Seznámit se s prací starých tesařských mistrů, na vlastní oči vidět, jak se stavby dřevěných krovů měnily v čase. Rovněž společně navrhnout způsob opravy poškozených částí historických konstrukcí a jak tehdejší tesařské metody využít v současnosti. To je cílem přeshraničního projektu, v jehož rámci se v Chebu sešli budoucí tesaři z Čech i z Německa. Průvodci jim byli stavební historik Michal Panáček a tesařský mistr Petr Růžička.
„Na město Cheb se obrátili zástupci Řemeslnické komory pro území Oberfranken z Bayreuthu s nabídkou podílet se jako partner na projektu vytvoření virtuální prohlídky vybraného historického krovu v Chebu. Výsledné video a 3D model poslouží jako instruktážní materiál k výuce tesařských učňů, bude součástí školení pro další řemeslné obory, jako jsou například truhláři či zedníci, a zároveň jej bude možné použít k výuce využívání 3D skeneru,“ uvedla vedoucí oddělení kultury a cestovního ruchu chebské radnice Marcela Brabačová.
Projekt měl několik fází. V té první bylo třeba najít krov, který danému záměru nejlépe poslouží.
Virtuální model pro opravu
„Vybrali jsme autenticky zachovalý krov z počátku 17. století, který má vážná poškození vazných trámů a je třeba jej v budoucnu opravit. Poté přijeli naši partneři z Německa a ve spolupráci s univerzitou v Coburgu celý krov speciální kamerou naskenovali. V dalším kroku vznikl s využitím moderních zobrazovacích metod virtuální 3D model. K němu jsme spolu s Petrem Růžičkou natočili asi deset krátkých videí. V nich popisujeme, jak je krov starý, jaké má konstrukční uspořádání, jaké tesařské detaily na něm můžeme vidět a také poškození, která je třeba do budoucna opravit,“ popsal historik Michal Panáček, který se fenoménu chebských krovů intenzivně věnuje.
Hotový materiál dostali k dispozici učni z Bayreuthu a zároveň mladí tesaři ze Střední školy řemeslné Jaroměř. Obě skupiny se na dálku s krovem seznámily a navrhly řešení oprav, které konstrukce potřebuje.
„A letos na jaře se mladí Češi a Němci setkali v Chebu. Přímo pod vybraným krovem si to, co viděli virtuálně, osahali v reálu. Navzájem se informovali, jaké možnosti oprav vymysleli, a zjišťovali, zda jsou jejich řešení proveditelná. Společně také plnili na deseti stanovištích různé úkoly, které jsme pro ně připravili. Nejprve se ale seznámili s odbornými tesařskými termíny v obou jazycích, aby dokázali navázat společnou komunikaci, společně si vše vysvětlili, vyměřili a diskutovali o tesařských záležitostech, které tady viděli na vlastní oči,“ popsal Michal Panáček.
Podle jeho slov je cílem projektu přiblížit mladé generaci práci předků, jejich metody a postupy tak, aby budoucí tesaři dokázali rozluštit a zanalyzovat stopy historického opracování dřeva. A také aby rozpoznali nástroje, jakými se tehdy pracovalo.
„To jsou velmi důležité detaily, zejména pokud jde o opravy historických krovů. Navíc se opakovaně ukazuje, že tehdejší postupy měli naši předchůdci velmi dobře propracované a promyšlené. Ty naše současné je sice dokážou nahradit, ovšem se všemi negativy, které takové řešení přináší. Ukazuje se, že v řadě případů je lepší oživit tradici a vrátit se k tomu, jak se to dělalo dříve. Tím se zachová integrita práce a provedení díla. A právě to jsme chtěli mladým tesařům v Chebu ukázat,“ dodal Panáček.
