Jméno automobilky Hyundai by za pár let nemuselo být synonymem pouze pro dostupné vozy, ale také pro zcela nový způsob přepravy vysoko nad vyasfaltovanými cestami. Jihokorejská firma totiž ve velkém šlape do elektrických letounů budoucnosti, k jejichž pohonu má v úmyslu využívat i vodík.

O vodíku se v poslední době hovoří stále častěji jako o možné alternativě ke klasickým fosilním palivům. Ve velkém se o něj proto zajímá i automobilový průmysl. Aktuálně existuje řada společností vyvíjejících nákladní vozy i osobní auta na vodíkový pohon. Patří mezi ně i velké automobilky, jako je Toyota nebo právě Hyundai, která na trhu nabízí vodíkový model Nexo.

Ovšem silniční doprava není to jediné, co Hyundai zajímá. Prostřednictvím své společnosti Supernal se zabývá také vzdušnou přepravou, ve které chce časem hrát stále výraznější roli. Stát by se tak mělo v právě se rodícím sektoru letounů schopných kolmého vzletu a přistání (eVTOL), které by měly zajišťovat především městskou, případně meziměstskou přepravu.

Foto: Supernal

Vize přepravy budoucnosti ve stylu Hyundai

Supernal vyvíjí stroj, který by měl fungovat jako takzvaný vzdušný taxík pro cestování především nad velkými městy. Zástupci společnosti však oznámili, že se chystají proniknout i do oblasti regionálních letů. Na nich by neměly být nasazovány letouny napájené klasickými bateriovými systémy, ale stroje poháněné vodíkovými články.

Supernal, respektive celá skupina Hyundai, se totiž zavázala jít cestou udržitelnosti a nulových emisí. Navíc peníze vynaložené na vývoj pohonů využívajících vodíkové články nejsou malé, a tak dává smysl hotové technologie nasazovat všude tam, kde to má opodstatnění, tedy i u letadel. Ostatně o potenciálu vodíkových technologií ve vzduchu svědčí úspěchy společnosti ZeroAvia a dalších.

Vodíkové letouny s kolmým vzletem a přistáním od Supernalu by měly zvládnout obsluhovat vzdálenosti od 200 do jednoho tisíce kilometrů. Od ostatních by je měl odlišovat i způsob odpoutání se od země. Zatímco většina nových startupů pracuje na prototypech schopných kolmého vzletu a přistání například na střechu domu, Hyundai mluví o kategorii eSTOL – tedy o letadlech, která zamýšlí posílat do vzduchu nikoliv ze střech, ale z klasických letištních ploch.

Supernal již dal také nahlédnout na časovou osu svých plánů, která hovoří o snaze dostat do komerčního provozu letoun s elektrickým pohonem do roku 2028 a regionální letoun na vodíkový pohon do roku 2030.

Hyundai se však nechce zaměřit pouze na vývoj letadel, ale také na budování potřebné infrastruktury. A to jak pro stroje na klasický bateriový pohon, tak pro ty na vodík. V následujících letech proto bude velice zajímavé sledovat počínání této jihokorejské společnosti. A můžeme si přát, aby se její plány na efektivní dopravu ve vzduchu vztahovaly i na oblast střední Evropy.