Místní to vědí, ale málokoho jiného by napadlo, že nádherná bronzová socha ženy se dvěma dětmi, která stojí na bohatě zdobeném podstavci ze švédské žuly v parku u Langerovy vily ve Svitavách, v poměrně nedávné minulosti stála jinde. Za hluboké normalizace bylo umělecké dílo z konce 19. století dokonce předmětem vyjednávání nejvyšších představitelů Československa a Spolkové republiky Německa.
Když se ve druhé polovině 60. let na silnicích začal projevovat boom individuální automobilové dopravy, ve Svitavách začali přemýšlet, jak ulevit dopravě, která zatěžovala centrum města.
Nakonec tehdejší orgány rozhodly o stavbě nové silnice mimo svitavské náměstí.
Novému silničnímu tahu musela ustoupit nejen oblíbená Máchova alej, kostel svatého Floriána, hotel Modrá hvězda a další domy, problém nastal i se sochou Mateřské lásky, kterou nechal na počest své matky a sestry zhotovit Valentin Oswald Ottendorfer. Tento mecenáš, který se mimo jiné ve Svitavách finančně podílel na vzniku nové nemocnice, sirotčince a chudobince, nechal sochu odhalit při otevření nové knihovny a čítárny 21. srpna 1892.
Jak připomíná Kronika města Svitav, byla to tehdy taková sláva, že se oslav osobně účastnil i tehdy populární herec císařského dvora dr. Rudolf Tyrolt.
Nikdo nemohl tušit, že se místo za 90 let promění k nepoznání.
Socha v budovatelských plánech nejenže stála v trase silnice, ale překážela i chystanému podchodu.
„Dopadlo to však pro ni značně lépe než pro kostel, neboť byla přenesena do parku u Langrovy vily, kde se vyjímá velice pěkně dodnes,“ napsal loni zesnulý historik Radoslav Fikejz v publikaci Svitavy včera a dnes, která zachycuje ne vždy citlivou proměnu města ve druhé polovině 20. století.
Osud sochy řešilo i ministerstvo zahraničí
Ještě před tím rozsáhlá asanace města, ke které kvůli nové dopravní tepně docházelo v letech 1974 až 1976, vzbudila rozruch zejména u svitavských rodáků odsunutých po druhé světové válce do Německa. Osud sochy jim nebyl lhostejný, proto byla mimo jiné jedním z témat jednání německého ministra zahraničních věcí při návštěvě Československa v roce 1980.
„O sochu se začala zajímat německá strana, která chtěla zajistit převoz sochy do Německa. Komunisté to však naštěstí odmítli a rozhodli o jejím přemístění do parku,“ řekla k méně známé historii bývalá ředitelka svitavského muzea Blanka Čuhelová.
Akce byla proto v roce 1981 smetena ze stolu a ministerstvem zahraničních věcí odůvodněna tím, že se jedná o cenné dílo německé neorenesance. Můžeme se dnes jen domnívat, jak dalece toto vyjednávání o soše pomohlo zabránit její totální zkáze.
Že jde o cennou památku, na kterou by měli být Svitavané hrdí, svědčí i fakt, že na světě stojí celkem čtyři podoby tohoto díla.
Ve Svitavách, ve Výmaru, ve Stuttgartu a uprostřed New Yorku na Union Square, kde se Ottendorferovi jako redaktorovi listu New Yorker Staats-Zeitung socha zalíbila natolik, že nechal zhotovit do Svitav její kopii.
Se sochou se pojí ještě jedna historická zajímavost. V roce 2003 ji poškodili neznámí vandalové, kteří ukradli chrliče v podobě lvích hlav. Ty se podařilo na sochu vrátit díky spolupráci s radnicí ve Stuttgartu. Ta poskytla litomyšlským restaurátorům odlitek masky lví hlavy, díky němuž mohli zhotovit repliky. Stuttgartská radnice pro změnu od českých restaurátorů obdržela okrasný květinový věnec z podstavce sochy, který Němcům chyběl. Od té doby jsou obě sochy kompletní.
V okolí sochy vznikne nové místo pro odpočinek Pokud by se někdo rozhodl vypsat anketu o nejzanedbanější veřejné prostranství, ve Svitavách by lidé měli jasno. Jako pěst na oko se v historickém centru „vyjímá“ nevzhledné hliněné náměstíčko. Rozježděná plocha, která je ve směru od muzea vstupním prostorem do historického náměstí, se však má proměnit k nepoznání. Město si nechalo zpracovat projektovou dokumentaci na kompletní rekonstrukci veřejného prostranství. Úpravy se dotknou prakticky všeho: zadlážděním počínaje přes úpravy zeleně až po nové lavičky. Modernizací projde i nedaleký omšelý podchod pod hlavním silničním tahem. „Už jsme zahájili rekonstrukci schodiště, které z hlediska bezpečnosti neodpovídalo. Ještě letos je doplníme žulovými deskami a obložením z pískovce. V rámci projektu celkové revitalizace ve svahu u Ottendorferovy knihovny počítáme s podestami, na kterých budou lavičky,“ řekl místostarosta Svitav Pavel Čížek k předetapě, která má vést k postupnému zútulnění prostoru. Nejatraktivnější na kompletní revitalizaci zřejmě bude stěhování velké sochy Mateřské lásky, která dnes stojí nedaleko Langerovy vily v parku Jana Palacha. „O návrat sochy na původní místo vždy usiloval loni zesnulý historik Radoslav Fikejz. Říkával, že věci patří tam, kde mají být,“ řekl radní města Svitav Milan Báča. Průčelí Ottendorferovy knihovny doplněné o sochu Mateřské lásky od německého sochaře Adolfa von Donndorfa vždy patřilo k nejkrásnějším partiím města. „Sochu jako kašnu, která má v sobě zakomponované vodní prvky, plánujeme obnovit. Rádi bychom, aby prošla administrativa co nejdříve, abychom na prostor v centru města mohli žádat o dotaci z IROP. Náklady se budou pohybovat kolem 40 milionů korun,“ dodal Pavel Čížek. |
