Dostal puk na středový kruh, pomaličku se rozjel, vydal se do levé strany, za modrou čarou nabral rychlost, rozhýbal si Hudáčka naznačením a následně zavěsil podél jeho vzdálenějšího betonu.
Zvýšil na 2:0. Pražané se pak proti takticky skvěle pracujícímu bloku zmohli jen na snížení. A Svačina se stal autorem rozhodujícího finálového gólu. I díky němu se mohli Slezané po konci utkání mazlit s Masarykovým pohárem.
Rozhodující nájezd Vladimíra Svačiny:
„Je to hezké,“ dostal ze sebe první slova rozzářený Svačina. „Hlavně moc děkuju panu Peterkovi a trenérovi. I když jsem ve Vítkovicích neměl důvěru, tady jsem ji dostal a takhle to dopadlo. Je konec pohádky a mně asi ani nedochází, co jsme dokázali. Hráli jsme parádně celou sérii i celé play off,“ doplnil.
Vláďo, jak jste potom prožíval závěrečné minuty?
Už jsem jen fandil na střídačce a doufal, že to dobře dopadne. Za to, jak kluci posledních sedm minut odbránili, jim patří velký dík. Bylo neuvěřitelné, co na ledě nechali.
Rozplakali jste trenéra Varaďu. Byl jste také dojatý?
Popravdě ani ne, beru to tak, že je konec sezony, přijde odpočinek a vše mi dojde později. Na rovinu jsem si ani nepřál konec, když to řeknu blbě. Dostal jsem se do příběhu a teď může zase skončit.
Pokud však skončí, bude to s titulem...
Ano, jsem moc rád, že to takhle dopadlo a titul jsme udělali... Nevím, co na to říct. Zažil jsem stříbrné finále a smutek je tam obrovský, takže je skvělé, že pohár nad hlavu zvedáme my.
Varaďa: Mám vizi a jsem dál nažhavený a hladový. Proč Třinec opouští? |
Jak budou pokračovat oslavy?
Těžko říct. Nic jsme dopředu neplánovali, jelikož se to může vrátit jak bumerang, kdybychom něco vymýšleli. Dělal jsem si srandu, že zítra v sedm mi jdou děti do školky a většinou chodí se mnou. Ještě nevím, jak to udělám a jestli se v sedm dostaneme z Prahy. (usmívá se)
Povedete děti vy, nebo ony vás?
Právě proto se musím krotit. (směje se) Oslavy si chci užít při vědomí, abych na ně nikdy nezapomněl. Nějaké to pivko padne, ale chci mít jen hezké vzpomínky.
Sparta - Třinec 1:2. Oceláři ovládli šesté finále a kompletují hattrick |
Co rozhodlo, že jste rozlouskli šestý zápas, a tedy i náročnou sérii se Spartou?
Bylo klíčové, že jsme to ukončili, sedmý zápas je vabank. Ještě kdybychom ztratili vedení dva nula po dvou třetinách, to by mohlo Spartu neskutečně nakopnout a nás naopak trošku nalomit. Nikdo z nás si nepřál hrát sedmý zápas, i když bychom slavili před našimi fanoušky. I tak to bylo skvělé a my si to užili.
Play off 2022servis iDNES.cz |
V čem spočívá hlavní síla Třince?
Strašně důležité je, jak to trenéři zvládnou ukočírovat. Říká se, že Třinec je tým hvězd a podobně, ale pak vlezete do šatny a nepřijde vám, že by tam byla nějaká hvězda, respektive že by se tam někdo choval jako hvězda. Každý přijde, pracuje. I hráče jako Růža slyšíte, jak v kabině mluví: „Hlavně trpělivě, hlavně defenzivně.“
Vyzdvihujete zejména týmového ducha. Jak se tohle projevuje na ledě?
Nikdo z týmu se nehonil za góly, nikdo nebyl naštvaný, když dostal špatnou přihrávku. Klíčové je, že mužstvo drží jako rodina. A navíc je tak dlouho spolu.
Co vy? Přemýšlel jste o tom, jestli v rodině zůstanete?
Já si o tom můžu přemýšlet, jak chcu. (směje se) Teď je to úplně vedlejší. Jsem rád, jak to dopadlo letos. Neřeším, co bude příští rok. Jsem opravdu šťastný, že jsem v této organizaci. Patří do toho i Frýdek-Místek. Příští rok budu pracovat stejně jako letos a co bude, to bude. Pak se uvidí, jaký názor bude mít pan Peterek a trenéři.