Úvod  >  Táborsko  > 

Knihovny už nejsou jen o půjčování knížek. Stávají se místem setkávání

Olga Černá     Autor: as

Koncept knihoven se mění. Zůstávají funkce jako půjčování knih, hudby, audioknih a společenských her. Současná knihovna se ale stává komunitním centrem. Místem, kde se lidé scházejí a kde si mohou pořádat i své akce. A je  jedním z mála míst, kam může přijít opravdu každý, aniž by musel něco platit. Tak popisuje dnešní knihovny zastupující ředitelka té táborské, Olga Černá. „Jedná se o přátelské a přístupné místo, které je většinou i hezké. Současně se knihovny rozvíjejí, pořádají akce kulturní i vzdělávací, takže u nás probíhají různé kurzy nebo večerní pořady. A myslím si, že význam knihovny jako místa, kde se člověk vzdělává a učí, bude pořád narůstat. Tento pojem dobře reflektuje koncepce rozvoje knihoven, která byla loni přijata a říká, že stojí na třech pilířích. Jedním je rozvoj občanské společnosti a přirozeného centra komunity. Druhý vyzdvihuje vzdělávání a třetí chápe knihovnu jako správce kulturního dědictví," říká Olga Černá.

Kolik má táborská knihovna čtenářů?
V evidenci máme asi 5,5 tisíce registrovaných čtenářů. Je jich ale určitě přibližně o třetinu víc, protože si na jednu průkazku půjčuje někdy celá rodina. Také sem samozřejmě chodí řada lidí, kteří registrovaní nejsou. Jde o návštěvníky různých akcí, které knihovna pořádá anebo sem prostě zajdou přečíst si noviny, časopis, vyřídit si něco na počítači přes internet.

Myslíte si, že je čtenářů dost?
Je jich trošku míň než v předchozích letech a je to, myslím, ovlivněné covidem. Služby knihovny byly omezeny, částečně jsme měli i zavřeno, školy byly zavřené, a tak chodilo i méně dětí. Máme docela výrazný pokles dětských čtenářů, tak snad se to do budoucna vyvine zpět k lepšímu. Covid se mírní, čtenáři se nám vrací a začínají zase chodit i školy. Zatím je však brzo hodnotit. Při porovnání s podobně velkými městy je zájem čtenářů průměrný.

Dávají čtenáři přednost kontaktu přes internet nebo stále raději zavítají do knihovny osobně?
Většina z nich to kombinuje. Loni jsme část roku fungovali jako výdejové okénko a pak jsme měli omezenou výpůjční dobu. I my jsme měli nemocný personál, tak abychom to nějak zvládali. Knihy si lidé objednali telefonicky nebo přes internet a my jsme je tady připravili. Takže o objednávkovou službu, kterou nabízíme i teď, byl velký zájem. Jedná se o šikovnou službu. Ale pro knihu si stejně musíte přijít osobně, takže se jedná o kombinovanou návštěvu – napůl internetovou a napůl fyzickou.

Jak je to s výpůjčkami? Půjčují se stále klasické tištěné knihy nebo převažují elektronické?
Klasické stále mnohonásobně převažují. Loni jsme evidovali 175 tisíc výpůjček klasických knih a 2200 elektronických. Nabízíme také přístup k elektronickým knihám Městské knihovny v Praze, které jsou zdarma, ale ty neevidujeme.

Co se nejvíc půjčuje?
Za loňský rok vedou ve výpůjčkách čeští autoři. Například Karen Lednická, Alena Mornštajnová a Patrik Hartl. Hodně se čtou cestopisy Ladislava Zibury a detektivky od Roberta Bryndzy. Statistiky zveřejňujeme na webu vždy za uplynulý rok, ale dá se najít i měsíční výpis. Za poslední tři měsíce se žebříček nijak výrazně nezměnil.

Jaká je návštěvnost knihovny?
Od loňského května nebo června už zas půjčujeme normálně. Loni jsme měli něco přes 80 tisíc návštěvníků, to je asi 300 lidí denně. V omezeném fungování knihovny jsme výpůjčky prodlužovali, abychom nenutili čtenáře sem zbytečně chodit. Tak uvidíme, jak to bude letos.

