Pro třinecké Oceláře byl útočník Vladimír Svačina (34) už před třemi lety neperspektivní. Se zlatou medailí na krku si tehdy dlouho hledal extraligové místo. To ztratil i v průběhu aktuální sezony ve Vítkovicích. Přesto si teď s Třincem znovu zahraje o titul proti Spartě. Pro Svačinu to bude už páté ligové finále. „Pro mě je to pohádka!“ neskrývá rodák ze Studénky. „Jsem moc vděčný za to, že jsem se dostal zpátky.“
Vyhodíte ho dveřmi, vrátí se vám oknem. I tak by se s nadsázkou daly popsat kariérní přesuny Vladimíra Svačiny. Za čtrnáct sezon v elitní soutěži vystřídal sedm extraligových štací. Jen do Vítkovic se vrátil hned pětkrát, do Třince oklikou podruhé. Nečekaně. Vždyť tam místo ztratil po mistrovské sezoně 2018/19. Přesto teď patří k tahounům Ocelářů. Hraje druhou přesilovku, z osmi zápasů má 3 body (0+3) a proti Mladé Boleslavi se blýskl dvěma důležitými nájezdy.
„Říkali, že chtějí omladit,“ vysvětloval před třemi lety Svačina konec v Třinci. „Přitom sezona byla z mé strany vydařená, napadaly mi tam i nějaké góly, v týmovém bodování jsem byl celkem vysoko. Ale trend je asi trošku jiný. Nechci brečet, že mě nikdo nechce, beru to tak, jak to je.“
Do Třince tehdy ze Švédska přišel kanonýr Matěj Stránský, ze zámořských juniorek se vrátily bývalé mládežnické opory Patrik Hrehorčák s Michalem Kvasnicou. Do toho šéfové klubu investovali do příchodu brankářů Patrika Bartošáka a Petra Kváči, z Davosu se vracel obránce Tomáš Kundrátek. Na Svačinu nezbylo místo. Ani peníze.
„Někdo má štěstí, že odehraje celou kariéru v jednom týmu,“ krčil Svačina rameny. „A pak jsou typy, co si projdou spoustou klubů. Na druhou stranu, když patříte k těm druhým, tak si o to víc vážíte, když se konečně zase dostanete domů. To je můj případ.“
I proto už se nechtěl stěhovat na druhý konec republiky. Když se s ním na konci listopadu rozloučily Vítkovice, měl nabídku z Karlových Varů. S díky odmítnul. V Ostravě se na začátku sezony trápil střelecky i zdravotně. Za dvacet zápasů nasbíral jen šest bodů (2+4). Těžce přitom nesl i pohled na extraligovou tabulku, Ostravané sezonu rozjížděli na hřištích soupeřů, hodně zápasů měli odložených a byli na chvostu.
„Hrát doma je jiné, cítím, že to je určitý závazek,“ připouštěl Svačina. „Sleduje vás daleko víc lidí, vylezu ven a hned to poslouchám. Když se daří, tak teda většinou nikdo nic neřekne, jen pozdraví. Když se ale nedaří, tak to je hned: Jste prohráli, že? A takové narážky. Na to jsme specialisti, náš národ.“
Vítkovičtí angažovali Dominika Lakatoše, Tobiase Lindberga a Alexeje Solovjeva. Na Svačinu znovu nezbylo místo. Pochopitelně přišla klasická formulka od klubu: „Rozhodli jsme se, že dáme prostor mladým hráčům i s výhledem do příštích sezon. Vladimírovi děkujeme za služby, které v našem dresu odváděl, a přejeme mu hodně štěstí.“
To Svačina znovu nečekaně našel v Třinci. Když s díky odmítl Karlovy Vary a nevyšel návrat do prvoligové Poruby, podepsal smlouvu s Frýdkem-Místkem.
„Když jsem tam šel, tak jsem případný návrat do Třince popravdě neřešil,“ komentoval další kariérní změnu. „Šel jsem tam, abych byl doma. Abych nemusel hrát někde v Čechách. A taky proto, abych klubu pomohl v první lize.“
Extraligový povolávák přišel hned v lednu. Oceláři bojovali s koronavirovou pandemií, Zlín jim odmítl odložit zápas. Trenér Václav Varaďa si tehdy z partnerského klubu vytáhnul hned sedm borců. Mezi nimi i Svačinu. Na demolici Beranů 6:2 se podílel třemi gólovými asistencemi. Ukázal, že na extraligu stále v klidu má, a od února byl znovu součástí prvního týmu.
