„Původní černé scénáře, ve kterých mělo město stravování uprchlíků platit ze svého, se nepotvrdily. Náklady na zvládání krize jsou tedy v řádech maximálně stovek tisíc korun a pro město snesitelné, aniž by to ovlivnilo jeho chod a plánované investice. Opravy silnic budou, dotace do sportu a kultury budou. Rekonstrukce veřejného osvětlení bude. Nemusíme z našich plánů nic měnit a rušit investice,“ vyjádřil se k situaci na svém facebookovém profilu starosta Mariánských Lázní Martin Kalina.
Ukrajinští uprchlíci v Karlovarském kraji |
V lázeňském městě je aktuálně kolem 1 250 uprchlíků z Ukrajiny. Drtivou většinu z nich tvoří matky s dětmi. Jejich počet se podle Kalinových odhadů nebude výrazně měnit. „Každopádně ne směrem nahoru,“ podotkl starosta.
Tomu odpovídají i statistiky Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU). Za uplynulý víkend jím prošlo 84 lidí, což dokazuje, že uprchlická vlna zpomaluje.
Od 1. března, kdy KACPU zahájilo svou činnost, jeho služeb využilo více než 12 300 uprchlíků z Ukrajiny. Do konce dubna se má centrum z KV Areny přestěhovat do nových, komornějších prostor krajské knihovny. „Blokovat dlouhodobě prostory v KV Areně je velmi nákladné,“ uvedl už dříve hejtman kraje Petr Kulhánek.
V době, kdy do České republiky začaly proudit tisíce lidí z válkou postižené Ukrajiny, vyčlenili karlovarští zastupitelé rovný milion korun na pomoc pro ně. Tehdy 400 tisíc putovalo rovnou na konto humanitární organizace Člověk v tísni, zbylé prostředky pak město používá na hrazení přímých nákladů spojených s uprchlickou vlnou.
„Pokud by se uprchlická krize prohloubila, budeme na vzniklou situaci reagovat. Otázkou ovšem je, jakou formou,“ uvedla primátorka Karlových Varů Andrea Pfeffer Ferklová. Zatím však podle ní v tomto ohledu lázeňské město nepočítá s navyšováním finančních prostředků.
Ze 600 tisíc korun, které město vyčlenilo na úhradu přímých nákladů, se totiž zatím daří platit vše potřebné. A to včetně provozu někdejšího sanatoria Trocnov, které město vyhradilo pro ubytování uprchlíků.
„Zatím poslední vyúčtování nákladů za jeho provoz je z března, kdy nás stál 50 tisíc korun,“ potvrdil Jan Kopál, mluvčí karlovarského magistrátu.
Náklady na ubytování navíc snižuje i finanční kompenzace od státu, která činí 200 korun na osobu a den. V případě právnických osob, tedy hoteliérů, kteří poskytnou svou kapacitu pro dočasné ubytování uprchlíků, je tento příspěvek 250 korun.
Do pomoci při zvládání uprchlické krize se ovšem nezapojují pouze města, ale také soukromé firmy. Zatím posledním příkladem je Sokolovská uhelná, která mezi Sokolov, Chodov a Potravinovou banku Karlovarského kraje rozdělila půl milionu korun.
„Zčásti jde o prostředky, které mezi sebou vybrali naši zaměstnanci. Ti celkem přispěli částkou 400 tisíc korun, kterou pak vedení společnosti dorovnalo na milion korun,“ prozradil Jiří Pöpperl, předseda představenstva Sokolovské uhelné.
Ta zatím rozdělila polovinu peněz. „O využití druhé poloviny budeme teprve rozhodovat,“ dodal Pöpperl.
