Andrew Moran
Podle nové studie (zdroj) je vláda USA největším humanitárním a vojenským přispěvatelem na pomoc Ukrajině od začátku invaze ruských vojsk na Ukrajinu.
Od 24. února poskytly Spojené státy Kyjevu 7,6 miliardy eur (8,2 miliardy dolarů) ve formě humanitární a vojenské pomoci, vyplývá ze zjištění Kielského institutu, německého think tanku pro ekonomický výzkum. Dalšími největšími dárci finanční, humanitární a vojenské pomoci byly Polsko a Velká Británie.
Všechny země Evropské unie poskytly dohromady 2,9 miliardy eur (3,13 miliardy dolarů), uvádí portál Ukraine Support Tracker. Instituce Evropské unie a Evropská investiční banka nabídly 1,4 miliardy eur (1,51 miliardy dolarů), respektive 2 miliardy eur (2,16 miliardy dolarů).
Velká Británie, Kanada a Japonsko přislíbily pomoc v hodnotě přibližně 1 miliardy eur (1,08 miliardy USD).
„Je pozoruhodné, že samotné Spojené státy dávají podstatně více než celá Evropská unie, v jejímž bezprostředním sousedství válka zuří,“ uvedl ve zprávě Christoph Trebesch, ředitel výzkumu Kielského institutu a hlavní autor projektu Ukraine Support Tracker.
Podpora Ukrajiny (finanční, humanitární a vojenská) ze strany jednotlivých vlád. (Kielský institut)
Autoři studie definovali humanitární pomoc jako přímou pomoc v podobě potravin a zdravotnických potřeb pro civilní obyvatelstvo a finanční pomoc jako půjčky, granty a swapové linky. Vojenská pomoc zahrnovala zbraně, vybavení, veřejné služby a nepřímou finanční pomoc vázanou na vojenské cíle.
Pokud jde o pomoc vyjádřenou jako procentní podíl na ekonomické produkci, Estonsko se řadí mezi největší podporovatele Ukrajiny. Podpora, kterou pobaltský stát dosud poskytl, představuje téměř 0,8 procenta jeho hrubého domácího produktu (HDP). Za Estonskem následuje Polsko (0,18 procenta), Litva (0,06 procenta), Slovensko (0,05 procenta) a Švédsko (0,04 procenta), následují Spojené státy (0,039 procenta) a Česká republika (0,035 procenta). Na osmém místě je Chorvatsko (0,034 procenta) a následuje Velká Británie (0,029 procenta).
„Zdá se, že geografická blízkost Ukrajiny hraje v angažovanosti východoevropských zemí významnou roli. Velká Británie však také vyniká jako podporovatel Ukrajiny, a to jak v absolutních číslech, tak v poměru k hospodářskému výkonu,“ dodává Trebesch.
Zpráva poskytuje v současné době zásadní informace. „Hlavním cílem této databáze je kvantifikovat rozsah pomoci Ukrajině a zajistit, aby opatření na podporu byla srovnatelná mezi jednotlivými dárcovskými zeměmi,“ poznamenali kielští výzkumníci ve vydaném pracovním dokumentu.
Na Ukrajinu přichází další pomoc
Za poslední dva měsíce poskytly Spojené státy ukrajinské vládě více než 7 000 ručních palných zbraní, 50 milionů kusů munice, zhruba 5 500 raket Javelin a 1 400 protiletadlových systémů Stinger.
Prezident Joe Biden se po nedávném jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zavázal poskytnout Ukrajině další pomoc ve výši 800 milionů dolarů.
V rozhovoru pro CNN Zelenskyj poznamenal, že „nejdůležitější je rychlost“. (zdroj)
Jeho poznámky přicházejí v době, kdy se objevily zprávy, že Ukrajina by mohla rychle vyčerpat své zásoby munice. Zelenskyj apeloval na mezinárodní společenství, aby poskytlo více vojenského vybavení, včetně dělostřelectva dlouhého doletu, těžce obrněných vozidel a raketových systémů s vícenásobným odpalováním. (zdroj)
Ukrajinští představitelé také žádají Spojené státy a další země G7 o balíček pomoci ve výši 50 miliard dolarů, protože vláda čelí rostoucímu rozpočtovému deficitu.
Oleg Ustenko, hlavní ekonomický poradce prezidenta Zelenského, v pondělí novinářům prozradil, že delegace ukrajinských představitelů vystoupí na začátku jarního zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky. V delegaci má být přítomen ministr financí Serhij Marčenko. (zdroj)
„Je to téměř nemožné. Musíte pochopit, že těch 50 miliard dolarů je pro nás klíčových pro udržení našeho života,“ řekl Oleg Ustenko, hlavní ekonomický poradce prezidenta Zelenského. „Je to něco, co je třeba vyřešit téměř okamžitě. Není to tak, že bychom měli čas čekat.“
Kyjev předpokládá, že v příštích šesti měsících bude rozpočtový schodek činit 8 miliard dolarů měsíčně. Před začátkem války činil schodek země za celý rok 7 miliard dolarů.
Mezitím desítky amerických a mezinárodních charitativních organizací pomáhají rodinám přímo na místě. Mezi nejlépe hodnocené charitativní organizace, které se v současné době podílejí na pomoci Ukrajině, patří: International Medical Corps, Operation USA, Save the Children a Center for Disaster Philanthropy.
Šéf humanitární pomoci OSN Martin Griffiths na brífinku pro novináře v New Yorku potvrdil, že do uzavření humanitárního příměří mezi ruskými a ukrajinskými silami mohou zbývat ještě týdny. (zdroj)
Tento měsíc se Griffiths setkal s vysokými představiteli v Moskvě a Kyjevě, aby projednal místní příměří a rozšířil potřebnou pomoc do zničených oblastí.
„Je zřejmé, že na ruské straně zatím nemáme zavedeno humanitární příměří. Zašel jsem v této věci do mnoha podrobností a oni mi nadále slibovali, že se ke mně s podrobnostmi těchto návrhů vrátí,“ prohlásil. „V tuto chvíli, pokud mohu mluvit za ruské orgány, nestaví místní příměří na první místo ve své agendě. Příměří nejsou v tuto chvíli na obzoru. Možná budou za několik týdnů. Možná budou o něco déle.“
Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková nedávno ve svém příspěvku na sociálních sítích požadovala, aby ruské síly povolily evakuaci a pomoc v bojujícím přístavním městě Mariupol. (zdroj)
„Znovu požadujeme otevření humanitárního koridoru pro evakuaci civilistů, zejména žen a dětí, z Mariupolu,“ napsala.
Z původního článku newyorské redakce deníku The Epoch Times přeložil M. K.
