Ekologické zemědělství a bioprodukce potravin je stále provázena mýty, které se těžko vyvrací
Ekologické farmy produkující biopotraviny jsou často předmětem nedůvěry ze strany zákazníků i obyvatel míst, kde sídlí. Jaké to ale ve skutečnosti je, provozovat podobnou farmu a ještě navíc v horské krajině pod Králickým Sněžníkem?
„Statek Winter“ stojí na šipce v dolní části Vysokých Žibřidovic, která posílá návštěvníky do kopce, na jehož vrcholu stojí dům se stejným nápisem ve štítu. Za ním najdeme rozlehlé nádvoří, kde stojí zemědělské stroje. O kus dál se pak nachází dvě stáje a mezi nimi nově opravená budova jatek. V ohradách kolem stájí přežvykují evidentně spokojené kravky a telata. Některým z nich je jen pár dní. Ještě je zima, ale už brzy se budou stěhovat na rozsáhlé pastviny, které se rozkládají všude kolem.
Původně patřil tento provoz Státnímu statku Hanušovice. Po jeho privatizaci jej získala společnost Marwin a po jejím rozdělení zde ve Vysokých Žibřidovicích zakotvil právě František Winter. „Rozhodnutí začít hospodařit v biokvalitě a přírodě blízkým způsobem přišlo brzy po privatizaci. Vzhledem k náročnosti zemědělské výroby tady v horách jsme brzy zjistili, že nejlepší forma hospodaření bude chov skotu bez produkce mléka. A protože jsme tehdy už stejně z větší části splňovali požadavky na certifikaci biochovu, tak jsme se do toho pustili.
Po pár letech se u statku objevila porážka a bourárna masa. „Chtěl jsem si splnit sen, aby z naší firmy vycházelo i něco hmatatelného. Do té doby většinu produkce tvořil tzv. zástav, tedy masný dobytek, který putoval na jatka nejčastěji do ciziny, kde se teprve porazil a zpracoval. Lidé z okolí se nám pak smáli, že produkujeme biotrávu a bioseno a nic z toho není. Tak teď si sem mohou přijít pro kvalitní hovězí, dokonce i na steak, protože zde máme dokonce i zrací boxy, ve kterých maso dozrává do top kvality.“ prozrazuje František Winter.
I tento provoz, stejně jako další součásti produkce, jsou pod přísnou kontrolou. Kromě certifikační autority, kterou jsou Ministerstvem zemědělství pověřené organizace, chodí na kontroly Státní veterinární inspekce, Státní potravinářská inspekce a další kontrolní organizace. „Přesto si lidé stále myslí, že v noci hnojíme, stříkáme a podobné zhůvěřilosti. To je ale nesmysl. Pokud bychom to jednou zkusili, přišlo by se na to velmi rychle a přijít o dobré jméno, certifikace a ještě dotace, to by za to tedy opravdu nestálo,“ míní jednatel společnosti.
Možná právě díky těmto předsudkům ještě stále není v České republice bioprodukce tak žádaná jako například v zahraničí. Je to prý i osvětou, kdy zahraniční zákazník vyžaduje na svůj stůl to nejlepší, co je k dispozici. U nás stále rozhoduje spíše cena. I když, i zde už se situace mění. Například zdejší hovězí na rozdíl od jiné produkce zatím nezdražilo ani o korunu. Tím se ceny do jisté míry začínají vyrovnávat. „Našim snem je prodávat maso tady, místním obchodům, restauracím, ale třeba i školním jídelnám. Ještě to ale asi bude chvíli trvat,“ míní František Winter závěrem.
Na exkurzi po statku, jatkách i pastvinách kolem vás pozve další díl cyklu Přímo z místa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
