Loni to bylo aktuální téma covidu, letos se vítězná fotografie mezinárodní soutěže World Press Photo dotýká vzdálenější minulosti. I když je to minulost, jejíž tíži si neseme do dnešních dnů. Nejlepším snímkem roku totiž porota vybrala dílo kanadské fotografky Amber Brackenové.
Ta vyfotila sérii křížů ozdobených dětskými šaty, které mají připomínat oběti nucené asimilace indiánských potomků ve městě Kamloops v Britské Kolumbii. Právě zde totiž sídlila Indiánská rezidenční škola, za tímto účelem zřízená instituce, která byla součástí celokanadské sítě.
Kanadské rezidenční školy pro původní obyvatele fungovaly mezi lety 1893 až 1977 a jejich budovami prošlo na 150 tisíc dětí. Fyzické tresty a špatné hygienické podmínky si vyžádaly oběti, jejichž výše jsou nejasně odhadovány mezi jednotkami a desítkami tisíc.
Vítězné snímky World Press Photo 2022 |
Fotografie vznikla pro list The New York Times. Kříže podél cesty vztyčili poté, co zde bylo v květnu loňského roku objeveno celkem 215 neoznačených dětských hrobů.
„Je to ten druh fotografie, který se vám zaryje do paměti a vyvolá doslova smyslovou reakci. Ticho této fotografie totiž dokážu téměř slyšet. Tichý moment, kdy se svět vyrovnává se svou kolonizační minulostí. Nejen s tou kanadskou, ale po celém světě,“ uvedla ke snímku předsedkyně poroty Rena Effendi.
V kategorii série zvítězil soubor australského fotografa Matthewa Abbotta. Ten ve svých snímcích zachytil Aborigince zakládající drobné strategické požáry. Tedy ohně, které pomalu stravují podrost a berou tak potravu velkým ničivým požárům.
Abbott fotil původní obyvatele Arnhemské země, kteří tímto způsobem obhospodařují půdu po desítky tisíc let. Jejich dědictví využívají dnešní rangeři, aby stejným principem za pomocí moderních technologií bránili přírodní katastrofě.
„Série byla tak dobře poskládaná, že si ty fotografie neumím představit samostatně. Díváte se na to jako na celek, jako na souvislé vyprávění,“ uvedla Effendi.
Podívejte se na všechny letos nominované snímky World Press Photo |
Mezi dlouhodobými projekty porotu nejvíce zaujala série, kterou připravil brazilský fotograf Lalo de Almeida. Přiblížil v ní zkázu Amazonského pralesa, který trpí odlesňováním, důlnictvím či třeba budováním infrastruktury a kterou uspíšila současná environmentálně regresivní politika Jaira Bolsonara.
„Tento projekt vykresluje proces, který má negativní efekt nejen lokálně, ale i globálně. A spouští řetězovou reakci celosvětového měřítka,“ komentovala výběr Effendi, sama fotografka ázerbájdžánského původu.
V kategorii volný formát zvítězil projekt ekvádorské vizuální umělkyně Isadory Romero, která skrze historii své rodiny popisovala vazbu člověka na půdu a její úrodu. Ke své tvorbě využívala mimo jiné i prošlý film a kresby svého otce, který vyvolaný materiál dále dotvářel. Její předkové vypěstovali několik specifických odrůd brambor, z nichž se do dnešních dnů dochovaly jen dvě. Porota na výsledku ocenila množství vypravěčských vrstev, které série nabízí a rozvíjí.
Nominace na World Press Photo letos poprvé vyhlásili podle nového klíče. Organizátoři rozdělili svět do šesti regionů, ve kterých v daných kategoriích vybrali vítěze. Vítězové těchto kategorií tak byli zároveň nominovanými v samotné soutěži. Každý nominovaný dostal vedle propagace v rámci všech formátů World Press Photo honorář tisíc eur, vítězové pak cenu a dalších pět tisíc.
Nominované fotografie opět vyrazí na tradiční celosvětovou pouť. Výstavu zahájí v Amsterdamu 15. dubna. Loni se fotografie ukázaly na 66 místech ve 29 zemích.