„Šance může přijít opravdu kdykoliv,“ říká smířlivě Svačina. „I tohle je motivace do další práce. Nikdy nevíte, co se stane. Jsem moc vděčný za to, že jsem zpátky a vážím si toho. Chci si to užít co nejdéle. S klukama uděláme všechno pro to, abychom byli úspěšní až do konce.“
752
Tolik zápasů v extralize už sehrál útočník Vladimír Svačina, nasbíral v nich 380 bodů (162+218).
7
Za tolik klubů hrál v extralize Vladimír Svačina – Vítkovice, Plzeň, Mladá Boleslav, Liberec, Kometa, Pardubice a Třinec.
Svačinova extraligová finále
2019 - ZLATO
TŘINEC-Liberec 4:2 (po zápasech 2:1, 1:3, 4:1, 1:2p, 3:2p, 4:2)
Oba nejlepší týmy po základní části se probojovaly až do finále. Oceláři skončili v základní sezoně za Libercem těsně druzí, dělily je pouze dva body (99 bodů). Jako klíčové se ukázaly dva tahy vedení klubu v rozjeté soutěži. Výměna s pražskou Spartou, kdy za nevýrazného Robertse Bukartse získali pozdějšího lídra a kapitána Petra Vránu. A příchod kanadského dravce Ethana Wereka, který v play off sázel zlomové góly (6+2). Oceláři vyřadili Vítkovice (4:0) a Plzeň (4:3). Semifinále bylo drama, tým Václava Varadi po domácích ztrátách už prohrával 0:2 na zápasy. Situaci Oceláři zvládli. Svačina k historicky druhému titulu pomohl pěti body (2+3).
2018 - STŘÍBRO
TŘINEC-Kometa 1:4 (5:1, 2:3, 2:3, 2:5, 1:4)
Premiérová Varaďova sezona v roli hlavního trenéra Ocelářů. Po základní části skončili třetí, o body se starali Martin Růžička, Tomáš Marcinko a Vladimír Roth. Oporou byl brankář Šimon Hrubec. V play off vyskočila dravá formace bratrů Kovařčíků s Davidem Ciencialou, který se v sedmém čtvrtfinále s Pardubicemi (8:1) blýskl sedmi asistencemi. Na jeden gól přihrával i Svačinovi. I pro něj to bylo osobně nejvýraznější play off, ze sedmnácti zápasů nasbíral třináct bodů (4+9). Dramatické semifinále s Mountfieldem HK (4:2) třikrát rozhodovalo prodloužení. Finále sice Třinec rozjel pohodově (5:1), ale Kometa zkušeně otočila, citelně chyběl zraněný Martin Růžička.
2017 - STŘÍBRO
LIBEREC-Kometa 0:4 (3:4, 3:4p, 0:3, 2:5)
Bílí Tygři ovládli základní část (103 bodů), týmu šéfovali Branko Radivojevič s Petrem Jelínkem, góly sázel Michal Bulíř a v brankovišti předával Ján Lašák žezlo Romanu Willovi. Životní sezonu, která ho nakopla až do NHL, měl obránce Radim Šimek, a v play off extrémně vyletěl mladý Dominik Lakatoš (16/8+5). Dařilo se i Svačinovi. Ve vyřazovacích bojích nasbíral devět bodů (4+5), v týmovém bodování byl čtvrtý. Tygři vyřadili Plzeň (4:2) a Chomutov (4:2), ve finále nestačili na Kometu. Svačinovými klubovými parťáky tehdy mimo jiné byli i Martin Ševc a Jan Stránský, kteří teď v barvách Mladé Boleslavi patřili k nejhlasitějším „kritikům“ Ocelářů.
2010 - STŘÍBRO
VÍTKOVICE-Pardubice 0:4 (1:5, 0:1, 2:5, 2:3p)
Vítkovice trénoval Alois Hadamczik, dovedl je ke čtvrtému místu po základní části. Oporami byli matadoři Viktor Ujčík a Jiří Burger, klíčovými hráči Marek Kvapil, Juraj Štefanka, Michal Barinka (vítěz týmového bodování v play off, 16/3+8), v brance začínal zářit Jakub Štěpánek. Za Vítkovice tehdy po těžkém zranění a návratu ze zámoří hrál Petr Vrána. Sezonu tam rozjížděl i Václav Varaďa, než se nuceně stěhoval do Komety. Svačina měl v play off ze čtrnácti zápasů čtyři body (1+3), přihrával na vítězné góly v klíčových bitvách se Spartou (čtvrtfinále 4:3 na zápasy) a Slavií (semifinále 4:1). Finále poměrně jednoznačně ovládl Dominik Hašek s Pardubicemi.
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