Vyhovují vám prostory? Mluvilo se o výtahu, jaká je situace?
O výtahu se mluví už hodně dlouho a já doufám, že tu jednou bude i reálně. Minulý rok jsme si nechali zpracovat pasport budovy, kde máme vypsáno, co všechno budova potřebuje. Ohledně výtahu jsme předložili návrh radě města a předali na odbor investic, kde se tím budou zabývat. Město by mělo vyčlenit prostředky na opravu, aby mohla budova sloužit dál, jelikož je už přes sto let stará. Knihovna se skládá z bývalého kina a spolkového domu, takže není snadné sem výtah umístit. Čeká nás také inovace oddělení pro děti, které je poslední částí, která je od roku 1995 stále stejná. Dozvěděli jsme se, že se začne přestavovat bývalá tržnice v Budějovické ulici a bude z ní spisovna města. Nám by se tam mělo přestěhovat regionální oddělení a potom nám zbude volné místo, které chceme využít pro veřejnost. Pobočky na sídlišti Nad Lužnicí a na Pražském sídlišti už přestavbou prošly a v Čekanicích jsou prostory celkem moderní. S Náchodem je trošku problém, jelikož je knihovna umístěna v patře a topí se tam kamny. Má to sice své kouzlo, ale momentálně není možnost přesunout pobočku jinam a ani to není aktuální téma.

Součástí budovy je i hvězdárna. Co se v ní děje?
Hvězdárnu vede každý čtvrtek hvězdář, přes zimu otevíráme v šest večer a v létě v osm. Probíhá tu pozorování oblohy, takže nabízíme akce, když se děje něco zajímavého. Hodně tam chodí příměstské tábory, i letos zde nabídneme program. Telefon na pana hvězdáře naleznou zájemci na webu a je lepší, když se předem přihlásí. Kapacita je kolem 20 lidí, ale už jsem jich tu viděla i víc. V souvislosti s 80. výročím hvězdárny, které bylo na podzim roku 2020, jsme vydali knížku. Kvůli covidu jsme ji pokřtili až loni v září a jedná se o první knížku, kterou vydala táborská knihovna o hvězdárně.

Pořádali jste akce i během pandemie covidu?
Byly dvě možnosti. Když jsme akce nemohli fyzicky pořádat v knihovně, tak jedna možnost byla přejít do online prostoru a druhou byly akce mimo budovu. Online se uskutečnila řada rozhovorů se spisovateli z cyklu Spisovatelé do knihoven nebo přednášky z cyklu Vesmírný Tábor. Některé jsme natáčeli a vysílali přes náš Facebook a pak umísťovali na YouTube kanál knihovny. Venku jsme pořádali šifrovačku, kterou letos v květnu zopakujeme. Dále mělo být loni v červenci čtení pod širým nebem, což se bohužel nepovedlo, protože zrovna ten večer přišla bouřka a my akci museli hodinu před začátkem zrušit. Také jsme se s městem zapojili do akcí ke Dni udržitelné energetiky a ke Dni Země ve stáncích na náměstí a v botanické zahradě. Takže knihovna také trošku vyšla do ulic.

Vrátili jste se k akcím naživo nebo nějaké online zachováte?
Určitě nechceme dělat online akce, když je můžeme dělat naživo. Stále však některé streamujeme. Třeba zrovna přednášky z cyklu Vesmírný Tábor nebo některé přednášky z cyklu Lidské tělo. Plus jsme teď začali streamovat přenášky z cyklu Genealogie. Pořádáme je ve spolupráci s Českou genealogickou heraldickou společností. Záznamy stále zůstávají na Facebooku, s nějakým časovým odstupem bychom je rádi začali dávat i na YouTube kanál. Proto jsme si zažádali i o dotace na vylepšení naší streamovací techniky.

