Maserati 5000 GT (1959–1964): Exkluzivní kupé pro íránského šáha i mexického prezidenta
Maserati 5000 GT (tovární kód AM103) bylo sportovní kupé nejvyšší třídy vycházející z kupé 3500 GT. Zadní kola poháněl motor V8 a karoserie dodávaly přední italské karosárny.
Vývoj modelu 5000 GT ovlivnila těžká hospodářská krize, se kterou malá italská automobilka Maserati na konci padesátých let minulého století zápolila. Závodní Maserati 250 F bylo úspěšné ve formuli 1 (Juan Manuel Fangio s ním v roce 1957 získal svůj pátý a poslední titul mistra světa), náklady na vývoj ale vedly k velkému zadlužení továrny. To přinutilo Maserati ukončit na konci sezóny 1957 činnost svého továrního týmu. Ve stejné době začal prodej typu 3500 GT, prvního sériově vyráběného cestovního sportovního vozu značky Maserati. Odchod z motoristického sportu znamenal, že od roku 1958 nebyl prodej vozů Maserati podporován závodními úspěchy vozů Maserati. Tehdy se zrodila myšlenka na vývoj exkluzivního silničního vozu pro segment trhu luxusních sportovních vozů.
Podle některých zdrojů vzešla iniciativa k vývoji 5000 GT od Mohammada Rezi Pahlavího, tehdejšího perského šáha. Pahlaví byl milovník a sběratel sportovních vozů, zvláště značky Maserati. Vlastnil několik vozů 3500 GT, které se mu však už nezdály dostatečně exkluzivní. Na jeho přání vyvinula automobilka Maserati nový vůz, postavený na podvozku typu 3500 GT a osazený vidlicovým osmiválcem ze závodního vozu Maserati 450 S. Maserati 5000 GT bylo původně zamýšleno pouze pro Pahlavího. Avšak poté, co o voze informovala italská a americká média, vzbudil vůz značný zájem zákazníků, takže Maserati se rozhodlo vyrobit malou sérii.
Vývoj Maserati 5000 GT probíhal v roce 1958 a 1959 pod vedením technického ředitele Giulia Alfieriho. V letech 1959 až 1964 postavilo Maserati na Viale Ciro Menotti v Modeně 34 podvozků 5000 GT s trubkovým rámem, na které navrhlo a vyrobilo osm známých italských designérských studií exkluzivní hliníkové karoserie podle přání bohatých zákazníků. Svoji premiéru mělo kupé Maserati 5000 GT v roce 1959 na turínském autosalonu, kde vzbudilo velkou pozornost a stalo se hvězdou výstavy.
Technika
Alfieri nechal vyztužit podvozek 3500 GT, aby se do něj vešel těžký osmiválcový motor. Bez větších změn zůstalo nezávislé zavěšení předních kol na trojúhelníkových ramenech a pérování vinutými pružinami a zadní tuhá náprava odpružená podélnými listovými péry. V prvních dvou letech výroby se do kupé 5000 GT montoval motor V8 s rozvodem DOHC (4 vačkové hřídele v hlavách válců), úhlem rozevření válců 90 stupňů a objemem 4937 cm3 (vrtání x zdvih: 98,5 x 81 mm). S kompresním poměrem 8,5:1, dvojitým zapalováním a čtyřmi dvojitými karburátory Weber IDM 45 měl motor nejvyšší výkon 340 koní (250 kW) při 5800 min-1. Kupé Maserati 5000 GT dosahovalo s tímto motorem rychlost 260 až 280 km/h.
K přenosu výkonu motoru na zadní kola zpočátku sloužila manuální čtyřstupňová převodovka, od roku 1963 byla nahrazena pětirychlostní převodovkou ZF. Vpředu měl vůz kotoučové brzdy a vzadu bubnové nebo na přání také kotoučové. Od roku 1963 se u všech kol montovaly standardně kotoučové brzdy.
V roce 1960 byla pohonná jednotka 5000 GT přepracována. Zdvih pístů byl zvýšen z 81 na 89 mm a současně bylo vrtání válců zmenšeno z 98,5 na 94 mm. Výsledkem bylo nepatrné zvětšení objemu na 4941 cm3 a snížení výkonu na 325 k (239 kW) při 5500 min-1. Těmito úpravami zlepšil Alfieri vlastnosti motoru směrem k poněkud civilnějšímu charakteru. Zpočátku zajišťovaly přípravu směsi čtyři dvojité karburátory Weber, od roku 1961 bylo jako alternativa k dispozici vstřikování benzínu Lucas. Poslední kupé 5000 GT s karoserií Frua dostalo v roce 1964 osmiválec s objemem 4,7 litru.
