo prodloužení mandátu mise organizace.

"Postoj Ruska nám nedává jinou možnost," uvedl ve čtvrtek polský ministr zahraničí Zbigniew Rau jako zástupce země předsedající nyní OBSE. Všechna rozhodnutí organizace se přijímají konsensem a Moskva před necelým měsícem poprvé zablokovala prodloužení mandátu mise, podotkla AFP.

OBSE svoji misi na Ukrajině zahájila v roce 2014 poté, co Ruskem podporovaní separatisté odstartovali povstání na východě země a vypukl tam konflikt mezi nimi a ukrajinskými ozbrojenými silami. OBSE byla jediným mezinárodním orgánem monitorujícím situaci na místě.

"Mise (OBSE) hrála klíčovou roli při poskytování objektivních informací z místa, usnadňovala příměří a snažila se mírnit dopady konfliktu na civilní obyvatelstvo," uvedl Rau.

Většinu svých pozorovatelů OBSE z Ukrajiny stáhla po začátku ruské invaze do této země na konci února. Zůstávali tam ukrajinští pracovníci, kteří vykonávali administrativní úkoly, píše AFP. Čtyři zaměstnanci organizace jsou nyní zadržování v Doněcku a Luhansku, baštách proruských separatistů na východě Ukrajiny. Tamní úřady je podezírají ze "špionáže".

OBSE, která sídlí ve Vídni, vznikla v roce 1975 v době vrcholící studené války, aby podporovala dialog mezi Západem a Východem, poznamenala AFP. V současnosti má 57 členských států včetně Ruska a Ukrajiny. Jejím cílem je posílení evropské bezpečnosti, upevnění lidských práv, demokracie a zásad právního státu.

MAAE prověřuje zprávu o přeletu rakety nad ukrajinskou jadernou elektrárnou

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) prověřuje informaci ukrajinských úřadů o dřívějším přeletu rakety přímo nad Jihoukrajinskou jadernou elektrárnou. Kyjev agenturu nyní informoval o tom, že letící střelu zaznamenal 16. dubna kamerový systém. Pokud se tato informace potvrdí, byla by to mimořádně závažná záležitost, uvedl šéf MAAE Rafael Grossi v prohlášení.

"Pokud by taková raket zbloudila, mohlo by to mít vážný dopad na fyzickou neporušenost zařízení, potenciálně by to mohlo vést k jaderné havárii," sdělil Grossi.

Jihoukrajinská jaderná elektrárna se nachází poblíž města Južnoukrajinsk, přibližně 350 kilometrů jižně od Kyjeva.

Šéf MAAE nesdělil, kdo raketu vystřelil, nicméně Kyjev už dříve obvinil Rusko z vysílání raket přímo nad jaderné elektrárny, poznamenala agentura Reuters.

Ukrajinská státní společnost Enerhoatom podle ní v úterý informovala o přeletu ruských raket v malé výšce nad Záporožskou jadernou elektrárnou.

"Rakety by mohly zasáhnout jedno nebo více jaderných zařízení, a to by hrozilo jadernou a radiační katastrofou po celém světě," varoval tehdy šéf Enerhoatomu Petro Kotin. Moskva se k prohlášení Enerhoatomu bezprostředně nevyjádřila.

Střely zasáhly komerční budovu v Záporoží, při úderu zemřel nejméně jeden člověk, uvedly ukrajinské úřady.

Válka na Ukrajině … SLEDUJEME ON-LINE

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 24.04.2024 ČTK

Reklama

10°C

Dnes je středa 24. dubna 2024

Očekáváme v 17:00 8°C

Celá předpověď