EU chystá už šestý balík sankcí proti Rusku. Má se týkat silné ruské banky Sberbank a částečně také dovozu ruské ropy.
„Řeknu vám, co se teď děje. Vím, že vy chcete slyšet výsledek, ale já vám řeknu proces. My, vždycky než rozhodneme o novém balíku sankcí, si zjišťujeme ochotu všech 27 zemí pro takový balík zvednout ruku. Toto teď probíhá. Jednáme. Státy na to mají různé názory. Zejména u té ropy. U Sberbank ani ne. Ale u té ropy, tam probíhá větší debata. To asi není překvapení,“ zahájila diskusi Jourová.
Eurokomisařka doufá, že se shoda na balíku sankcí najde co nejrychleji.
„Pokud se mi snažíme zdevastovat ruskou ekonomiku, derusifikovat Evropu, izolovat Vladimira Putina, ale zároveň posíláme 400 milionů eur za plyn a za ropu, tak ten tlak nebude tak efektivní, jak bychom si přáli. Proto ten tlak na sankce ze strany Komise bude výrazný,“ přislíbila.
Heger konstatoval, že pro Slovensko je to těžká otázka, protože závislost Slovenska na ruské ropě a ruském plynu je veliká, ale Slováci si podle svého premiéra uvědomují, že je třeba na Putina zatlačit tolik, aby nechal Evropu na pokoji a aby „Ukrajina dosáhla svobody, za kterou tak draze bojuje“.
Slovenský premiér konstatoval, že Rusko se snaží rozbít evropskou jednotu, ale podle Hegera je třeba tuto jednotu udržet, i když to země jako Slovensko bude jednoznačně bolet, protože konkrétně Slovensko v minulých letech neudělalo mnoho, aby se vyvázalo ze závislosti na ruském plynu a ropě. „Ale spoléháme také na pomoc partnerů, kteří nejsou na Rusku tolik závislí,“ uvedl Heger.
Tady mu Stanjura dal za pravdu.
„Klíčové je udržet jednotu. Nebylo vůbec jednoduché shodnout se na těch dosavadních pěti balících sankcí. Platí, že je lepší udržet tuto jednotu, i když sankce nemusejí nakonec být tak přísné, jak by si přálo Česko nebo Slovensko. Obecně platí, že střední Evropa zastává kvůli zkušenosti se Sovětským svazem a sovětskou okupací co nejtvrdší sankce,“ podotkl Stanjura.
Podle Hegera je potřeba dál a dál zesilovat sankce proti Rusku, dokud Putin nezasedne k jednacímu stolu a konečně zastaví válku, na kterou se tak dlouho připravoval, i když současně světu tak moc lhal, že se na válku nechystá. Dnes se podle Hegera jasně ukazuje pravda a EU na to musí jasně reagovat.
„My už musíme přestat jednat s Vladimirem Putinem v rukavičkách. To jsme dělali posledních dvacet let, a kam to vedlo. Na Ukrajině zabíjí nevinné lidi a má chuť i na další země v Evropě,“ konstatoval Heger.
Zdůraznil také, že Slovensko v žádném případě nebude platit za ruský plyn v rublech, jak to požaduje Kreml od celé EU. K ruskému požadavku se ale vstřícně staví jen Maďarsko.
Stanjura konstatoval, že v této těžké době musejí být všechny státy EU připraveny si pomáhat.
A Jourová mu dala za pravdu.
„Samozřejmě je nutné mít krizový scénář. My musíme počítat se všemi, byť šílenými variantami. Žijeme v šílené době. Vidíme odpornou válku, o které jsme si mysleli, že už ji nikdy neuvidíme. Všechny nás to sjednotilo,“ zdůrazňovala Jourová s tím, že EU opravdu musí být připravena i na to, že Putin zastaví tok plynu a ropy. Pro takový případ bude podle Jourové hledat pomoc v USA, ale také v jiných zemích, které EU můžou pomoct. Společné nákupy plynu u zahraničních partnerů, pokud bude existovat shoda, tak pomůžou také srazit cenu tohoto plynu.
EU prozatím poskytla Ukrajině pomoc v přepočtu za 36 miliard korun. USA přislíbily pomoc v hodnotě čtyř miliard dolarů, Estonsko chce poskytnout Ukrajině pomoc ve výši jednoho procenta HDP. Druhým největším dárcem je Polsko operující s částkou 900 milionů dolarů.
Heger prozradil, že se jedná o dodávkách houfnic Zuzana na Ukrajinu, ale také o dodávkách slovenských migů, které jsou tak či tak dlouhodobě neudržitelné bez ruských techniků, o jejich přítomnost však Slovensko na svém území nestojí. Slovensko prý jedná také o tom, že by stejně jako Česko mohlo opravovat ukrajinskou armádní techniku.
Jourová vlepila Ficovi pár slovních facek
Moravec však v jednu chvíli přehodil diskusní výhybku ke slovenské domácí politické situaci a připomněl, že slovenská policie vazebně stíhá tamního exministra vnitra ze strany Směr-SD Roberta Kaliňáka a na svobodě stíhá také expremiéra Fica. Za to, že z pohledu vyšetřovatelů zorganizovali zločineckou skupinu.
Fico se proti policejnímu stíhání brání tvrzeními, že je pronásledován za své politické názory, protože nahlas říká, že v současné vládě sedí „gauneři“, a slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou označuje za „americkou paničku“ a prohlašuje, že vláda a prezidentka udělali ze Slovenska „chudou americkou gubernii, zatáhli Slovensko do války a vůbec táhnou Slovensko do neštěstí“.