Kouzla karosářů
V letech 1959 až 1964 dodávalo karoserie pro kupé Maserati 5000 GT několik italských karosáren. První byla Carrozzeria Touring z Milána a nejvíce jich postavila turínská karosárna Allemano. Karosárna Frua zhotovila tři kusy a Bertone, Ghia, Michelotti pro Vignale, Pininfarina a Monterosa po jediném exempláři. Všechny karoserie byly hliníkové na trubkovém rámu a měly uspořádání sedadel 2+2, jedině kupé od Monterosy bylo dvoumístné. Všechny vozy měly rozvor náprav 2600 mm a rozměry lišící se podle karoserie.
Touring
První karoserii pro Maserati 5000 GT dodala karosárna Touring v roce 1959. Carlo Bianchi Anderloni dal kupé (foto) osobité tvary s masivní spodní částí, která kontrastovala s filigránsky tenkými střešními sloupky, panoramatickým zadním oknem a nápadnou přídí. Do oválné přední masky s mřížováním byly vsazeny čtyři kruhové světlomety a uprostřed uvolnila maska místo pro oválný otvor s trojzubcem, znakem automobilky Maserati.
První ze čtyř karoserií pro Maserati 5000 GT dodala karosárna Touring v roce 1959.
Maserati 5000 GT s karoserií Touring vystavené na turínském autosalonu v roce 1959 bylo prodáno Jihoafričanovi Basilu Readovi, který v té době vlastnil závodní okruh Kyalami. Druhý vůz s identickou karoserií byl o měsíc dříve předán íránskému šáhovi Rezovi Pahlavímu, iniciátorovi projektu. Na jeho počest dostal vůz přezdívku Scià di Persia (perský šáh). Celkem dodal Touring čtyři karoserie, které se v detailech lišily (například tvarem nárazníků). Mnohem později, v březnu 2018 představila karosárna Touring Superleggera kupé Maserati Sciàdipersia vycházející z typu Maserati GranTurismo a připomínající původní Maserati 5000 GT Scià di Persia. O rok později se objevil kabriolet a sešly se objednávky na 10 až 15 kusů.
Allemano
Nejvíc karoserií pro Maserati 5000 GT postavila turínská Carrozzeria Allemano (foto). Také Allemano zvolilo tenké střešní sloupky A a B (víc jich nebylo) a panoramatické zadní okno. Přední stěna byla přehlednější a hladší než u kupé Touring. Obdélníková maska chladiče se zakulacenými rohy byla uprostřed ozdobena velkým trojzubcem a po stranách masky byly umístěny obdélníkové světlomety v oválných rámečcích a pod nimi směrové blikače. Vzadu mělo kupé malá vodorovná křidélka a pod nimi trojice malých kruhových svítilen. Uvádí se, že karoserii nenavrhl Serafino Allemano, ale Giovanni Michelotti. Allemano se postaralo o ruční výrobu karoserií.
Maserati 5000 GT Allemano mělo tenké střešní sloupky a panoramatické zadní okno.
Na připomínku úspěchů vozů Maserati na závodech v americkém Indianapolisu byla kupé s karoserií Allemano neoficiálně označována jako Maserati 5000 GT Indianapolis.
Frua
Na objednávku francouzského dovozce vozů Maserati vytvořil turínský designér Pietro Frua tři kupé se zvýšenou střechou, které je možné považovat za téměř čtyřmístné. Typickými rysy byla zakřivená boční okna za okny dveří a výrazné zadní panoramatické okno (foto). Poprvé se mohla veřejnost pokochat tímto skvostem v březnu 1962 na ženevském autosalonu. V květnu 1962 si náboženský vůdce pákistánského původu Karim Aga Khan IV objednal kupé s téměř identickou karoserií. Tento vůz je proto někdy označován jako Maserati 5000 GT Aga Khan. V roce 2007 byl vydražen za 1,1 milionu amerických dolarů. Třetí kupé s karoserií Frua bylo údajně vyrobeno až v roce 1965.
Typickými rysy byla zakřivená boční okna za okny dveří a výrazné zadní panoramatické okno.
Michelotti
Giovanni Michelotti navrhl v roce 1961 individuální karoserii kupé Maserati 5000 GT pro amerického závodního jezdce Briggse Cunninghama. Vůz byl navržen jako čtyřmístný, podobně jako kupé Frua. Neobvyklá byla svažující se příď s výklopnými světlomety pod oválnými kryty a nízká oválná maska chladiče s kruhovými mlhovkami (foto). Jelikož studio Michelotti nemělo kapacitu na vlastní výrobu, vyrobila karoserii kupé pro Cunninghama karosárna Ghia.
