Praha posílá na opravu stoletý dalekohled z Petřína. Na jeho koupi přispěl i Masaryk

Má nevyčíslitelnou historickou hodnotu a řadí se mezi technické památky. Dalekohled se bude rok opravovat, pak se vrátí do Štefánikovy hvězdárny.

Eliška NováEliška Nová

Königův dalekohled

Zdroj: Planetárium Praha

Königův dalekohled ze Štefánikovy hvězdárny

0Zobrazit komentáře

Königův dalekohled ze Štefánikovy hvězdárny na pražském Petříně čeká kompletní renovace. Unikátní stroj z dílny německé společnosti Carl Zeiss dosáhl úctyhodného věku – pozorovatelům hvězd slouží už sto let –, Praha jej nyní proto poslala na předělání tam, odkud pochází. Vrátí se za rok.

„Sto let fungoval pouze s drobnými opravami. To je i na takovýto typ dalekohledu opravdu hodně. Dnešní přístroje sloužící pro veřejnost už nebývají tak bytelné, vydrží maximálně pár desítek let,“ vylíčila pro CzechCrunch radní pro kulturu z pražského magistrátu Hana Třeštíková.

Roční práce na stroji zahrnuje každou jeho součást, včetně optiky. Podle Třeštíkové jde o delikátní operaci, při které je potřeba klást důraz na preciznost, nikoli na rychlost. Praha oslovila pro tuto práci společnost 4H Jena Engineering. Ta před několika desítkami let od firmy Carl Zeiss převzala opravy jejích historických přístrojů. Jednání o renovaci trvala dva roky.

Společnost 4H Jena Engineering má nyní na renovace dalekohledů celou jednu divizi. Pracovala už na technologicky podobných přístrojích, včetně většího příbuzného pražského dalekohledu, který pochází ze švýcarského Curychu.

Königův dalekohled

Zdroj: Planetárium Praha

Dalekohled je v Praze od roku 1930

Ten pražský váží 5,5 tuny a jako hlavní dalekohled Štefánikovy hvězdárny slouží už od roku 1930. Odtud ho k renovaci odvezli v dubnu. Ani to nebylo snadné, demontáž trvala okolo pěti hodin a pomáhat musela těžká technika.

„Během opravy Königova dalekohledu kupole nezůstane prázdná. Návštěvníci budou moci vyzkoušet experimentální elektronický dalekohled, kterým bude díky inovativním technologiím možné sledovat mlhoviny, hvězdokupy či galaxie i z centra velkoměsta,“ líčí Třeštíková.

Dalekohled nese jméno po svém původním majiteli – Rudolfu Königovi z Vídně, který se věnoval selenografii, tedy mapování Měsíce. „V roce 1928, když se otevírala pražská hvězdárna, se naskytla příležitost pořídit z pozůstalosti po panu Königovi i tento na svou dobu vynikající přístroj,“ vypráví Třeštíková.

Stroj stál v té době jen zlomek své reálné hodnoty, i tak byl ale poměrně drahý. Významnou částkou měl přispět i prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Hvězdárně se tedy podařilo unikátní přístroj získat. A šly tu vedle něj dějiny. Během druhé světové války v jeho blízkosti vybuchl granát.

Königův dalekohled

Zdroj: Planetárium Praha

Za rok se zase vrátí do Štefánikovy hvězdárny

„Budova hvězdárny byla značně poškozena včetně samotného dalekohledu. Optické části byly naštěstí demontovány a uloženy v bezpečí. Dokonce se chvíli uvažovalo, že by se hvězdárna zbourala. To se ale naštěstí nestalo,“ říká radní pro kulturu.

Přístroj je unikátní, protože se jedná o takzvanou paralaktickou montáž s odlehčeným systémem dalekohledu a osového systému. To byla specialita firmy Carl Zeiss a v reálu to znamená, že se stroj dobře ovládá a pro návštěvníky je tak jeho používání velmi snadné. Dalekohled je také velmi bytelný.

„Stále má vynikající optiku a vzhledem ke stáří je rovněž nezanedbatelná jeho historická hodnota. Dalekohled již spadá do kategorie předmětů kulturní hodnoty, tedy vlastně mezi technické památky,“ říká Třeštíková.

Diskuze (0)

Novinka

Anonym