Kolem poloviny 19. století už v této oblasti u řeky Moravy stály rybářské domky a bydlel tam také místní ras. Odchytával toulavá zvířata, případně je i zabíjel či likvidoval mršiny. Měl proto nízké společenské postavení, stejně jako například městský kat. Už z toho se zdá, že šlo o odloučenou periferii města.
V roce 1880, tedy za vlády císaře Františka Josefa I., vyrostla podél východní strany dnešní Holické ulice Kasárna Prokopa Holého.
„Z vojenského hlediska nepředstavovala žádné strategicky významné místo, střídala se tam různá vojska c. k. armády, zejména huláni, dragouni a husaři. Od roku 1918 v areálu působila Československá armáda,“ říká urbanista Vilém Švec.
Postavili také nemocnici
Vojenské budovy na místě dnešního brownfieldu vznikly později. Zedníci postavili kasárna, vojenské sklady a cvičiště.
„Jde o objekty, které známe i z dnešní doby. Budovy sloužily i jako vojenská záložní nemocnice,“ vysvětluje Švec.
Po druhé světové válce šla část kasáren s nemocnicí k zemi a začal se stavět opravárenský areál přejmenovaný na Ústřední ženijní opravnu Olomouc (1961–1962), posléze na Opravárenský závod 042 (1962–1969).
Část vojenské stavby se specializovala na bojovou techniku, tanky a bojová vozidla pěchoty. V části areálu vznikla i administrativní budova podniku Vojenské stavby Praha.
Další změna nastala po okupaci Československa armádami vojsk Varšavské smlouvy. „V roce 1968 přišla sovětská vojska, která se usadila v původních administrativních budovách z 19. století na východ od Holické ulice a sídlila zde až do začátku devadesátých let,“ říká Švec.
V dobách sovětské okupace se v kasárnách ve Velkomoravské ulici odborníci zaměřovali na výrobu a opravy strojírenského a dřevařského charakteru se zaměřením na ženijní techniku v rozsahu od revizí až po generální opravy.
„Zajímavostí je, že sovětští vojáci blokovali výstavbu estakády, která je dnes významnou dopravní tepnou,“ upozorňuje urbanista.
Na začátku července roku 1989 dostal areál využití jako Vojenský opravárenský podnik 042 Olomouc, známější pod zkratkou VOP, která je dodnes mnohým obyvatelům Olomouce povědomá.
Montéři tam opravovali ženijní i bojovou vojenskou techniku, podnik však zajišťoval mimo jiné i zámečnické, svářečské, klempířské, stolařské, elektromontážní, obráběcí práce a mnoho dalších činností. V civilní sféře se zaměřil například na výrobu elektrických rozvaděčů, různých zařízení pro vzduchotechniku či zahradních stolků a lavic.
Od roku 1995 převzal i opravy kolových vozidel Tatra, od roku 2000 dokonce výjimečně i lodí plavících se po Dunaji.
V roce 2000 zaměstnával VOP 042 Olomouc průměrně pětašedesát lidí. Vzhledem k zeštíhlení české armády a snížení objemu zakázek však postupně podnik ztrácel na významu a v roce 2010 jej armáda prodala jako nadbytečný za 52,86 milionu korun.
Pusto a prázdno
Od té doby lokalita chátrala. Stala se domovem bezdomovců a místem graffiti komunity.
„Na místě najdete graffiti místních crew, ale i tvůrců z Brna, Ostravy, vlastně z celé Moravy. Zajímavostí je graffiti švýcarského writera Skirla. Díla vznikala postupně během posledních pěti let,“ přibližuje organizátorka Street Art festivalu v Olomouci Romana Junkerová.
Pokusy začlenit areál do městského dění se objevily už po první světové válce. „V roce 1919 díky sloučení předměstí vzniklo město s názvem takzvaný Velký Olomouc. Nové velkoměsto tehdy nutně vyžadovalo kvalitní urbanistické řešení. Přesně před sto lety se toho ujal tým pod vedením profesora Ladislava Skřivánka z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze,“ připomíná Švec.
Nová Velkomoravská
Koncept počítal s průmyslovou zónou, náměstím, včetně obytné části. Plán však neuspěl u Ústavu pro stavbu měst Masarykovy akademie v Praze.
Poslední snahou přeměnit zanedbanou lokalitu je velkorysý plán na městskou čtvrť Nová Velkomoravská. Developer tam chce vybudovat byty, možnosti práce, nákupů i trávení volného času.
Uvažuje se i o vytvoření multifunkční haly pro sport a kulturu, kde by mohly hrát domácí zápasy olomoucké sportovní kluby.
„Odhad nákladů je patnáct až dvacet miliard korun,“ vyčísluje za developerskou skupinu Redstone technický ředitel Pavel Nádvorník. Podle něho by nová čtvrť měla vzniknout do 15 let.
3. března 2022 |