Giovanni Michelotti navrhl v roce 1961 karoserii kupé Maserati 5000 GT pro amerického závodníka Briggse Cunninghama.
Ghia
Na objednávku italského průmyslníka Fernandina Innocentiho navrhl v roce 1961 Tom Tjaarda jediné kupé Maserati 5000 GT s manýristickými liniemi, jehož dvoudveřovou karoserii 2+2 vyrobila Ghia. Vůz měl vpředu širokou oválnou masku chladiče s jemným mřížováním, do které byly vsazeny čtyři světlomety. Přední a zadní nárazníky byly zakřivené a na zadní stěně byly umístěny dvě dvojice kruhových svítilen.
Tom Tjaarda navrhl v roce 1961 jediné kupé Maserati 5000 GT s manýristickými liniemi, jehož dvoudveřovou karoserii 2+2 vyrobila Ghia.
Pininfarina
V padesátých letech minulého století byl nejúspěšnějším italským stylistou Pinin Farina, od roku 1961 známý jako Pininfarina. Jeho činnost byla úzce svázána s Ferrari, takže žádnou vlastní verzi kupé Maserati 5000 GT nevytvořil. Přesto se jedna Pininfarinova karoserie objevila na podvozku 5000 GT. Iniciátorem byl italský průmyslník Giovanni „Gianni“ Agnelli, dlouholetý šéf automobilky Fiat. Agnelli používal pro soukromé účely mimo jiné také kupé Ferrari 400 Superamerica s karoserií Pininfarina, postavené v roce 1961. Strohá karoserie měla panoramatické přední okno a vysokou přední stěnu s velkou, téměř čtvercovou maskou chladiče a dvojitými kruhovými světlomety. V roce 1961 byla Pininfarinova karoserie spojena s podvozkem Maserati 5000 GT a v následujících letech provozována bez jakéhokoliv označení na karoserii.
Jedna Pininfarinova karoserie se objevila na podvozku 5000 GT. Šéf automobilky Fiat Agnelli nechal karoserii svého Ferrari 400 Superamerica namontovat na podvozek Maserati 5000 GT.
Bertone a Monterossa
Další ojedinělý skvost navrhl v roce 1961 pro Bertoneho Giorgetto Giugiaro. Kupé Maserati 5000 GT s karoserií Bertone (foto) bývá považováno za nekrásnější 5000 GT. Široká maska chladiče zasahovala až pod dvojité světlomety a od větracích otvorů na bocích se táhly prolisy až k zádi. Dlouhou přední kapotu ozvláštňoval uprostřed výstupek poskytující místo karburátorům.
Kupé Maserati 5000 GT s karoserií Bertone z roku 1961 bývá považováno za nekrásnější 5000 GT.
Malá italská karosárna Monterosa postavila jeden kus kupé 5000 GT pro tenistu Filippa Montanariho. Monterosa podržela tvary karoserie Allemano, ale výrazně pozměnila přední a zadní části vozu. Ty se navzájem podobaly svým chromovaným orámováním se zašpičatělými rohy. Vpředu byly dvojité světlomety a vzadu dvě velké koncové svítilny.
Maserati 5000 GT byl exkluzivní sportovní vůz nejvyšší třídy. Jeho výjimečnost se pochopitelně odrazila v prodejních cenách. Německý dovozce vozů Maserati prodával v roce 1963 Maserati 5000 GT s karoserií Allemano za 70.400 západoněmeckých marek (DM). Kupé Maserati 3500 GT tehdy stálo 44.400 DM a VW Brouk se dal pořídit za 4.200 DM. Prvními zákazníky 5000 GT byly bohaté osobnosti z politiky, společnosti nebo sportu. Patřili k nim například průmyslník Giovanni Agnelli, závodník Briggs Cunningham, herec Stewart Granger, italský podnikatel Fernandino Innocenti, duchovní vůdce Karim Aga Khan IV nebo mexický prezident Adolfo López Mateos. V létě 2011 se nabízelo kupé Maserati 5000 GT s karoserií Allemano v prvotřídním stavu za 370.000 eur (v přepočtu 9.250.000 Kč).
Doporučujeme
Škoda
Volkswagen
Cupra
Mercedes-Benz
Ford
BMW
Audi
Opel
Renault
Toyota
Mazda
Fiat