O co jeví návštěvníci největší zájem?
Největší zájem je stále o půjčování knih, audioknih a dalších věcí. Lidé ale začali chápat knihovnu jako místo, kam mohou přijít na vzdělávací nebo kulturní akce. Zařadila bych sem hlavně nové individuální poradenství, které se týká ovládání počítačů, mobilů a tabletů. Zjistili jsme, že spíš lidé potřebují přijít se svým zařízením a zeptat se na něco konkrétního než chodit na kurzy, kde se učí základy práce s počítačem. Máme tu specializovanou kolegyni se kterou si mohou zájemci sjednat schůzku a ona se jim bude zhruba třičtvrtě hodiny věnovat. Mezi další novinky patří i to, že jsme nakoupili deskové hry pro seniory a chystáme pro ně stejně jako pro děti herní odpoledne. Zmínila bych i služby, které tu jsou delší dobu, ale moc se o nich neví. Nabízíme například i kolem čtyř tisíc audioknih pro hendikepované, kteří mají problémy s očima a nemohou číst. Během covidu jsme zařadili službu Díla nedostupná na trhu, což je přístup do digitální knihovny, kde jsou naskenovány desetitisíce nebo možná statisíce knih a časopisů, které se už nedají koupit. Uživatelé se tam dostanou přes náš web a mohou si je procházet. V přízemí jsme vybavili klubovnu, kterou nabízíme i spolkům. Dvakrát týdně tam běží jazykové kurzy pro seniory v angličtině a němčině. Pro spolek tu měly benefiční čtení autorky detektivek Michaela Klevisová, Petra Schwarzová Žalmanová a Simona Martínková Racková. Spolek Septem artes tu pořádá přednášky Sousedské univerzity na téma migrace a konaly se dílny, kde se vyšívalo nebo se s knihařem vyráběly bloky.

Co nabízíte seniorům?
Pro seniory je tu Virtuální univerzita třetího věku, která se koná ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou. Knihovna promítá kurzy, na které se senioři zapíší jako v klasické škole na semestr, absolvují přednášky, potom vyplňují závěrečné testy a nakonec dostanou diplom. Aktuálně běží jarní semestr na téma Čínská medicína ve vaší zahrádce, který pomalu končí a my se domluvili s divadlem, že tam budeme předávat diplomy, aby to bylo slavnostní. O univerzitu třetího věku je velký zájem, takže uvažujeme o zdvojených cyklech, jelikož maximální kapacita je 20 lidí a hodně z nich se hlásí opakovaně. Uchazeči si z navržených témat vybírají, nedávno si zvolili barokní stavby. Dále je tu Mozková posilovna, která je také velmi oblíbená a nově nabízíme cyklus mediálního vzdělávání pro seniory. Přednášky vede zakladatel společnosti Lepší senior Zdeněk Svoboda a jsou velmi zajímavé. Zabývají se především prací s informacemi a poznáváním nových médií, což je v dnešní době hodně důležitá věc.

Reagujete nějak na příliv lidí z Ukrajiny?
Snažíme se reagovat, jak je v našich silách. Nabízíme knihovnu jako přátelský prostor, kam můžete přijít, můžete si tu sednout, odpočinout si. Máme tu počítače s internetem, máme tu i wifi a snažíme se poskytovat informace, kam se v Táboře obrátit o nějakou pomoc. Dáváme kontakty, sháníme pro děti materiály v ukrajinštině, objednáváme pro ně knížky. Doufám, že časem budeme moci knihovnu nabídnout i pro děti, které nečtou česky, a pokud to dobře dopadne, tak by tu měly být i kurzy češtiny. To je v jednání.

Autor: Adriana Sagarová

Další zprávy z regionu

• DOBROTY: Nepečený dort z lotusek a tvarohu

  

  před hodinou
  Pokud si zrovna netroufáte klasický dort z promazávaného korpusu se složitým zdobením, vyzkoušejte tento nepečený z lotusek. A možná budete…

  Více info

• V kraji je sto případů lymeské boreliózy. Klíšťata v parcích jsou nebezpečnější, než ta v přírodě

  

  před 2 hodinami
  JIŽNÍ ČECHY - Hygienici evidovali ke konci uplynulého týdne v Jihočeském kraji celkem sto nahlášených a potvrzených případů lymeské…

  0 komentářů Více info

• Lidé na Českobudějovicku zaznamenali v pondělí jev zvaný gustnado

  

  před 2 hodinami
  ČESKOBUDĚJOVICKO - Větrný vír, takzvané gustnado, zaznamenali pravděpodobně v pondělí 6. května odpoledne obyvatelé obcí Adamov a Hůry na…

  0 komentářů Více info a fotek (3)
•