Připravovali se na atraktivní řež proti Martinu Hanzalovi, Radimu Vrbatovi či René Vydarenému, místo toho si včera hokejisté SHKM Hodonín mohli nalít do lahví pivo a s postupem do druhé ligy v kapse si užívat exhibici proti místním legendám.
Sen rebelů a odpadlíků z původního klubu SHK Hodonín, který v březnu naopak třetí nejvyšší soutěž zachraňoval, se stal skutečností poté, co jejich poslední soupeř v kvalifikaci o druhou ligu Samson České Budějovice s bývalými borci z NHL i extraligy cestu do Hodonína kvůli nedostatečnému počtu hráčů vzdal.
„Nadšení nám bylo ukradeno, vítězství přiznáno od stolu. Bylo by to krásné zakončení sezony, a kdyby se zápas povedl, mohla to být bomba. Jsme z toho rozpačití, asi to v nás bude ještě chvilku pracovat, než se to oficiálně potvrdí,“ pronesl lehce zklamaným tónem Martin Vyrůbalík, bývalý extraligový obránce a nyní hrající manažer a zakladatel SHKM, přezdívaného fanoušky Baník.
4 rokytrvalo SHKM Hodonín, než se dotáhl na úroveň SHK |
Tomu trvalo čtyři roky – z nichž jeden ukousl covid – než se od vzniku mužského týmu dostal na úroveň tradičního hodonínského klubu, z nějž mnozí jeho členové utíkali. „Kluci už neměli zájem hrát za SHK, někteří chtěli věšet brusle na hřebík. Na druhé straně byli mladí kluci, kteří nechtěli pryč, ale SHK o ně nejevil zájem. Chtěli se učit od starších a tady měli najednou příležitost. Dnes se už mládežníci v Hodoníně ptají spíš na nás,“ ohlíží se za zrodem nové značky Vyrůbalík.
„Bylo to hektické, nevěděli jsme, do čeho vlastně jdeme. Já jsem ještě hrál extraligu, takže jsem to měl jako doplněk k hraní. Teď jsem do toho vletěl přímo, viděl jsem vše na vlastní oči a mohl jsem to přímo ovlivnit.
Práce za námi asi vidět je, ale pořádný kus práce nás ještě čeká,“ líčí bývalý bek brněnské Komety.
Na spontánní zrození nového klubu vzpomíná i kapitán a přeběhlík z původních Drtičů Petr Peš. „Skončil jsem tehdy v SHK, když přišli kamarádi s tím, že chtějí založit vlastní tým a zda jim s tím pomůžu. Nadšeně jsme poskládali soupisku místních a celkem se nám podařila první sezona,“ vzpomíná devětatřicetiletý veterán. „Nabalili jsme na sebe skvělou fanouškovskou základnu, lidé za námi stáli a dělalo jim radost, že se v hokeji něco děje.“
Právě fanoušci udělali ze zeleného Baníku raritu, na krajský přebor jich chodilo víc než na oranžovomodré Drtiče o soutěž výš. Nevraživost mezi oběma kluby však podle předsedkyně toho původního Jany Gajošové nijak velká není. „Jsem na ně pyšná a přála jsem jim to. Vždyť mi tam hraje patnáct kluků s registračkami v SHK. Jako rebely jsem je nikdy nebrala,“ tvrdí Gajošová.
Větší řevnivost panovala mezi příznivci. „Věřím, že hodonínský fanoušek by chtěl chodit na jeden klub v co možná největší síle, a ne na dva, mezi kterými si navíc musí vybrat, protože tábory jsou rozpolcené,“ přemítá Vyrůbalík. „Fanoušci si tu rivalitu vytvořili a živili ji. Bohužel to zašlo i mezi lidi, kteří nepřejí, a vytvořilo to někdy až nezdravou atmosféru. Hokejisté se však domluví,“ míní Gajošová.
Přichází čas jednání
Hodonín momentálně disponuje dvěma druholigovými týmy, derby jako v časech zdejších Slovanu a Dukly se však zřejmě konat nebude. „Každý jsme doteď měli své starosti, i když my je asi měli příjemnější. Teď zřejmě nastane doba, kdy bude čas zasednout k jednomu stolu a dohodnout se, co bude dál,“ nadhazuje Vyrůbalík.
Jeho přání bude podle Gajošové vyslyšeno. „Domluvili jsme se, že se domluvíme, už před play off. Jaká bude tvář klubu a co bude s licencí, nyní přesně říci nejde, ale mohu to říct jinak: Martin Vyrůbalík je člověk, který se do toho pustil naplno, nemá jiné zaměstnání a dává tomu vše, takže je čerstvým větrem a zapáleným člověkem, co tomu může něco dát. Jistě spolu najdeme řeč,“ věří předsedkyně Drtičů. Společným přáním obou značek je nový impulz pro hodonínský hokej.
„Byla bych ráda, kdyby v tom fanoušci nehledali nic nadpřirozeného. Asi to nenazývejme znovusjednocením, ale dovedu si představit, že se budu věnovat své civilní práci a činnosti na svazu pro celou druhou ligu. Bude to tak, jak to má být,“ podotýká Gajošová.
