Už v roce 2013 vznikla studie Hradec ve stínu klimatické změny. Následovaly Studie resilience a adaptability města Hradce Králové, poté Adaptace sídel na změnu klimatu a nejnověji Adaptační strategie pro statutární město Hradec Králové.
Poslední dokument přijde na 1,38 milionu korun, ale město ze svého utratí jen drobné, protože jej z drtivé většiny zaplatí Norské fondy nebo Státní fond životního prostředí.
Projekt má nastavit cíle v přípravě na klimatickou změnu a měl by přinést i konkrétní postupy a opatření, jak lépe čelit vlnám veder, suchu, a naopak přívalovým dešťům, s výhledem až do roku 2040. Podobné ambice měly i všechny předchozí výzkumy a konference.
O tom, jestli bude poslední výzkum průlomový a jiný než všechny předešlé, pochybuje i Martin Hanousek (Změna a Zelení), který coby náměstek primátora pro oblast životního prostředí stál u jeho vzniku.
Sám navrhoval některá opatření, ale v okamžiku, kdy se připravovaly podmínky veřejné zakázky na zpracovatele, byl odvolán. Podle něj byla kritéria tendru až diskriminační. Má podezření, že byla připravena pro jednoho uchazeče. Bez ohledu na jeho obavy však další studie vznikla.
V online dotazníku se s konkrétními podněty mohli připojit i obyvatelé města. Samozřejmostí jsou i vědecká data například z leteckého snímkování, teplotní mapa nebo expertiza dostupnosti zeleně.
„Zpracovatel však bohužel podle mě odvedl úplně žalostnou práci. Na to, že studie stála více než milion korun, je to nepoužitelný dokument. Jsem z toho smutný, protože jsem stál u počátku, dával podněty a navrhoval nejen projekty, ale i to, aby se ještě více zapojila veřejnost a byly osloveny komise místní samosprávy s jejich nápady. To se však vůbec nestalo a studie se v podstatě vykašlala na místní průzkum a znalosti. Zkrátka jsou to jen další příliš obecné věci a projekty, které jsou navíc nerealistické nebo příliš drahé,“ říká Hanousek.
Radě problém uniká, zní od specialisty
Jeho názor částečně podporuje i Michael Pondělíček, ředitel občanského sdružení Civitas per Populi. Specialista na krajinné plánování a životní prostředí se podílel na několika předchozích adaptačních studiích vypracovaných pro Hradec Králové.
Podle něj nemusí být vždy na vině nekvalitní práce zpracovatele expertizy, ale spíš objednatele, tedy města.
„Podkladové studie jsou kolikrát velmi zajímavé. Navrhují, shrnují a bilancují jednotlivá opatření, ale vždy by na ně měl navazovat akční plán schválený radou města a konkrétní kroky, co udělají technické služby, co správa zeleně anebo správa lesů. A v případě Hradce Králové to v tomto bodě zchromlo. Zůstalo u administrativy a ukázalo se, že rada města není schopná se tím zabývat. Řeší něco, co má podle ní větší priority, ale toto jí zcela uniká,“ míní Pondělíček.
Město: Nejsou to jen vize
Nejnovější dokument má podle města analytickou a návrhovou část opatření, ale i Pondělíčkem zmiňovaný akční plán, který obsahuje konkrétní projekty - termínem radnice - ve „střednědobém horizontu“.
„Akční plán se skládá z prioritních projektů a záměrů města, které mají opodstatněný přínos v oblasti životního prostředí. Obsahuje projekty pro všechny strategické cíle, tedy týkající se oblastí jako je voda a zeleň, udržitelná krajina, šedá infrastruktura, energetika, doprava, odpady a v neposlední řadě správa a komunita. Ve strategickém cíli zaměřeném na vodu a zeleň jsou například projekty Kubištovy sady, úprava zeleně a veřejného prostranství na sídlišti v ulicích Kejzlarově, Mandysově a Benešově a třeba i koncepce hospodaření s dešťovou vodou,“ říká mluvčí magistrátu Kateřina Šmídová.
Podle ní přibývají další projekty. „Především u těch investičních nejde jen o vize, ale o projekty v pokročilejší fázi příprav. U projektů neinvestičního charakteru jde zejména o nutné koncepce, aby město mohlo správně a uchopitelně řídit eliminaci hrozeb souvisejících se změnou klimatu. Tyto projekty by měly být realizovány v následujících pěti letech,“ uvádí.
Michael Pondělíček odmítá názor, že většina opatření, třeba jako je stavba zelených střech nebo podzemních retenčních nádrží, je technicky velmi složitá a drahá. Pro Hradec navrhoval, aby do budoucna vysazoval méně žíznivé stromy, tedy dub letní, nenáročné kultivary lípy ještě z první republiky, habry či platany. Chválí, že Hradec termokamerou změřil a identifikoval tepelné ostrovy. Jenže tím iniciativa města podle něj skončila.
„Přitom ani tento boj nemusí být extrémně náročný. Na Velkém náměstí by mohlo stačit jen efektivně pracovat s mobilní zelení a žití by to velmi zkvalitnilo. Náměstí by v létě nemuselo být tak rozpálené, jak bývá,“ říká.
Obnovit mokřad Haltýř nebo říční ramena
Další tip, na který se dosud nedostalo, přidává i Hanousek. „Díky komisím místní samosprávy by se v každé čtvrti dalo navrhnout alespoň jedno řešení. Například před poštou v Malšovicích je pouze velký betonový plac. Stačilo by ho jen trochu ozelenit stromy a bylo by to hned a opravdu za pár peněz. Přesně takové plány chybí,“ tvrdí.
Hanousek má i další návrhy, které by v boji proti klimatickým změnám byly potřeba, například obnovu zaniklého rybníka Na Mlýnku, revitalizaci Piletického potoka, spolupráci s Povodím Labe při revitalizaci ramen na Labi a Orlici, obnovu mokřadu Haltýře, založení soustavy tůní u rybníků Roudnička a Datlík nebo naopak likvidaci staré a nikdy nepoužívané kanalizace, která systematicky odvodňuje evropsky významnou lokalitu Na Plachtě.
Navzdory předpovědím, že kraji a zvlášť Hradci hrozí závažné dopady sucha, podle Pondělíčka nemusí být tak zle. Jen by to chtělo větší spolupráci města s jinými organizacemi.
„Město se poměrně dost a správně věnuje svým parkům, které jsou spolu s okolními lesy velká deviza. Jenže podle mě vázne spolupráce na úpravě vodních toků s Povodím Labe a jinými organizacemi. Určitě by stálo za to konat v protipovodňových zónách nebo v úpravách řeky Orlice nad Hradcem, který má obrovskou výhodu v tom, že území nad městem dokáže zadržet vodu ještě dříve, než vůbec může vtrhnout dovnitř,“ upozorňuje expert na krajinné plánování.
15. března 2022 |