A Heger hned konstatoval, že když Fico takto mluví o Slovensku, o vládě i o slovenské prezidentce, je to Ficova hanba. „Vždyť ani ruský agent by to neřekl lépe,“ pravil Heger.
Vláda, která přišla po Ficovi, prý jen usiluje o to, aby byl policisty prošetřován každý, kdo podle slovenských zákonů prošetřován být má, a to bez ohledu na politický dres toho či onoho politika. „A pokud Robert Fico tvrdí, že zneužíváme orgány činné v trestním řízení, tak na Slovensku máme takové přísloví: podle sebe soudím tebe,“ podotkl Heger.
Zdůraznil, že nechápe, jak může Fico hájit ruský narativ ve válce na Ukrajině, když je vidět, co Rusko na Ukrajině páchá. Kolik lidí ruští vojáci zavraždili, kolik žen znásilnili a tak podobně.
Jourová se do Fica pořádně obula.
„Pokud Robert Fico nazývá slovenskou prezidentku americkou paničkou, to je podle mého názoru absolutně za čárou všeho myslitelného, co se v politice může dít. Já vím, že Zuzana Čaputová je nesmírně slušná dáma, která uznává hodnoty, u kterých bychom si asi všichni přáli, aby teď dostaly průchod, protože potřebujeme být slušní, silní a solidární. Tohle je podle mě urážka, která nemá úroveň,“ vlepila Jourová Ficovi pár slovních facek.
Evropská komise podle ní bude situaci na Slovensku sledovat, protože když se v nějaké zemi objeví takto velká kauza, která se týká konkrétních politiků, tam je třeba zpozornět a dbát na to, aby proces s konkrétním politikem neměl žádné procesní vady a aby veřejnost o té či oné kauze věděla maximum možného, co dovolí procesní situace.
Válka na Ukrajině je i válkou na obranu Česka i na obranu EU
Když se konečně dostal ke slovu Fischer, konstatoval, že EU by vůči Ruské federaci měla být tvrdší. „Je role národních vlád, aby vysvětlovaly občanům, že když nebudeme rychle konat, tak se na podzim můžeme dostat do velkých problémů s energiemi, ale v důsledku války, která se může rozhořet ještě víc než teď, do ještě větších problémů,“ upozorňoval Fischer.
Volal po tom, aby Francouzi, Španělé, ale především také Němci dodali Ukrajině zbraně nebo alespoň peníze na nákup zbraní.
Stanjura poté prozradil, že Česko už Ukrajině dodalo zbraně za dvě miliardy korun a k tomu čeští občané ve sbírce poslali Ukrajině přes jednu miliardu na nákup zbraní. Česko tedy zatím Ukrajině poskytlo vojenskou pomoc za tři miliardy korun a bude v tom dál pokračovat.
Vláda současně pracuje na posílení obrany českého státu. Pokud bude do čeho investovat v oblasti vojenské techniky, stane se tak. Česko podle něj bude vydávat dvě procenta HDP na obranu, k čemuž se zavázalo jako člen NATO, v letech 2024 nebo 2025. „Rychleji to určitě nepůjde,“ upozorňoval Stanjura.
Fischer připomínal, že předchozí vlády ANO a ČSSD zdržovaly nákupy nových zbraní a dnes budeme tyto zbraně nakupovat dráž, než bychom je nakupovali před lety. Podle Fischera nelze vyloučit, že Česko bude v zájmu posílení vlastní obrany vydávat víc než dvě procenta HDP, jak už ostatně činí i jiné členské státy NATO.
„My ze střední a východní Evropy jasně cítíme, že to je naše válka, protože Putin nás chce zpátky,“ ozvala se Jourová s tím, že toto si uvědomuje i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Poté Evropany ujistila, že nebudou trpět hlady.
„Já chci jasně říct, že obyvatelé EU nebudou trpět potravinovou nouzí. My víc vyvážíme, než spotřebujeme. Ale samozřejmě že to může mít vliv na potravinovou situaci v Africe a na případnou novou migrační vlnu z Afriky do EU. Proto my pracujeme na tom, aby k tomuto nedošlo,“ zdůraznila Jourová.
Uvedla také, že svět musí vyšetřit a potrestat ruské válečné zločiny.
Fischer věnoval pozornost také boji s dezinformacemi. Tady zdůraznil ve shodě s Věrou Jourovou, že Česko už je ve válce a nemůže nechat na svém území volně působit ruské dezinformace.
Stanjura: Je to nepoulární, ale my prostě nemůžeme přidat všem
Moravec poté přehodil diskusní výhybku ještě jednou, tentokrát k inflaci v Česku, která je třetí nejvyšší v EU.
A Stanjura promluvil.
„My prostě nesmíme přispět k tomu, abychom nadále roztáčeli tu inflaci. Jakkoli je to nepopulární, my prostě nemůžeme přidat všem a nemůžeme všem kompenzovat vysokou míru inflace. Na nás je, abychom se postarali o ty nejzranitelnější. To jsou např. senioři,“ oznámil Stanjura s tím, že důchody byly už dvakrát valorizovány, ale mohou být valorizovány i potřetí.
A kromě toho vláda už zvýšila životní minimum i existenční minimum, čímž pomohla nejchudším občanům.
V obecné rovině také konstatoval, že chce s obchodníky vést debatu o výši jejich marží, ale kontrolovat ceny potravin se prý prozatím nechystá. „A v okamžiku, kdy je tak vysoká inflace, že bychom jim ještě zvýšili daně, tak to jim vůbec nepomůžeme,“ argumentoval Stanjura s tím, že opravdu vidí cestu v adresné sociální pomoci.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: mp
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
