Vlastimil Brodský jako pes Tulák v příběhu jedné z prvních romských spisovatelek v Československu
Tulák je kudrnatý malý pes, živý a životaschopný, který se narodil v romské osadě. Ačkoli se rád toulá, na svou původní rodinu, hlavně na její děti, nikdy nezapomněl. Pohádku pro děti i dospělé, hravé, nostalgické a místy také smutné vyprávění napsala Tera Fabiánová.
Čte: Vlastimil Brodský
Překlad z romštiny: Milena Hübschmannová
Připravila: Milena Štráfeldová
Režie: Markéta Jahodová
Mistr zvuku: Roman Špála
Redaktor: Jiří Vondráček
Natočeno: v roce 1999
Povídka Tulák o zvídavém a čilém psovi vyšla romsky ve stejnojmenné knížce v roce 1991, zrcadlový překlad do češtiny obstarala přední česká romistka Milena Hübschmannová, která v Teře Fabiánové už v 60. letech rozpoznala výrazný literární talent.
Rozhlasovým Tulákem se v roce 1999 stal Vlastimil Brodský.
Stýskalo se mi po Romech. Hledal jsem je, když ještě svítilo slunce, hledal jsem je, když začalo opadávat listí, hledal jsem je, když už na zemi ležely sněhy, a pořád jsem je nemohl najít. Opustily mě síly, a tak jsem zůstal stát u popelnice unavený, hladový… Už by mě přeci měl někdo najít.
Tera Fabiánová (1930-2007) patří ke generaci nejstarších romských spisovatelů v Československu. Byla první z těch, kteří používali ke svému literárnímu projevu romštinu. Začala publikovat na konci 60. let 20. století za podpory romistky Mileny Hübschmannové v časopise Romano Lil (Romský list).
Psala fejetony, básně a povídky. Většina jejích textů je úzce spjata s jejím životním osudem, s prostředím, v němž žila. Zajímala se o postavení Romů ve společnosti, o emancipaci romských žen. Její lyrika vyjadřuje pocity osamění, zklamání a nostalgii po domově.
Tera Fabiánová se narodila na jižním Slovensku. Ačkoli kvůli válce absolvovala jen tři třídy základní školy, byla později schopná se plynně domluvit několika jazyky. Už jako velmi mladá dívka začala pracovat na farmách, na stavbách nebo jako služebná. Od roku 1946 žila v Čechách. Pětatřicet let pracovala v Praze jako jeřábnice v ČKD.
Související
-
Zuzanin dech. Příběh o vůli přežít cokoli – smrt rodičů, koncentrační tábor i zmrzačený vztah
Zuzana Liebeskindová je dcerou židovského cukrovarníka, prožívá sladké dětství. V březnu 1939 přijdou Němci a ona je nucena rychle dospět. Stejně jako její dva kamarádi...
-
Čtenář není hloupý a chápe jen z náznaků, shrnuje zkušenosti z předčítání spisovatel Zbyněk Mrvík
Zbyněk Mrvík pochází ze západních Čech, ale studium ho přivedlo do Českých Budějovic. Ve městě žije dodnes a pokřtil tu i svůj knižní debut Jsme zde, abychom byli šťastní.
-
Budějovičtí se k předkům z vykřičených domů hrdě hlásí, říká autor příběhu z nevěstinců Jan Štifter
Café Groll. Tak se jmenuje novela Jana Štiftera o prvorepublikových prostitutkách z centra Českých Budějovic. Vznikla podle ní divadelní inscenace i rozhlasová četba.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.